Jakou chcete mít Lucienne?

Mám tři blogy. V tuto chvíli to nemůžu nazvat jinak, než že je "mám". Vlastním je jako "mám" pár knížek a třeba počítač nebo blond hlavu na své nezmarné ideje.

Jsou mi propůjčeny stejně jako mé tělo a můj mozek k tomu, abych žila.

Žiju ale tak, aby mi bylo ctí, že jsou mi propůjčeny?

Faktem je, že leží ladem. Těch pár seriálů, co si pytlíkuju v hlavě a těch několik rozepsaných dílů v počítači čekajících na dopsání a nabídnutí ke zhodnocení v papírové podobě, je tam už dlouho. Možná příliš dlouho na žití. Možná marním své ideje v zapomnění šuplíku a čtenost myšlenek, které jsem potila s krví, je padesát kliků týdně.

Sociologie, občanská společnost, esoterika mé duchovní cesty. Témata, která chytnou, ale jenom toho, kdo se o ně zajímá. Na druhou stranu, přednedávnem jsem tady docela naostro léčila svou duši psaním o putování s nemocí a duchovní pokorou, protože jsem s tím nemohla naprosto nic dělat než se odevzdat do vyšší moci a žít či nežít, být či nebýt nebylo na mém rozhodnutí v dlouhodobém kontextu. Není ostatně dosud. Je to běh na dlouhou trať, škola hrou. U hry můžete i prohrát nebo Vás mohou vyloučit nebo se na to prostě můžete vykašlat a jít na pivo a vyspat se z toho. Ty možnosti mám i já, stejně jako každý z Vás.

Zatím jsou mé blogy vlevo ve sloupečku s ostatními blogy. Odkazuji na ně jen tak "mezi řečí", nijak je nepreferuji, ani je nezatracuji. Už to, že si vedu blogy tři, je svým způsobem drzost. Proč nemít jenom jeden? Jak jsem procházela temnotou, což tak nějak proznívá dosud a měnila sama sebe k obrazu svému, na školní blog nebyla síla a na esoterický blog jsem nic nedávala, protože jsem prožívala věci, které se mi zdály velmi "vošajstlich" a tak horké i jenom k mému uchopení, že jsem nemohla a nechtěla zprostředkovávat ven nic. Pochopitelně to souvisí s mým uzavíráním se, protože některé věci si každý musí projít jenom sám a nepomůže Vám nikdo, jen Vy sami.

Výsledkem je, že dva blogy ze tří jsou plonkové. Když už jsem se konečně rozepsala a začala trochu žít, mé blogy nežijí se mnou. Ony tak nějak přežívají na okraji mne. Možná, kdybych je sjednotila, tak byste si Vy, mí čtenáři, mohli občas místo příběhů z kuchyně, najednou přečíst něco, co je diametrálně odlišné a jakoby z jiné reality.

Nevím, jak byste na to reagovali. Psát o kuchyni a prokládat to těžkou sociologií, psát o denních cestách životem a prokládat to esoterickými články, které budou souběžně třeba vycházet v médiích, která jsou zaměřena na duchovní cestu. Je to vůbec mix pro čtenáře snesitelný? Vlastně byste nikdy nevěděli, na co narazíte.

Totiž, opravdu vedu tenhle blog neutrálně. Není ani duchovní, ani politický, ani společensky kritický, ani jinak extrémně zaměřený. Má být pro pobavení, odpočinek a poslední dobou také pro to, abych se z mých životních situací nezbláznila. Když ho sjednotím s ostatními blogy, uvidíte víc ze mně, ale bude to o hodně náročnější čtení.

Chtěli byste mít takovou Lucienne? Chtěli byste od Lucienne číst i to obtížné a třeba se neslučující s Vaším světonázorem nebo dokonce vírou?

23 komentářů u „Jakou chcete mít Lucienne?“

  1. Myslím si, že nápad se sjednocením blogů není vůbec špatný. Spíš ale pořád nějak nevidím, v čem si ušetříš práci, nebo co tím sleduješ. Protože pokud budeš psát do jednoho blogu ze tří různých témat, nepovede se Ti stejně publikovat víc než doposud. Ale možná mi jenom něco nedochází…

  2. 2Oupi:No, to je jednoduchý. Když jsem začala blogovat, svou esoterickou stránku jsem držela od blogu pro „normální“ lidi dál a to tak, že jsem si k tomu přímo zařídila jiný blog, esoterický. Čtenáře na tomto blogu jsem nijak neovlivňovala svým viděním světa. Školní blog vzniknul tak, že jsem psala do školy a bylo to pro běžného člověka snad ještě horší na pochopení, než má povídání o „světě, který není vidět, ale zato je velmi živě citelný“ a tuším Arsinoe tenkrát řekla, že se to prostě číst nedá. Dala jsem jí zapravdu a udělala další blog.Nejde o mojí práci s blogem, ale spíš o práci se čtenáři. Představ si, že si jdeš přečíst zas o nějaké situačce, u které se můžeš odreagovat a třeba se i zasmát a narazíš na duchovní esej nebo třeba pojednání o sociologii vědění. Věřím tomu, že tohle fakt nemusí být pro stálého čtenáře příjemný pocit, když najednou čteš něco, cos vlastně číst nechtěl a čtenáře, pracně získaného, ztratíš. Proto jsem chtěla mít specializované čtenáře na specializovaném blogu. Ohledně sjednocení – to není můj nápad, ale nápad Kojota, který mi to čas od času pěkně decentně, ale citelně, připomene a já už ani nevím, jestli je soustavné odmítání sjednocení blogů jenom moje umanutost a přitom jestli on nemá náhodou pravdu. Takže to dávám vplen Vám čtenářům a především čtenářům stálým, protože především o ty jde…A přeci jenom, přiznám se k malé bolístce, která mne provází při každé myšlence na sjednocení a tlačí jak kamínek v botě: Mirunův hlas má větší váhu, o toho bych fakt nerada přišla. Ten mi tak nějak symbolizuje všechny konzervativní čtenáře a na něm velmi lpím… Kdyby on odešel a už mne nečetl kvůli takovému sjednocovacímu zásahu, to by bolelo hodně…

  3. No a co to vyřešit trochu jinak. Blogy sjednoť, ale zároveň je rozděl do podskupin Esoterická část, Sociologická a z Normálního života. Tím pádem bude vše na jednom blogu, ale přehledně rozdělené a nebude pro nikoho problém najít si to svoje.

  4. Tak by to samozřejmě bylo, stejně jako mám rubriky už teď. Ale články se všechny zobrazují pod sebou na jedné stránce, víš… Rozumíš mi? Jedná se mi o to, CO dát ke čtení na lucienne.bloguje.cz, ne jestli zrušit nebo nezrušit další dva blogy. Skousnou nebo neskousnou čtenáři tak rozdílné „chlívky“ v jednom blogu, když ve výsledku budou články smíšené? Kojot říká:“Sjednotit.“Já říkám:“Nechat oddělené.“Čtenáři si můžou kliknout v anketě nebo se vyjádřit komentářem. Koneckonců, oni to budou číst. Mají aspoň iluzorní právo volby obsahu jednoho blogu a mají ho proto, že já si nejsem jistá, zda můj přístup k této věci je správný. Nemusím mít pravdu a já to uznávám.

  5. Já bych to taky sjednotil: jsem koneckonců jedna Lucienne. Každý z nás nosí masky, ale lidé, kteří Ti chodí na blog, Tě určitě chtějí poznávat v Tvé komplexnosti. Co si ode mne Kojot vyslechl příběhů o britských válečných lodích…

  6. hlasuji „NE“. Tři blogy, jako tři děti, a každé jiné. Proč je násilím cpát do jedné uniformy? Kdo si najde esoterickou Lucienne, bude rád, že najde tématicky společné články na jednom místě, nebude se muset prodírat houští jiných, které by ho zase třeba až tak neoslovily. Lucy, rozepsalas tři knížky, každá z těch knížek může stát samostatně, ale zrovna tak každá může být součástí trilogie (a asi je), která nese název Život Luciene.PS: a teď si jdu přečíst vaše názory :o)

  7. Já chápu o co Ti jde, ale průměrně inteligentní čtenář (který má zájem jen o jednu část blogu) si na to jedno kliknutí navíc zvykne a zbytek bude číst všechno. U mě to bude vypadat následovně: Mozilla – Záložky – Lucienne a čtu. Někdo jiný: IExplorer – Oblíbené – Lucienne – Lucienne esoterická a čte. To není zas až takový rozdíl. Pro mě osobně to bude přehlednější (resp. budu to mít sjednocené ( i když ani teď to není zas až tak složité). Zkus si sednout a zamyslet se: Mám potřebu změny? Jestli jo, tak to zkus, pokud ne, nech to být.

  8. 2Henry Psanec:Díky za názor, btw. jak téma souvisí s britskými válečnými loďmi? :)2Inka:Zatím to cítím stejně. Každý dok Lucienne je jiný…2Oupi:Lucienne esoterická je pro čtenáře na jiné adrese (http://esotericlucienne.bloguje.cz)než Lucienne obyčejná, všednodenní, rejpavá a neutrálního přesvědčení (http://lucienne.bloguje.cz) nebo třeba Lucienne odborná, sociologická (http://sociologiclucienne.bloguje.cz). Kdo si vyklikne jakou stránku, takovou tam najde směs. Když si sednu a přemýšlím o potřebě změny, tak v podstatě žádnou nenacházím. Ale Kojot, který není já a je mým čtenářem, si myslí, že je dobré se sjednotit. A myslí si to stabilně. To znamená, že buď já mám lajntuch na očích a neustále se něčemu smysluplnému bráním a nebo to prostě mám jinak a tak, jak to mám, to vyhovuje mě a třeba i mým čtenářům. Nezavděčíš se nikdy všem…Tuhle debatu tu vedu proto, protože si nejsem jistá, zda je sjednocení na úrovni blogu má cesta, či ne. Možná, že je to cesta, která by měla být projita, ale zatím se toho spíš obávám, než aby mi to přineslo jistou úlevu. Pořád mám obavy, že je lepší držet blogy oddělené, mít tři knihy, tři příběhy. Vědomí toho, „co na to řeknou lidi, který mě znají jako normální holku“, je zatím docela pevně navrchu. Ale protože si nejsem jista, zda to není jenom iluze ega, napsala jsem tenhle článek a uvidím, jak se to vyvine. Zatím se mnou drží Inka a nejvíc rezonuji s jeho názorem. Samozřejmě se po nějaké době rozhodnu buď tak nebo tak a bude to moje rozhodnutí. Ale jak se rozhodnu, to zatím nevím…

  9. na této diskuzi se mi ze všeho nejvíc líbí to, že máš dneska úplně jiné myšlenky, než jsi měla před týdnem, dvěma… tak ať ti to takhle vydrži co nejdýl, respektive „nafurt“! :o)

  10. A co na to Kojot? 😉Tak snad abych se k tomu vyjádřil. Je fakt, že můj weblog je opravdu směsí různých témat – historkami ze života počínaje a odbornými magickými eseji konče. Osobně si myslím, že to pro čtenáře skutečně není ideální, nikdo neví, jestli jej při otevření stránek uvítá povídka, úvaha nebo pro něj třeba zcela nesrozumitelný thelémský text… Osobně si myslím, že na toto pojetí si moji čtenáři buď zvyknou, nebo je odradí. Tomuto blogu bych toto pojetí nedoporučoval.Oddělme totiž oba paralelní blogy. Ten sociologický je opravdu natolik úzkoprofilový, že by měl podle mého názoru zůstat oddělený. Na druhou stranu nepokládám samostatnou existenci esoterního weblogu za nutnou. Tvé články tam jsou podle mě přístupné pro běžného čtenáře, jsou psané srozumitelnou formou a pokud by sem byly přidávány postupně, prostřídány ostatními tématy, určitě nikoho neodradí. Spíše naopak. Nejde o žádné „těžké texty“, jejichž četba by vyžadovala rozsáhlé předběžné znalosti, jako je tomu u některých textů mých. Tím, že se ocitnou na tomto blogu, dostanou šanci oslovit, zaujmout a přitáhnout nové čtenáře, nemyslím, že by někoho zahnaly.Shrnuto:Sociologický blog zvlášť, esoterický integrovat. To je můj názor. Howgh.

  11. chudinka Lucienne… jak se ukazuje, pravda je vždy někde uprostřed skryta v kompromisu, protože to co říká Kojot je rozumné a dalo by se s tím souhlasit. A teď, babo, raď! :o)

  12. 2Inka:Velmi oceňuji, že sis všimnul změny myšlenek. Taky jsem se na tom nadřela :)2Inka podruhé: Já vím, že Kojot nemá úplně blbý nápady… ;)Vím, s kým žiju :))) Ale přeci jenom, čtenáři jsou čtenáři a moje self kontra moje ego, to je někdy bitva.2Kojot:Beru v potaz Tvůj názor. Uvidíme, jak se dál vyvine debata a jak budou reagovat další čtenáři. Každopádně po kojotím jsi rozvířil řeku…

  13. Royal Navy souvisí s tímto tématem tak, že Kojot, se kterým sdílíme lásku ke zvířatům, poezii, filosofii et cetera musí prostě přežít moje historky o výstředních admirálech. Takže já zrovna tak na blogu přežiju kombinaci životní příběhy – sociologie – vaření – ochlokracie.

  14. Jestli mohu taky se svou troškou do mlýna – rozhodně sjednotit. Rozštěpení na tři příběhy je umělé, je jen jedna Lucienne… Chápu Tvoje obavy, že narušíš zavedený obsah, ale myslím, že jsou zbytečné. Nic totiž neodebíráš, jen přidáváš. Komu se přidané články nebudou hodit, může je přeskočit. U Kojota thelémoviny taky nečtu ;).

  15. Mám stejný názor jako WU.Mimochodem, u Kojota jsem o tom i učinil nedávno poznámku. Čtu to, co stačím pochopit. Co nechápu, přeskočím. To, že přeskočím jeden článek, neznamená, že přeskakuji celý blog.Sjednocením možná některé čtenáře ztratíš, ale kde je řečeno, že také nějaké nezískáš.

  16. 2Henry Psanec:Ochlokracie? Vládu lůzy pro prospěch lůzy? Jsi si jistý, že píšu o tomhle??? Připadá mi to přirovnání skoro jako jeden komentář na esoterickém blogu:Esoteric is something like erotic, or not? 2Wu:Rozumím… Děkuji za názor.2Gomba:Vážím si hluboce každého stálého čtenáře a bolí mne, když odejde a nevrací se. Přemýšlím o tom, proč, co se stalo, co jsem udělala jinak, že už nepřichází. A co mohu udělat pro to, aby znovu přišel. Nezahazuju staré pro nové… Víc myslím na ty, kteří chodí a čtou… Prostě k nim mám úctu, no… Ale samozřejmě jsem ráda za každého nového čtenáře!

  17. Já používám slova ochlokracie – ochlokrat – ochlokratůra jako jsem na základní škole říkal „fousatá kačena“. Tedy obecné označení pro to, o čem se mi zrovna chce mluvit a chci to specifikovat nespecificky. Tedy v totmto konkrétním případě mne nenapdalo nic dalšího do seznamu, tak jsem tam dal o. Jinak smekám, jsi asi druhý člověk, který tohle slovo znal.Moje babička, mch, říkala krásnou věc místo „kdepak“: „prdel vody“.

Komentáře nejsou povoleny.