Chlupatou, chlupatou, tu já mám nejradši…

Tak tuhle písničku asi znáte.

Dneska jsem řešila něco podobného

Posledních několik týdnů se potácím mezi uzdravováním a vracením se k nemocnici. V nemocnici se nemohou dohodnout, jak to udělat, aby mi víc neublížili než pomohli a tak to dělají fikaně – pošlou mě domů s tím, že to zkusím vyležet a nic mi na to nedají a ať přijdu za týden, jestli to náhodou nepřejde samo. Klasika.

Za týden jsem přišla, jiný pan doktor se na mě podíval a ohleduplně řekl:"Tak víte co? Nemáte s těmito výsledky náhodou problémy tohoto druhu?" Já na to, že už se mi to střídavě vrací dlouho a nejsem schopna to vyležet, i když se snažím a že jsem si tam měla jít lehnout, ale minulý pan doktor to vyřešil tím, že mě poslal domů a v případě krize že mě přijmou hned. A protože jsem zatím všechny krize přežila, tak jdu až dnes.

Pan doktor se shovívavě podíval a řekl:"No co s Vámi. Když Vám dám tohle, tak zase skončíte v nemocnici, protože Vám to rozhodí něco jinýho a to máte prašť jak uhoď. Zkusíme novinku, šetrné a nové antibiotikum, to by Vám nemělo ublížit. A kdyby to nepomohlo, uvidíme, co dál."

A tak už několik dní beru antibiotika, po kterých mi sice nic fatálního není, ale ve finále ještě nejsem. Vedlejší účinky jako příšerná únava a pospávání za dne spolu s dalšími libůstkami vytváří takovou obvyklou smyčku, kdy jste rádi, že jste a na nic dalšího už nemáte sílu.

Mezi to další, na co nemáte už sílu jako žena, je holení. Holím se asi jako každá žena respektive jako většina žen, co chtějí vypadat in i v posteli a prostě chtějí být připraveny na všechno… Bohužel díky tomu, že se poslední dva týdny dostávám do postele sice pravidelně ale napůl mrtvá, má to své výsledky v rašení porostu. Bujném rašení…

Dnes ráno jsem sklidila od Kojota udivený pohled a ten mi ležel celý den v hlavě. Odpoledne jsem na to téma ještě zahájila debatu, v níž klíčové bylo jeho prohlášení, že se holit nemusím, když na to nemám sílu. Že on mě bude mít rád stejně, dle jeho slov. No to by jeden vraždil.

Takže večer polomrtvá, když šel s pejskou ven, lezu do vany a modlím se, abych to zvládla. Najednou se otevřou dveře, Kojot vstoupí, podívá se na trojbřit v akci v mé ruce a jemně podotkne:"Vždyť víš, že nemusíš… Jako v tý reklamě. Nemusíš… Vždyť víš, že já Tě mám rád i tak…" (auuuuuuuuuu)

"Jasně, to jsem ráno viděla v tom pohledu, jak moc se Ti to líbí. Vždyť víš, že sotva lezu a tohle je taková jemná prácička, je to únavné. Jsem ráda, že obstarám domácnost a uvařím."

"Ale lásko, já Tě přece miluju i s chlupama…"

A já doufám, že fakt se všema…

19 komentářů u „Chlupatou, chlupatou, tu já mám nejradši…“

  1. 2LucyTeda Lucy, abych se přiznal, čekal jsem úplně jinou pointu tvého vyprávění: a to, že Kojot vstoupil do koupelny, převzal si potřebné pomůcky a udělal tu fajnovou prácičku za tebe, když (jak se dělají v komentářích proložené znaky?) „on má tu sílu“ a navíc tě má rád! Já nevím jak kde jinde, ale podle toho co slyším, dneska je to ož dost běžné, že si mužové ženu opečovávají i v tomto směru, nakonec člověk svým pohledem nedohlédne všude, že jo. :o)

  2. S nějakým chmíříčkem, když Ti není dobře, bych si hlavu nedělal a když tak se to dá svést, že je to reakce na ty felčarské pokusy

  3. Lucienne,Taky bych to nechala na nem – kdyz Te chce hezkou i v nemoci, tak at se stara 😉 Navic ono je to i celkem prijemne…

  4. 2Roj:Taky jsem si tu „změnu“ nepřipouštěla dost dlouho, asi čtrnáct dní 🙂 Ale už má zas co narůstat, dám tomu čas a uvidíme, jestli bude mít trpělivost „až za hrob“ :)))2inka:Ješiš, to mě teda nenapadlo vůbec, tohle řešení. Já bych se ho neodvážila ani požádat o něco takového… Řekla bych, že ve většině směrů jsme velmi konzervativní a své intimity si necháváme pro sebe ;)2buteo:Taky jsem si s tím hlavu nedělala docela dlouho. Myslím, že když mi není dobře, tak zrovna důsledná nejsem. Ale ten pohled mi pak přišel trochu líto, protože jsem věděla, že je pravdivým obrazem, že si nevymýšlí. Prostě jsem to potom přehodnotila… Na chvíli, myslím…2Mautycka:Já bych se asi i styděla 😉

  5. No tak jestli myslíš to co já, tak to je přece jasné – žena která nemá dole nic vypadá jako dítě. A muž chce mít v posteli ženu, ne dítě [úsměv]. A pokud myslíš něco jiného, taky by Ti s tím mohl pomoct [úsměv].

  6. vidím, že převažuje ten správný přístup k věci :o) Je třeba jenom odhodit stud, třeba ločkem něčeho dobrého, a leckdy se pak stane, že se nečeká až na večer :o))))

  7. proč mám pocit, že když by tohle téma rozváděl na svym blogu kluk-chlap, že by byl považován za divnýho? A u holky je to spíš zaručená metoda na podporu čtenosti blogu..?Navíc jsem se nedozvěděl, jaká vlastně reakce by byla pro Lucienne adekvátní. Takže to vypadá, jako že L. vlastně neví, jak by se měl na to chlap tvářit. Ale umí to zhodnotit.

  8. však vo to taky de, chlap vlastně taky neví, jak se má tvářit. vono, když se ženské moc snaží, aby se chlap adekvátně tvářil, tak tím tuplem se bude tvářit neadekvátně.

  9. 2drevorubec a sekyrka:Na to, že čtete dámský blog, tu je tohle blognutí asi největší odvaz za posledního půl roku 🙂 Ještě, že tu nepíšu o sexu… Bože… Psát pro zvýšení návštěvnosti o intimnostech, to by mi tak ještě scházelo. To by mi mí tři pravidelní čtenáři dali :)))No já myslím, že mojí vlastní pointou nebyly názory na holení od chlapa a „co já na to“ v komentářích, ale konec blognutí, kdy mi říká, že mě miluje i s chlupama (tak i onak) a tudíž „vo tom to je“. 2sekyrka:hezkej nick 😉

  10. /12/ano, vo tom to je – tohle téma tě nesmírně zlidštilo, esoterická Lucienne… Už jsem si pomalu myslel, že jsi éterická bytost z mlhovin stvořená, a ejhle, ona před námi Žena!

  11. ale nechtěl bych, ve víru vášnivé diskuze, zapomenout na to úplně nejpostatnější: hodně zdaru, hodně štěstí, hodně úspěchů, při nabírání další síly, Lucy. Tenhle zápas musíš vyhrát a vyhraješ! Sojí pi tobě dost lidiček, kteří ti to přejí, a tak musíš!!!

  12. Kofola.Když ji miluješ, není co řešit.Občas i v reklamě najdeš životní moudrost.A dál bych to snad ani nerozváděl.

  13. když mi není dobře, tak nemám náladu ani na sex! Natož se ještě na sex připravovat! 🙂

  14. 2ann: Také to tak mám, ale přeci jenom mezi spaním a vařením je během delší doby několika týdnů podstatné nezapomenout, že jsem člověk 🙂

Komentáře nejsou povoleny.