Koncept kufanditní pumprdentnosti

Jednou mi volala moje známá a hned na začátek naší debaty mi řekla tenhle fór:

Jede parník po moři a veze náklad citronů. Přijde bouře a parník se potopí. Citrony vyplavou nahoru. Najednou vyplave taky hovno, rozhlídne se a povídá: “Teda my citrony tak hezky plaveme…“

Chvilku jsem přemýšlela a pak ze mne vypadlo: “Aha, to hovno si pamatuje, že bylo citron a transformovalo se do hovna. Tak v tom je pointa…“

„Ne, prosím tě, v tom to není. Tys to nepochopila. Je to o tom, že člověk ze sebe dělá citron a přitom je hovno. To jako metafora na ty lidi, co ze sebe dělají to, co nejsou.“

„Aha,“ zasmála jsem se a šla šířit fór dál.

Někdo se smál moc, někdo se smál trochu, někdo se jenom pousmál. Až někdo řekl: „Hele, já to nechápu. A v čem je ten fór?“ Po vysvětlení řekl, že to stejně nechápe, že to nejsou fóry pro něj.

Když jsem to řekla svým kolegyním, že jeden člověk to nepochopil stejně jako já napoprvý, tak kolegyně řekla, že ona to taky nepochopila. Předtím se ale zasmála a nic neřekla. Kdyby se ten jeden neozval, že to nepochopil, neřekla by, že to nepochopila.

A tak jsem v praxi narazila na teorii konceptu kufanditní pumprdentnosti.

Kdysi český sociolog žijící v Torontu Miroslav Disman dal studentům krátký dotazník zaměřený na některé etické aspekty politického rozhodování. Zkoumal, zda je dotyčná osoba vůbec ochotna odpovědět na danou otázku a pokud ano, tak se musí rozhodnout, jak odpoví. A zkoumal to touto nesmyslnou otázkou v dotazníku.

Domníváte se, že koncept kufanditní pumprdentnosti je:

  1. – mravně akceptovatelný
  2. – akceptovatelný jen někdy
  3. – neakceptovatelný
  4. – nevím

Jen menšina respondentů zvolila jedinou „pravdivou“ alternativu 4.

A já se najednou cítila stejně jako pan Disman, když prohlížel dotazníky se zaškrtanými různými odpověďmi. Co když se lidé smějí a nevědí čemu, protože málokdo přizná, že neví? Co když jsou na tom i jiní mí kolegové tak, že nepochopili napoprvé „pravou“ pointu?

A tak jsem to šla zjistit.

Výsledné „pochopené“ pointy:

vtip jako metafora

hovno není míň než citron – rovnoprávnost mezi hovnem a citronem

hovno má větší cenu než citron, protože citron se spotřebuje, zatímco z hovna, které pohnojí zem, mohou vyrůst citrony a jiné rostliny, což je koloběh života a potravní řetězec

hovno líp plave než citron nebo aspoň stejně

hovno si vzpomíná na minulé životy, kdy bylo citrony

hovno je transsexuál a cítí se být citronem

jedna osoba odpověděla otázkou: „Co by se stalo, kdyby se citron nechal dozrát? Byl by sladký a oranžový? Citrony se totiž před převozem trhají nezralé.“

citrony jsou těžší než hovno, které je lehké a přitom obě plavou

hovno se s citrony skamarádilo

„Kdyby byly citrony nakousané, tak jdou přece ke dnu. Nevyplavali taky potkani? A nebo nejdou ke dnu? No možná plavou furt, ale to asi ne.“

ekolog tomu dodal korunu: „Je to blbost, hovno když se nacucá, tak jde ke dnu.“

Nejvíc se smály finanční účetní, kolegyně co pracují s lidmi víc než s papíry se smály míň a spíš přemýšlely nad různými možnostmi pochopení a ekolog vůbec fór nepřijal. Fajn je, že manažer většího sousedního kolektivu dospěl k tomu, že se hovno skamarádilo s citrony. Na to fakt nikdo z administrativních sil nepřišel.

A ta kolegyně, co to předtím nepochopila a neřekla to? Když jí povídám různé teorie hovno kontra citrony a opakuji znova vtip, odpověděla: „No jo, já špatně slyšela. Já myslela, že citrony povídají, že tak hezky plavou… A nějak mi tam to hovno nepasovalo.“

5 komentářů: „Koncept kufanditní pumprdentnosti“

  1. Tento článek je natolik brilantní, že si říkám, že by nebylo od věci začít dělat něco jako Wu – tedy „recyčlánky“ a čtenářům, zvláště těm novým, jej připomenout.

  2. DěkujiJsem ráda, že se Ti článek dobře četl, určitě zde najdeš spoustu dalších dobrých článků 🙂

Komentáře nejsou povoleny.