Svatba Lucienne a Kojota

Svatební oznámení

Svatba proběhla ve skromném duchu za bohaté účasti příbuzenstva a přátel z obou stran. Bylo příjemné teplo, polojasno a nefoukal žádný vítr, který by sfoukával svíčky rituálně zapálené na oltáři pod vrbou. Svatební rituál, který jsme si navrhli sami, naleznete zde, stejně jako prstýnky, které nám zhotovil pan Ladislav Kouřil z Havlenovy 6/66, Brno. Hostina se vydařila, všichni pili nealko, tudíž nevznikla žádná opilecká ostuda a sranda byla i tak. Svatební noc proběhla tou nejkrásnější a nejsladší možnou formou trávení volného času – konečně jsme se vyspali. A až do rána. Svatební dary byly bohaté stejně jako svatební stůl. Všichni odcházeli spokojení…

Nuda?

Tak teď rozšířená verze obohacená o dramatické detaily…

Ráno strávil Kojot s pejskou Eliškou v parku a když se vrátil z procházky, zjistil, že jeden potkan se dusí až zvrací. I vzal potkana a šel vyhledat veterinární pohotovost. Vrátil se až za dvě hodiny s tím, že potkan má zápal plic. Sípajícího potkana jsem během zbývajícího času chodila ošetřovat do jeho přenosky v ložnici. Jestli přežije do rána jsme nevěděli ani jeden. Byl to boj o život a nejenom o jeho život. Já jsem totiž na přípravy před tím, než se začnou scházet hosté, zbyla sama a tak jsem doufala, že z toho tiše nechcípnu. Pětadvacet lidí žádná sranda.

Boty přijely Kojotovi až z Prahy a protože nevěděl které, vzal si boty mého nevlastního otce, který musel vzít zavděk půjčenými, jinak by neměl v čem jít ven. Dráma pro nevlastního otce, Kojot nepolíbený touto informací si vykračoval velmi statně. Bodejť by ne, když měl boty už rozšlápnutý. Konečně měl tedy také něco půjčeného.

Kytky, kterých jsem v Obřanech narvala bohatě na svou svatební kytici, se až na tři psí vína, jedny růžové květy a jeden malý doubek nevyužily a vrátím je zpátky zemi.

Kojotovo sako s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi potřebovalo zkrátit a založit. Na to, že jsem to nikdy nedělala a jehla není můj koníček, se mi to prý povedlo (za bohaté újmy nervů) na 1***, ale je třeba to předělat, aby to Kojot mohl nosit.

Svědkové dorazili bez problémů, jenom někteří kamarádi prolítli oznámení tak zběžně, že jeden se domníval v okamžiku obdržení oznámení, že už jsem vdaná, druhý si poznamenal do kalendáře místo 6.10. datum 16.10. a pak si oznámení smazal z pošty a dalším to prostě nevyšlo z důvodů nemoci, konference nebo jiných důvodů, třeba že se styděli nebo tak něco. Kamarádů tedy bylo pomálu, příbuzných plný počet.

Obzvláštní poděkování patří mé svědkyni, která mi slíbila účast ač byla v osmém měsíci těhotenství. A také svůj slib dodržela. Mimiš byl v klidu, křeslo na hostině bylo pohodlné a doufám, že těch celkových 500 kilometrů v sedačce auta nebylo příliš namáhavých. Její obětavost mě překvapila i po těch pětadvaceti letech přátelství.

Když všichni odjeli, šli jsme se projít do parku a přemítali o tom, co jsme prožili. Stálo to za to, i když to bylo psychicky a fyzicky náročné a nasáčkovat k našim 44 zvířatům dalších 23 hostů plus nás dva na těch deset čtverečních volných metrů nebylo jednoduché. Pejska Eliška byla úžasná, skvělá a nejlepší. Čekala jsem kvůli její plachosti a předpokládanému štěkotu dramatický průběh seznamování, protože k našim dveřím se kvůli berserkrovským záchvatům hlídacího vlčáka Elišky neodvažuje ani pošťačka.

Asi po deseti letech mi bylo na dršťku naneseno cosi jako krém, make-up a řasenka. Přežila jsem to bez újmy na zdraví i kráse.

Vypadá to, že budu mít v čem vařit (díky mami a nevlastní tati za papiňák), s čím drtit zeleninové a jiné nesmysly včetně ledu (díky brácho a jeho přítelkyně za tyčový mixér), s čím žehlit (díky Blanko a Ivane), co žehlit (svědkyni Helence za ložní prádlo), čím se budit (díky teto Vlasto a strejdo Milane za radiovým signálem řízený super budík s ručičkami) a v neposlední řadě za co vařit (všichni ostatní, co jim došla invence a dali do obálky k přáníčku také korunky). Obzvláštní dík patří bráchovi Kojota a jeho přítelkyni Danče, oni vědí za co. Danče taktéž děkujeme za fotky.

Myslím, že pro všechny, kteří hledají alternativu ke svatbě na radnici, jdou vlastní duchovní cestou a tudíž potřebují obřad "na míru", bude důležitá informace jak jsme byli oddáni, protože naše duchovní směřování jsou rozdílná a ještě navíc se neshodují s hlavními známými proudy zastřešenými velkými náboženskými organizacemi. Hlavní roli tu hraje akreditovaná Náboženská společnost českých unitářů, která nám umožnila realizovat vlastní obřad, ač nejsme ani jeden unitářem a důležité je, že jsme se nemuseli unitáři stát pro faktické vykonání svatebního obřadu. Poděkování patří reverendce brněnských unitářů Mgr. Jarmile Plotěné, která obřad vykonala dle našeho přání.

A především děkuji za skvělý servis mé rodině, která upekla sladké, slané, dort a udělala báječné chlebíčky a také vytvořila oslavové prostředí, které bych bez nich vůbec vytvořit nedokázala, protože jako velmi plachá a uzavřená žena neslavím ani narozeniny, tudíž organizaci oslav neovládám .

P.S. Svatební noc byla kromě toho, že sladká, také něžná a plná doteků. Potkan se stabilizoval a přestal vyfukovat nozdřičkami bublinky. Bude žít.

Konec dobrý, všechno dobré…

Společná svatební

Lucienne a Kojot - svatební

 

14 komentářů: „Svatba Lucienne a Kojota

  1. Bretislav

    Vsechno nejlepsi!Byv instruován na Kojotově blogu, píši své blahopřání sem :-)Milá Lucienne a Jaroslave,totálně jste mě překvapili, ač jsem předtím něco vytušil z textu „Mé poklady“.Mějte se rádi, moc vám fandím!

  2. Mikeš a Anička

    GRATULACEGRATULUJEMÉÉÉ.:))) Nádherná svatba, krásný pár a vypekli jste nás. Na vánoce určitě bude malý Malý Polák nebo Polačka, vy šikulkové. Přejeme chlapáka po tatínkovi a dědovi nebo krasavici po mamince. Mikeš a Anička

  3. Gratuluju moc!mě ohromně potěšilo, že vaši příbuzní neremcali a neprotestovali se dostavit k potoku pod vrbu! Že neronili slzy nad tím, jak by to bylo pěkné v kostele nebo na radnici. Protože věděli, že by to nebylo ono. K takovým příbuzným gratuluju obzvlášť!

  4. Ještě jednou blahopřeju!A pokud budou číst vzkazy rodiče, ještě jednou díky za sladkosti které mi připomněly krásné narozeninové oslavy v dětství a chlebíčky které byly potěchou a inspirací!M

  5. Tédá!Chvíli tu nejsem a hned se tu dějí takové zásadní věci. I když… tohle vlastně je jen přímé pokračování…takže…Všechno dobré vy dva!🙂

  6. Jirka

    Sice opožděně ale přeji hodně lásky a vzájemné trpělivosti,vzájemné úcty a porozumění…prostě hodně vzájemného štěstí

  7. Dodatečně blahopřeji. A hlavně hlubokosmek celému příbuzenstvu, kteří přes svůj mnohdy vysoký věk dokázali přijmout i jinou než běžnou svatbu. A užít si ji a radovat se. :-)))

  8. 2jenia:Děkujeme za blahopřání. Celé příbuzenstvo je zvyklé, že každý z nás byl celý život trochu „jiný“, takže takováhle svatba je nepřekvapila :)2Jirka a Mikin:Díky!

Komentáře nejsou povoleny.