"Blečí doprava, přechod, ťuk do obrubníku, převeď, rychle převeď Blečí, šikovnej, ťuk, rovně Blečí, rovně, hodnej..."
Čas od času se s láskou zabývám s činností, jež se nazývá dobrovolná dlouhodobá asistence nevidomým. Asistuji nyní jedné dívce, slabozraké.
Vzhledem k tomu, že mám již zkušenosti s nevidomými a slabozrakými a jejich provázením různými činnostmi, nová zkušenost s Blackem mě doslova a do písmene zaskočila.
Když provázíte nevidomého, nahrazujete mu oči. V podstatě jdete a vidíte za dva, vidíte za roh, vidíte do stran a prostě jste v jiném koukacím režimu, než když jdete jen tak sami pro sebe. I komunikace je odlišná. Plevelná slova jako "pozor, tady, kousek" nepoužíváte a vůbec svět je najednou jiný.
Byla jsem zvyklá chodit s nevidomým s bílou holí, ale nyní změna. Nová krátká vysoce reflexní hůlka, jenom tak na dosažení od ruky na okraj obrubníku.
Black je sladký border koliáček, naprosto submisivní, hned mě lízal ruce a nechal se drbat a drbat a drbat. Jeho absolutní dovednost vodění slabozraké dívky mě ohromila. Prý byl nejdříve cvičený jako záchranář, ale byl příliš submisivní, tak ho přecvičili na vodícího psa.
Nedokážete si představit ten šok při srovnání s jinými psy, co znám. Pejsek rozezná vjezd do garáží na chodníku, přechod, prostě se orientuje. Nečůrá ve městě, nezastavuje jen tak, neochcává každý patník, nekouká za jinými psy. Jen jde za svým posláním. Vede.
Když jsme šli cestou, oni dva šli a já byla jen tak do počtu. Pejsek dokonale odváděl svou práci a protože vím, jak absolutní musí být důvěra mezi ním a vodičem, jaká je nejistota bez zraku, jak se musíte odevzdat průvodci a jaká to je zodpovědnost, vstoupily mi několikrát samy slzy do očí.
Když jsem se zeptala, proč se nevyčůrá, odvětila mi, že nesmí čůrat ve městě. Chodí do parku na trávu, i kdyby ho to prý tlačilo, počká. S tím souvisí i to, že pije jenom tolik, kolik potřebuje. Potravy má přesně odměřený kyblíček.
Trasér naučí nevidomého trasu, pejsek je absolutně disciplinovaný, záleží na něm, zda dovede a jak dovede nevidomého. Celá cesta od sem do tam je velmi propracovaná. Pejsek se dokáže orientovat i v novém terénu.
Popravdě řečeno si nedovedu představit, že bych viděla nějaké takhle vycepované zvíře. Jakékoli. Moji chaotičtí potkánci, můj bývalý pejsek. Vycvičit, to ano, ale taková dokonalost, byť podpořená povahou a uvědoměním psa?
V knihovně jsem udělala několik úkonů, na které nezbytně potřebujete zrak vidící dobře a z knihovny už zase pejsek vedl a vedl bez chyby.
Když jsem večer byla pozvaná na čaj, neváhala jsem a přijala. Cestou ven z domu, když mě vyprovázela má klientka, zhaslo světlo.
Ve tmě jsme se ocitli všichni. Ona tápala po klíčích a klíčové dírce, já viděla jak ona a pejsek trpělivě čekal.
Z temnoty do světla mě vyvedla ona, pejsek rovnou vykročil na svou trasu.
"Blečí rovně, hledej přechod, hodnej, ťuk, převeď Blečí,venčení, rychle převeď, doprava Blečí, šikovnej, rovně, ťuk, hodnej..."
linkuj.cz vybrali.sme.sk