Mám-li to vzít stručně od svého života, tak já k jasnovidnosti přišla jak slepý k houslím a myslím, že nás je víc, co se v době globalizace a oploštění zájmů jedince na komerční jednoduchost konzumního světa včetně jednoduchých vysvětlujících new-age brožurek dostanou shodou náhod k duchovní cestě a pak poraď si jak umíš.
Nejdříve jsem z toho byla vyplašená, viděla jsem různé věci o kterých jsem slyšela jako o energetickém světě kolem nás a viděla jsem spoustu věcí, o kterých jsem ani neslyšela natož pak četla. Říká se, že mnoho neúspěšných esoteriků opisuje od těch úspěšných druhých a přitom "nic nevidí" a jenom o tom blafají. Může to tak být a pokud to tak je, tak jsem nenarazila ani na originálního autora natož na opis těch jevů, s kterými jsem se denně setkávala. Takže – buď "vidím" víc a nebo... jsou to takové věci, o kterých se mlčí jak v esoterním bulváru, tak v seriozní literatuře.
Přiznám se, že pohybovat se ve světě aur a energetických "zbytků" lidí, budov či myšlenek, bylo zároveň s běžným světem "na pozadí" či "na popředí" (odkazuji na gestalt psychologii) náročné a víc jsem "viděla" než věděla. Skloubit intuitivní vhled s přemýšlením o tom, co vidíte a jaký je význam daného obrazu, je bez předchozí prošlapané stezky dost nereálné a jak říkám, já měla místo stezky hustý prales, takže jeden nemůže čekat pochopení obrazu za týden praxe. Po dobrých čtyřech letech z vlastní zkušenosti na to sice už mám trochu grifu, ale stejně – léta, která jiný strávil zabývání se "koníčkem" na cvičišti, jsem já strávila zcela jinak a proto mi na bojišti chybí. Tím chci říci, že kdo se tím zabývá "celý život", tak má rozhodně plus a může porozumět lépe, lehčeji a dříve po probuzení.
Nápor na psychiku se zvládnout dá, pokud tomu uzpůsobíte svůj život. Byla jsem schopná chodit do tří prací najednou a nikde mne nevyhodili pro nekompetentnost či pro bláznivost a já o svém světě nemluvila, protože přeci jenom, mezi námi, už to není hra s vysvětlujícími brožurkami a "jasný andělský new age", ale realita a ta někdy ukazuje věci, za které se druhý stydí či ho bolí a pak je jednodušší mlčet než byste druhého vyděsili a on před vámi utekl. Pro přežití je důležité mlčet. Ti, co potřebují radu si vás najdou vždycky a pak sami uznáte za vhodné, jakou znalostí pomůžete. I kdybyste stokrát chtěli sdílet, raději se na to vykašlete.
Doporučuji pracovat se svými sny, ovšem ne stylem babiččina snáře, ale cestou vlastních asociací ke snům. Pro mě budou potkani ve snu vždy představovat to nejdražší, co mám, co se ve mně rodí a o co pečuji, tj. duchovní cesta a myšlenky, pro druhého budou odporností, která je děsí. Je to zcela individuální a proto je nutné o tom přemýšlet. Každý sen je plný symbolů, které jsou nějak poskládané. Každá jasnovidná scéna je plná symbolů, které jsou nějak poskládané. Všechny symboly mají několik významů. Důležité je, v jakém pozadí či ději se použijí, jak vypadají, jaký mají tvar, barvu, jak rychle se s nimi zachází, jestli vidíte symbol zezadu, zepředu, z boku a z které strany, co vám symbol asociuje a hlavně pozor na detaily.
Jako příklad uvedu kupříkladu scénku člověka, který má v ruce cosi jako činku, tu zvedá a s ní pomalu začíná točit. Racionální popis: člověk drží činku a s tou pohybuje. Je třeba k tomu přistoupit jinak, aby to dávalo smysl a to asociacemi. Činka se skládá z tyče a zátěže. Činka ze scénky má v detailu tři zátěže na každé straně, takže podle obecně ustavených pravidel v našich médiích (viz předpověď počasí), je třetí stupeň největší stupeň zátěže, člověku nebezpečný. Člověk je ohnutý pod zátěží, kterou pozvedá, ne však moc, protože je to na něj příliš těžké, a pokouší se s ní zatočit. Takže vysvětlení je: Zatočit s těžkou zátěží.
Jako druhý příklad uvedu cvičení. Scénky jsou: muž cvičí na piáno dokola jednu pasáž, muž cvičí na hrazdě, muž dělá kliky. Přistoupím rovnou k asociacím a uvedu rozdíly ke "cvičením". V první scénce je trénována dovednost, umění, kde je potřeba obou rukou a nohou, mužského nasazení, síly, cílevědomosti a pravidelnému rytmu. Druhá scénka je vzpor na sílu, je třeba silou ucvičit náročný cvik, netřeba žádných zvláštních dovedností. Cvik je dokončený, takže výhra. Třetí scénka platí na posilování. Posilujeme sebe, ducha, reflexy, žádoucí spojení v mozku, svaly. Posilujeme kromě nich i výdrž, mechanicky, cvik není dokončený, takže práce bez konce. Pokud by ve scénkách cvičila žena či dítě, bude vysvětlení odlišné, protože žena znamená ženskost, iracionalitu, něžnost a jemnost, dítě zase cosi započatého v prvních fázích vývoje, nový projekt, pocit, znalost, dovednost.
Je jedno, k čemu se scénka vztahuje, je to podle mě univerzální symbolika, jenom je třeba se o ní naučit přemýšlet. Pokud budete pracovat se snáři moderního typu, tj. freudovská a jungovská symbolika, vždy mějte na vědomí, že snář je návod, inspirace, ale hlavní smysl snu či jasnovidné scéně musíte dát vy a musíte to tak cítit. Pokud scénku pochopíte, nastanou příslušné pocity uvědomění, což pro vás bude odměnou, protože jsou to pocity příjemné. Řiďte se tudíž podle pocitů, ne podle rozumu. Rozum vám může stokrát říkat, že je to jinak, pokud to neprocítíte, je to jenom racionální pokus o vysvětlení a ten nemá v tomhle světě váhu.
Zkoušela jsem také pracovat s Danem Rudhyarem a jeho Astrologickou mandalou, kde jsem pročítala scénky, které viděla jasnovidka Wheelerová na kartičkách s jednotlivými stupni zvířetníku a kterým se říká tzv. Sabiánské symboly. Rudhyar má vytvořený systém 360 fází v pentarytmické sekvenci, přičemž "symbol je klíčem k souladu mezi individuálním činem, problémem nebo situací a univerzálním referenčním rámcem – relativním jako sama tato univerzalita."
Systém může dobře sloužit porozumění jasnovidným osobám a racionálnímu bádání nad každou scénkou, ale popravdě řečeno, v době, kdy jsem hledala jednoduché cesty ve složitém světě jasnovidění, jsem moc neocenila složitý systém, kde se vyjadřovalo k tomu, co viděla Wheelerová, několik lidí a každý na to šel jinak, nehledě na to, že mnoho symbolů mne oslovovalo jinak po průchodu mým nitrem a asociacemi, než bylo vysvětleno. Bylo to zracionalizované a příliš mnoho obrazů, já si naopak potřebovala poradit s obrazy svými, odlišnými, individualizovanými pro mě. Proto jsem i pochopila větu, kterou jsem kdysi četla někde na netu v nějaké hádce ohledně Sabiánských symbolů, že "my chceme vědět jenom to, co Wheelerová viděla a ne to, jak si její scénky vykládáte".
Abych se ještě vrátila k těm detailům – je mi zcela pochopitelné, že Pýthie řekla králi Kroisovi o scénce, kterou viděla: "Když překročíš řeku Halys, zničíš velkou říši." Mohla vidět vojsko vedené lýdským králem jak překračuje řeku a mohla vidět zničenou říši. Jestli tam viděla i znaky nebo zbroj obou armád, mohla dojít k poznání armády dle účesů, oblečení vojáků a vojenského stylu a vybavení. Následně mohla vidět vpád přes řeku a pak krajinu po bitvě, nijak nesignovanou symboly. Jestli to bylo jinak už nikdo nezjistí. Je však třeba brát v úvahu, že pokud se k někomu vydá král na poradu, musí mít ten člověk ověřený rozhled a schopnost rozlišovat. Každopádně si myslím, že dokázala odvodit, kdo bude zničen, protože v detailech to vždycky je. Pokud to ve scénce není jasně pochopitelné, je nutné se ptát znovu a poprosit o jinou formu symbolu či jeho zvýraznění a scénka se upraví podle přání a pak už zase můžete bádat, co scénka zobrazuje. V jejím případě byla nejednoznačná odpověď jejím diplomatickým umem, jeden už se po dlouhé praxi naučí odpovídat tak, aby nedostal za uši od žadatele věštby.
Co mi v porozumění tomuto světu naopak pomohlo hodně, bylo vykládání snů nahlas. Já vykládám sny u snídaně Kojotovi a ten mne občas navede na zajímavé souvislosti, které nevidím. Kupříkladu jsem měla ve snu, že jsem dostala tabletu a můj bratr dostal tablet. Ve scénce se to jevilo jako kulatý prášek a periferie k počítači, načež by mne "ani ve snu" nenapadlo, že to je jeden a ten samý symbol. Jak je vidět, ve snu mne to napadlo a Kojot to dobře rozkryl. Každému to, co potřebuje a přitom každý dostane stejně.
Všechny scénky, které se jasnovidně odehrávají, představují doslovný popis a pokud se pokusíte znovu a znovu pojmenovat co vidíte, za nějakou dobu se trefíte do významu. Kupříkladu píši článek a mám žízeň. Zjeví se mi scénka, kde vidím sama sebe, jak zvedám lahev na vodu (pozor na různé tvary láhví, amfor, hrnků, skleniček a misek – pokaždé jiný význam) k ústům a pak ruka trochu klesá a pak zase stoupá a tak pořád dokola, takže symbol je ne pít, ale popíjet, nedokonavá činnost. Samozřejmě – mám-li inspiraci, mohu vizi ignorovat, na druhou stranu používám k psaní nejenom svého ducha, ale i své tělo a je lepší s tělem vycházet po dobrém a pokud má žízeň a dokonce si o vodu řekne, měla bych ze slušnosti vyhovět.
Tím se dostávám k části poslední a tou jsou idiomy. Budete-li se zabývat hrou jazyka, hodně si pomůžete. Nakonec začnete slyšet významy v původně hluché řeči, kterou jste dosud brali jako automatismus. Tím dostává smysl i doporučení ve Veselého kompendiích o magii, aby adept dobře uměl jazyk a to nejenom svůj, ale i ten, kterým komunikuje s bytostmi, které volá, protože na jazykové hříčky se hraje všude a já dodávám, že nejenom v magii, ale i ve snech, v jasnovidectví, vizích i spontánní komunikaci s přírodními bytostmi. Vlastně je to celé taková velká hra či malá hříčka.
A proto je třeba to nebrat tak vážně :)
Zažehnání smíchem...
O jasnovidnosti také pojednávají tyto články:
Kojotova série skeptického pojednávání o jasnovidnosti a telepatii a zvláště článek s texty od W. H. C. Tenhaeffa o parapsychologickém výzkumu v Holandsku a námitkám proti hypotéze náhody v telepatii.
Schopnost číst a vnímat myšlenky
Pro opravdu zvídavé doporučuji pročíst rubriku Esoterika, Esoterické úvahy a Astro, kde najdete dostatek podrobnějšího materiálu z různých úhlů pohledu, převážně v metaforách :)
