mesic-more-hvezdy

Modlitba pro toho, kdo ztratil sám sebe

Cítím se být studánkou. Studánka tu byla odjakživa a pořád tu bude. Její voda je tak osvěžující, že uzdraví úplně každého… I Tebe.
Napij se z ní a osvěž své hrdlo poutníka. Zregeneruj své tělo, svou mysl, svou duši a svého ducha.
Ožij, raněná mysli!
Pamatuješ, jak pleskají vlnky na pláži?
Dlouhé šumění a žuchchchch do plosek nohou, jak sedíš na pláži v podvečer… A znovu, a znovu… Hvězdy vychází…
Držím Tě za ruku a sedíme vedle sebe. Úplně tiše, tichounce. Posloucháme vlnky…
Vnímáme teplou vlhkou noc pod nebem plným hvězd.
Vnímáš písek pod nohama, jak trošku zavrtíš prsty a vyhloubíš důlky pro maličká jezírka.
Podívej, támhle padá hvězda………
Jsi také hvězdou, jedinečný ve svém vesmíru….
 Cítíš se součástí Vesmíru a Vesmír je součástí Tebe…
Tvé srdce bije pevně a silně, slyšíš jeho tlukot…
Slyšíš sám sebe, jak žiješ.
Hladím Tvou dlaň palcem, jemně.
Jen tak, aby sis uvědomoval, že nejsi sám ani osamělý, ani predátor ani oběť, jsi v tu chvíli sám sebou…
Staň se sám sebou!
Staniž se!

This slideshow requires JavaScript.

zebrak-cina

Redistribuce bohatství ve společnosti

Jak se tak včleňuju do toho studia občanského sektoru, nadací, spolků, charity všeho druhu a dívám se na redistribuci bohatství ve společnosti, napadá mě jedna jediná pekelná myšlenka:“Princip charity je stejnej odjakživa. Chudým brát a bohatým dávat…. Teda nééééé😀 Bohatým brát a chudým dávat! Musím si víc číst pohádky a méně se dívat na zprávy…“

energie

Touha po rodině

Spřátelené potkanářky pekly…
 
Taky bych jednou chtěla mít takhle bohatý černobílý svět. Jednou bych chtěla buď obnovit ChS Světlonoš nebo mít doma potkaní ráj. Tři potkánci, které mám doma, jsou fajn, ale já pořád toužím. Víc a víc.
14877835_1314544451889307_592049236_n
Kočička je fajn, ale dvě budou lepší. Nahoře už se jedno kotě peče, hledáme speciálního kocoura se speciálním osudem, s hebkou srstí, nalezence, pro naši Zinušku nalezenou na Býčí skále při rituálu. Zinuška promluvila ke Kojotovi ve snu lidským hlasem, že chce koťátka, rozhodně jí to s Kojotem umožníme.
DIGITAL CAMERA
Velká rodina plná zvířat, to říká mé nitro. Široká rodina! Tolik jsem pracovala na své současné realitě, tolik si ji přeji udržet. Tři muži, vtělení Bohyně v trojce. Ztělesnění síly, moci být chráněna ze všech stran, moci se kdykoli na kohokoli z nich obrátit, síla zázemí, tři K. Moji chlapi, má kuřátka pod mými křídly. Mí milovaní muži…
Duchovní realito, buď milosrdná. Poskytni ve mně sílu a zázemí všem, kdo to potřebují!
Nech mě být čistou životodárnou hlubokou studní, jež z vnitřních pramenů napájí celý svět.
 
Do mého srdce se vejde tolik lidí a zvířat, tolik bohů a tolik bytostí. Pořád nemám dost…
 
Bohové, prosím, vyslyšte mé přání!
moree

Dar

Dostala jsem od bohů dar. Možnost strávit s Danou Moree tři dny v Norimberku. To je něco jako nabídka na cestu kolem světa, kde náhodou je volné místo a nemají tam koho upíchnout. Ona patří do okruhu charismatiků, které bezmezně obdivuji… Setkání s ní je vždy setkání s pedagogickou bohyní.
„Jednalo by se o česko-německý třídenní kurz zaměřený na řešení interkulturních konfliktů (přesný název ještě ladíme) a proběhne 27. – 29.4. 2017 v Norimberku. Na kurz se může přihlásit omezený počet účastníků cca (10 – 12). Půjde o prakticky zaměřený kurz, znalost německého jazyka není nutná (budeme pracovat s konsekutivním tlumočníkem).“
A zrovna řešení interkulturních konfliktů – téma, které zkoumám celý život, zvláště v duchovní cestě.
Děkuji…
20161201_124332

To je ale hlína!

Svoboda pro moje potkyše znamená, že mi zrušili celý prostor květin. Metr velká květina mi spadla na hlavu, bo z ní byla vyhrabaná hlína, stejně vyrušili dracénu, fialku, ještě nějaké vysoké cosi.

Každý den jsem zasazovala rostliny nově do hlíny. Každý den byly vyhrabané na kořeny.

VRRRRRRrrrrrrrrrrRRRRRRRRRrrrrrRRRRRRRrrrrrrrrr!

Potkyši s kečupem jsou dobrá volba!

Jak jim nechat hlínu a přitom tu denně nechodit ve vyházené hlíně, jak zachovat rostliny a dopřát potkyšům to, co milujou?

Plastová krabice z Ikey to zajistila. Teď už tam je i hráz, aby mi hlína nepadala při usilovném hrabání ze skříně na zem.

Je to vysoká pravděpodobnost, že to bude fungovat. Ono pořád chodit doma v hlíně není žádná slast.

 

caillean-a-lucienne

Magie života a regenerace těla

Shodila jsem celkem 43 Kg. Za poslední půlrok jsem zhubla půsty 25 kg. Na dalších 30 se chystám…
 
Nastartovala jsem regeneraci těla skrze ducha, skrze sexuální sílu, skrze lásku, která je hybnou silou vesmíru. Stav, ve kterém nyní jsem, řadím spíš už do sféry zázraků. Dokážu se svým tělem a myslí pracovat. Dokážu pracovat se svou sexualitou. Dokážu v sobě dělat strašně moc věcí, co normálně lidi nedokážou. 
 
Ale lidi, až uvidíte člověka, co zhubl rychle 25 kilo a hubne pořád do pryč, nemusí to být o tomhle. Já se nechávám vést bohy, nechávám se vést tělem, ale… Je to dost nebezpečné a i já uznávám, že se blížím k hranici vyhladovění těla a hrozbě anorexie. Půstuji půl roku s lehkými přestávkami. Tělo ani mysl už nemá hlad a to je sice dobré pro bytí v jeskyni o vodě, ale není to dobré pro běžný život. Je dobré pochutnat si s radostí na jídle a nedržet se jenom o vodě a sem tam ovoci zelenině, i když to je hlavní částí mého jídelníčku, nejím maso a nic z mouky. Jím především syrovou stravu, málokdy vařím a pokud vařím, tak rituálně a pro někoho.
 
Musím si teď dávat majzla na jídlo. Hýčkat sama sebe. A i to řadím do sféry zázraků. Jsem zvyklá tvrdě dřít, makat od nevidím do nevidím. Nespat, nejíst, kontrolovat dech, starat se o mnoho jiných místo o sebe. Moje realita je o péči o druhé. O mnoho jiných světů, o lidi a bytosti, které miluji. O vnitřní cestě, modlení a pokoře a víře. Zejména víře. Bez víry bych nebyla nic. O lásce. Bez lásky bych nebyla ničím, jen třtinou ve větru se klátící.
Děkuji svým třem mužům za velký respekt k mé realitě a za přijetí zázemí silné čtyřky s duchem nás prostupujícím, bytí živoucím pentagramem pro mě, pro mou lásku, pro mou pohodu, pro mou radost a pro mé zázemí.
 
Ale to není všechno, lidi. Ani práce pro Zemi není všechno, ani regenerace těla a pochopení není všechno. Ani obrovský soucit, ani obrovská láska není všechno. Ani obrovská bolest a odevzdání všeho ze sebe není všechno. Ani sebeobětování a obrovský žal není všechno. Všechno má být v souladu, i tělo, i mysl, i duch a láska, milování, partnerství, dobré jídlo, vínko a radost, smích i slzy.  
 
Pokud bych přetáhla hranici, dostala bych se do pěknýho srabu. A to se může stát komukoli.
Je třeba respektovat své hranice!
Děkuji bohům za vstřícné vedení🙂
20161116_1303401

Mám ráda brněnskou MHD, konečně konec vozíčkářů a zminimalizování matek s kočárky

Mám ráda brněnskou MHD. Myslí na nás.
Do autobusu dvě postele, trochu nahnuté, abychom nevypadli, s červeným tlačítkem „chci vystupovat nebo zvoňte přerušovaně, pokud je Vám opravdu zle a my přivoláme sanitku pro dva. Čudlík je rafinovaně schovaný na spodní zdi, takže vozíčkáři, kteří tam měli své místo, nemuseli příliš zvedat ruce.
Ale doteď jsem netušila, že preferujeme bezdomovce před vozíčkáři a postiženými. Nejenom, že město platí prefererované skupince nájem a služby, ale teď už i dalším ubožákům postele v autobusech. Vozíčkáři ať si trhnou a v tom metru čtverečním o kus dál, kde se klopí sedačky, se tak maximálně narovná jeden kočárek. V Praze mají loď, proč by Brno nemohlo mít autobusy! Konečně budeme lepší než Praha, autobusů je na počet prostě víc!
To sociální cítění obdivuju! Jdeme prostě zpátky do chudobinců a středověku. Dva nebo tři kočárky případně invalidní vozík do autobusu už nenacpeme. Ale jak vidíte na fotce, prostor je plně využitý cestujícími – schovává se tam zásoba čistého netknutého vzduchu.
Budete mít krásný výhled z okna nahoře či do stěny dole. Naprosté soukromí. Pozitivní tmavá žlutá, co ladí s označovači jízdenek.
Jsme tu pro vás, vaše Brno
Jsme tu také, vaše matky s dětmi a vozíčkáři. I my chceme cestovat…