Jestřábí žena

Vzhledem k tomu, že nemáme televizi a já trávím čas jinak než u vizuálních médií, které mi informace pečlivě utřídí a řeknou mi, co si mám myslet, to byl letos asi třetí film, který jsem shlédla. Uznávám, že na to, že je červenec, se to někomu může zdát moc, ale co nadělám. Zhýčkaná neslýchaným luxusem praní v pračce místo v ruce a občasným koupením pečiva místo každodenního pečení si prostě občas udělám čas na něco marnivého.

A Ladyhawke byla jedna z nejvíce marnivých věcí za poslední týdny, zapomenu-li na problém s ofinou…

Hauer malý

 

Konečně mě Kojot dokopal od mytí nádobí a drbání potkyšů k něčemu zábavnějšímu a já seděla a dívala se. V okamžiku, kdy jsem začala hodnotit kroky hlavního hrdiny a to ne zrovna kladně, mi bylo řečeno, že Kojot věděl, že se mi takový švédský hokejista bude líbit. Jasně, láska na první pohled…

Hauer

Totiž, to my ženy tak máme, že máme své ideály. Můj ideál je vysoký modrooký blondýn, minimálně dva metry výšky na nejméně 120 kilo živé váhy, jak zkonstatoval Kojot – švédský hokejista. Pravda, pár kilo Rutgerovi Hauerovi do stodvaceti kil chybí, stejně jako asi patnáct centimetrů výšky, ale nikdo není dokonalý. Ale v zásadě to byl můj švédský hokejista jak vyšitý.

A stejně jako blondýny mají svůj blondýní archetyp, jenž se ve mně projevuje, i archetypy vysokých blondýnů svalnatců mají své předvídatelné rysy, například velikost mozku nepřímo úměrně velkou odvaze, se kterou se řítí do akce a svalům, kterými disponují. Člověk by až zamáčkl slzu, kdybychom si mohli popovídat o metafyzice, ale většina svalnatců touto dovedností neoplývá, protože oplývá jinými schopnostmi.

Jakže to někde říkali? Pět mužů dá dohromady toho ideálního? Jednoho na sex, druhého na popovídání, třetího jako kutila, čtvrtého jako milovníka umění a pátého jako reprezentativního muže, za kterým se každá žena ohlédne, protože dohromady se tyhle dovednosti nenacházejí v jednom jediném živém muži? No nevím…

svalymalý svaly

Pochopitelně, úžasní fešáci jsou najímáni ne proto, aby mysleli ale aby konali. Láska Jestřábí ženy s Černým vlkem, kteréžto pouto je spojeno prokletím zlého biskupa, co místo toho, aby si ho přivřel radši mezi dveře, tak si vystřelí jednu kletbičku, co zlomí až zatmění slunce, je vyšitá ideálně. Dobro zvítězí nad zlem a já být Jestřábí ženou, tak bych ho ve finální scéně řádně pofackovala koženými tkanicemi na uchycení jestřába a ne jenom, abych na něj ošklivě koukala a hodila mu je zhnuseně k nohám.

koukala na něj vošklivěBiskup

S hlavním hrdinou to tak jednoduché nebylo. Jeho hlavním motivem byla kromě lásky i touha po pomstě, jak už to tak bývá. Místo aby věřil na den bez noci a noc bez dne a posečkal jeden den navíc, pořád by se jenom mstil a nakonec by chtěl i své Jestřábí ženě vzít život, když už nemůže žít jako člověk. Hlavně rychle a bezbolestně. A navíc prioritou bylo zapíchnout zlého biskupa mečem, který v něm nakonec ještě zapomněl zatímco v klidu odešel se svou odkletou vyvolenou. Ne že by si ho z biskupa vytáhnul, jako by to každej normální rytíř udělal, když je to rodinná památka a má v sobě drahých šutrů až až, to ne.

No prostě fantasy film jak má být, švédský hokejista se chová jako pravý rytířský archetyp, nic moc moudrého z něj nepadá, ale hrozně mu to sluší a jsou i s koněm Goliášem úžasně fotogeničtí. No, co víc si dívčí srdce může přát?

Goliáš

Díky tomu, že nejsem uvyklá kinovému chování, kde se nekřičí, sedí se klidně na jednom místě a výrazněji se člověk neprojevuje, jsem si film užívala po svém. V napětí jsem tiskla Kojotovy prsty a užívala si tlukotu jeho srdce s hlavou položenou na jeho mužné hrudi, představovala jsem si další možný vývoj děje a komentovala nesmysly, které můj archetypální rytíř konal dle scénáře. Výskala jsem, lekala i slzela jsem dle děje a slova:"No vidíš ho, pitomce, co zase dělá…," Kojot moc nekomentoval. Divil se jenom tomu, že mu vydržely prsty celý. Snad jediný, co z něj vypadlo byla otázka, jestli jsem si opravdu myslela, že by to mohlo dopadnout špatně… No, proč by to nemohlo dopadnout špatně? Klidně mohlo… Mohli jsme pak spolu brečet celou noc místo spaní, žejo… To by byla teprva ta pravá romantika.

Ale dopadlo to dobře. Líbil se mi úvod se sluncem a měsícem, to byla vyloženě moje krevní skupina. Bylo to mnohem víc napínavější než dnešní filmy, kde začnou pravidelně tím, že někdo někoho střílí nebo se mlátí nějaká skupinka popřípadě někde něco vybuchne. Asi dnešním režisérům přechod slunce do měsíce nepřipadá tak in. Ale nevadí. Při mé frekvenci maximálně deseti filmů ročně se k těm moderním dostanu tak za deset let a to už si na rychlé úvody snad zvyknu.

Každopádně, když se zamýšlím nad rozdílem mezi četbou, tímhle filmem z roku 1985 a třeba moderním fantasy filmem, vnímám jednoznačné mínus pro rozvoj fantazie a obrazotvornosti v člověku na základě nynějších filmů. Totiž, tam máte od režiséra jasně dáno, jak máte co vidět. Dnešní verze LadyHawke by určitě zahrnovala plastické ztvárnění člověka, jak se mění do vlka nebo jestřába a zpět. O možnost si tuhle část – jen naznačenou odrazem v očích – domyslet, jsme byli ve verzi z roku 1985 obohaceni a jsem tomu ráda. Totiž literatura, písemné zaznamenání určitého děje či stavu, vlastně také ochuzuje o možnost domýšlet si příběhy, ale ne tak markantně jako film. V literatuře máte stále možnost domýšlet si poudačky. Samozřejmě vše je flexibilní, člověka s fantazií neodradíte od snění ani heverem a naopak ryze nesnivému člověku nevysvětlíte, co to je – snít…

Nakolik se opravdu dokázal člověk změnit ve svém vlastním vnímání ve vlka a nebo prožívat v šamanských a jiných mystických cestách cesty jestřába, to je pak otázkou. A ještě větší otázkou je, když nám media dají všechno pod nos, zdali budou novodobí šamani krmení televizí umět zacházet s cestami jejich předků – nemusí se totiž absolutně shodovat s archetypy uloženými v kolektivním nevědomí. Totiž, moderní režiséři nejsou novodobými šamany, i když by se to podle toho, co nám předkládají za trikové efekty, mohlo zdát.

Chcete-li si osvěžit děj téhle krásné fantasy pohádky, máte možnost…

 

První kousek je s písní od Bryana Adamse – Everything I do, I do it for you

 

Druhý je odlišný v pohledu na film a s krásnou podkreslující písní Sleeping sun od Nightwish

14 thoughts on “Jestřábí žena”

  1. Je to velkej fešák. Tvé zaujetí podobnými krasavci chápu, já osobně jsem podobný typ muže v životě potkala a za pár hodin už jsme si byli velmi,velmi blízcí…

  2. AnimusJojo, velkej fešák…Shodou okolností jsem měla to štěstí jednou chodit se svým animem – trvalo to tři týdny, než jsem zjistila, že je ženatý… Zmetek! Ale zamilování mi zůstalo další dva roky, protože ten chlap byl prostě úžasnej… 🙂 Prostě – skvělých naivních dvacet let se vším, co k tomu patří :)Ale je fakt, že kdykoli vidím chlapa typu švédský hokejista, tak mám tendenci si velmi, ale velmi silně myslet, že je to zatracenej všivej parchant a koukám, jak se mu vyhnout. Ale koukám zatraceně bedlivě, aby mi neunikl ani jeden jediný pohled z jeho strany :))))))))))))))))))))))))))))))

  3. Ten film znám,ale v životě by mne nenapadlo, že se dá hodnotit třeba i takto.Bavil jsem se.Vezmu třeba toho „švédského hokejistu“ – přímo jsem viděl Rutgera, jak na koni sedí s hokejovými chrániči a hokejkou v ruce místo meče…Uááááá :)))

  4. Že se obejdete bez televize je úctyhodné. Kolik je nás takovejch… 😀 Ačkoli, není on ten internet taky tak trochu „vizuální médium“? Pro mě teda určitě. Furt na něco čumím. 🙂

  5. 2Gomba::) Hokejku a místo jestřába Vítězný Pohár :))))))) Děkuji – jsem ráda, že ses bavil.2aTeo:Jo, dalo by se to považovat za vizuální médium v okamžiku (neznám přesný definice), kdy bych se dívala na videa a nezkoumala z více zdrojů určitou situaci – nemohla si vybrat. Takhle si vybrat můžu a také to využívám. Takhle jsem to asi myslela.Pár lidí bez televize jsem už potkala, ale je fakt, že je jich asi tak málo, jako lidí bez mobilu.

  6. no, nemít televizi, to je dnaska jaksi v módě. Ale mít ji a nedívat se… nebo jen opravdu velmi zřídka, dejme tomu jednou za měsíc…?-))) Jako já, například… :-)))Jinak film jakožto 7. umění by mi v životě chyběl. A nesouhlasím s tím, co o filmu říkáš. Ono, zabývat se Jestřábí ženou, kteroužto jsem neviděla a ani bych tím asi neztrácela čas takhle obsáhle… to je pak lepší se v tý filmografii trošku zorientovat…:-)

  7. 2ann:Televize u nás není hnací médium, takže nepotřebujeme řešit, zda vydržíme či nevydržíme ji „nezapnout“. A s tím souvisí televizní poplatky – televizní poplatky se platí za vlastnictví televizního přijímače, ne za to, jak moc si ho vlastník pouští či nepouští. My žádný nevlastníme, takže žádné poplatky neplatíme. Asi by s Tebou souhlasila většina lidí v tom, že film by jim v životě chyběl. Kupříkladu Kojot se dívá na filmy docela pravidelně a relaxuje u toho. Já tuto potřebu nemám, relaxuji jinak, třeba napsáním takovéhoto příspěvku a pustit si film je pro mě osobně ztráta času, proto to dělám tak zřídka. Ale nechávám každému, co jeho jest 😉 Klidně s tím, co říkám, nesouhlas. To je v pořádku, nejsme všechny stejné a kdybychom byli „vyliti“ dle jednotné formy, neměli bychom se čím obohacovat.

  8. 2 Lucienne + Ann:Jojo.Kdyby se nám chlapům líbily stejné holky, tak už lidstvo dááávno vymřelo.Vy holky si to můžete říkat obráááceně ,-)

  9. Laškovný kukuč Alaina Delona, Brada Pitta a dalších borců se nemění ani lety, je úplně stejný na začátku kariéry i na konci / s trochou křeče /. Davy šílí, brečí, emoce lítají, ten pravdivý výraz – jsem tu jen pro tebe – tak si to užij. Je to asi v tom, že oni mají rádi všechny ženy nebo svůj obdiv k sobě? Jakákoliv žena to pak vycítí a lízne si smetany. Chvíle opojení a hup zpět do reality. Dobrý a především účinný trik.

  10. no to tedy klidně nesouhlasím:-))) a o jednolité formě nebyla snad ani řeč:-)))

  11. Mám doma ideál!Teda skoro. Hodí se k popovídání, sexu, je kutil a občas i na nějakou tu kulturu. Chybí mu snad jen ten prudce reprezentativní vzhled (je normální, tak akorát), ale zase jsem radši, když se mi po něm neohlíží davy krasavic na ulicích.

  12. Já taky!2Ivana:Dokonce mi to sám řekl :))) Pravda, od muže bych takovou troufalost nečekala, ale jak jinak – vyvracet mu to nebudu :))))))))))))))))))))))))))))))))

Komentáře nejsou povoleny.