Jak se cvičí muž

Tuhle jsme kráčeli parkem a já se dozvěděla, že když dám někomu přečíst článek, že spal v hlíně, prala jsem mu na valše, zametala smetákem na dehet, mám tohle sdělení dotyčnému zároveň uvést na pravou míru a říct, že ho mám vycvičenýho a už nespí v hlíně a tak.

Mně u toho trochu vyschlo v krku a zeptala jsem se, jak že ho to cvičím? Mně by nikdy nenapadlo spojení "cvičit" se slovem "muž" jinak než u sportu a tak jsem se na něj dívala a nevycházela z úžasu. "Jak Tě cvičím, prosím Tě? Copak Tě cvičím? Co to je za volovinu?" To, že nespíš v hlíně je zásluha toho, že pejska Eliška nespí zabahněná v posteli a převlékám i dvakrát týdně, což není zásluha jedinýho hnutí Tvýho malíčku, protože to všechno dělám já sama svýma vlastníma rukama, myslela jsem si. Pravda, s placičkama a ručními pracemi to se mnou už tak žhavé, jako to bylo na začátku, není a zvířátek mi také ubylo, takže při posledním sčítání jsem jich napočítala jen 36.

"Loni v zimě jsem sice už nekouřil v celém bytě, ale jen v kuchyni, ale letos jsi mne naučila kouřit u široce otevřeného okna a i teď, co je zima, u něj kouřím. A ještě chvíli mě budeš cvičit i na zavírání okna v kuchyni po kouření a už to budu umět. Noooo…" Chvíli by byl slyšet i špendlík, kdybych nějaký hodila v bezmezném údivu na zem. "Normální behaviorální výcvik! Jo! Noooo… Moc Ti to jde, náhodouuu…"

To už mi to začalo být divný. Tady něco smrdí, ale strašně. Já věděla, že nemám dělávat po půlnoci večeři na požádání podle aktuální chuti a další úlitbičky. Rozmazlila jsem si ho a teď začne přituhovat. Čula jsem pikle ve vzduchu a čekala pointu.

"Chtělo by to ale zlepšit systém odměn a trestů, nějak ho vyrovnat." Šmarjá, jaký odměny a tresty? Že jsem ho poprosila, aby si po sobě po půl roce umyl popelník, to snad není žádnej trest. Že bych ho odměňovala za otevřený a zavřený okno v kuchyni, o tom vůbec nevím.

Tak co ti chlapi chtějí? K tomu, co chce můj chlap jsme se už nějak nedostali a já přemýšlím nad systémem odměn a trestů a nic mě nenapadá.

Já už vím! Udělám z něj na několik týdnů slaměnýho vdovce a on si každodenních snídaní, teplých obědů a večeří na klíč bude potom vážit mnohem, ale mnohem víc a přejdou ho roupy! Já mu dám systém odměn a trestů. Suchý rohlíky a frankfurtskou polívku na něj!

Příští čtyři týdny budu na internetu sporadicky, netuším, jak to mají v Karlových Varech s internetem pro lázeňské hosty…

20 komentářů u „Jak se cvičí muž“

  1. Lucy, tak se tam měj hezky a kdybys vyrazila někam na kafčo, tak bacha při placení na falešný vrchní :o)))

  2. Dám si bacha a kdyby tam někdo vypadal jak z „Vrchní prchni“, nedám mu ani korunu. Ale maminka mi půjčila takovou tu spirálu do hrnku, takže si budu vařit pokoutně čaj a kafe takhle. Je mi jasný, že nevystrčím čumáček do sychrava a bez muže k tomu. A kafe za padesát, to se na to můžu vykašlat. Vždyť už jenom za pobyt si budou účtovat 80kč za den + 15 lázeňský příplatek bez možnosti odvolání, protože jiné pokoje nejsou… To aby člověk vožíral vomítku.

  3. Takže my tady fakt budem jako 4 týdny sami???? No nic, hlavně si tam dej relax, my to TEDA nějak vydržíme, ale pak musíš zase na netu zvýšit do Vánoc svoji aktivitu, jo? :o)

  4. Ale já doopravdy dělám spoustu věcí, které jsem dříve nedělal. A to jen proto, že jsem v dobrých rukou. Systém odměn a trestů je nastaven velmi dobře. Výsledkem je civilizovaný, poslušný a – last but not least – Kojot. A ochočit Kojota, to je opravdu umění. Kojot není psisko…2 Inka: Můžeš se pak chodit pobavit na můj blog. Bude tam seriál „Z deníku slaměného vdovce“ 😉

  5. (kdyz muze nechvalis=muzes to rovnou zabalit(SVATA TOT PRAVDA)) melo by se to ucit uz v MS…vzala jsi si konverzaci Rustiny?:)

  6. 2inka:Udělám něco pro to, abych si našla cestu k internetu. Určitě. Možná mi ale nebude moc dobře a budu ráda, že budu ležet v pokoji na posteli. Od včerejška jsem zas na antibiotikách :-/ 2Kojot:Kdo svobody je hoden, sám zná svobodu vážiti každou… 🙂 2 0:Žít a nechat žít. A s Rusama mi dej pokoj, já budu ráda, že budu mít klid.

  7. ha. teď jsem si všiml, že mám ve svém komentáři chybu. Za „last but not leastů mělo být ještě slovo „spokojený“.Ale takto to zase působí extravagantněji a hlouběji… 😉

  8. Kojote, jako stepní vlk jsi tak svobodný založením, že Ti nikdo, a už vůbec ne já, svobodu brát nemůže a nebude. Ani by to nešlo… Ale když budeš chtít, můžeš ke mně přilnout a být spokojený a možná i šťastný, když se vrátíš ze svých toulek za mužskými záležitostmi :)2Gomba:díky 🙂

  9. KojoteNe, abys předvedl za dobu vdoveckou nějaké skryté vlohy, chtělo by se to pak pořád. Nezapomeň před návratem tak přiměřeně, aby neomdlela a aby měla nějakou šanci se vyřádit s vánočním úklidem. Vím, že si v tom polovičky libují. Oba – nemrhejte spousty peněz za tlf a SMS. Bloguje je ideální způsob komunikace a ujde se i na nás trochu zábavy. Hezký večer

  10. 2Buteo:Neříkej mu TAKOVÝ věci! Pak by mu to mohlo zůstat v hlavě a co já bych s tím pak dělala! Měj ohledy na čerstvýho ženáče, co je i čtrnáct dní po svatbě pořád spokojený… :))))My díkybohu máme tarif, kde si platím tři minuty a pak volám 57 minut zadarmo. Takže budeme spolu mluvit hodně a často, protože jsme si vcelku jisti, že se nám bude oběma strašlivě stýskat. Je to skoro šest hodin cesty! To je strašně daleko!!!Knííííííííííík………….

  11. Lucienne,sosejte zdravicko v lazenskem zarizeni, obavy nechte za dverma; v kazdem muzskem je atavisticka schopnost preziti.:-)

  12. Říkal, že bude o sebe a prostředí kolem sebe přiměřeně pečovat. Myslím, že po půl roce bavlnky jsem rozmazlila nejenom jeho, ale taky sebe, takže přiznávám, že jsem narazila na fakt, že nedůvěřuji tomu, že dokáže kvalitně vymazlit zvířátka, jež chováme. Až tak jsem na tom špatně 🙂 Takže šup se mnou do světa, ať si dokážu, že se to tu beze mě bez (větších) problémů obejde a ať už víc nepodceňuju jeho schopnosti přežití v nadcházející džungli talířů, prachu a bordelu obecně. Jenom nevím, kdo ho bude ráno budit pohlazením a polibkem, čerstvou kávou a čajem dle výběru, slanou snídaní se sladkým návdavkem, teplým obědem a svačinkami do práce včetně teplých večeří pro něj i pro zvířátka… Jak bude mít studenou postýlku a nebude ruky (doufám!), která by ho hladila ve spánku a tak dále a tak dále. Trpět bude! Moc… Ten bude TAK rád, že budu zpátky doma, že snad radši ani samou radostí nebude uklízet, abych si to potom dokonale užila :)))))))))

  13. Mno, ono stačí jenom několikrát za den jít ven s pejskem, a pokud nejede výtah a šlape se až ke střeše (vyzkoušel jsem si), tak měsíc je strašně moc. Myslím, že budu Kojota nejen číst, ale i měsíc litovat :o)

  14. Inko,my, co bydlíme ve čtvrtým bez výtahu a na kopci, tak šlapeme ke střeše denně 🙂 Ale už jsem si zvykla.

  15. No jo,to vase odlouceni je tak kratce po svatbe, takove sladkobolne.Ale nebojte, z vlastni zkusenosti (mimo domov tri tydny, po navratu na lednici mumifikovane rizky,ktere jsem tam pripravila pred odjezdem…neco pry tam bylo citit, ale ne a ne prijit na to co…na zaprasenem stole dve svicky a vlastnorucne upecena babovka-prvni a posledni- o kocky vzorne postarano)vim, ze odlouceni vsichni, bez vetsich drapancu na dusi i domacnosti, prezijete. Rekla bych, ze i prozijete.Usmevny den.

  16. Já jsem to odloučení posunula jak to jenom šlo, věděla jsem už od konce července, že mám nastoupit v září do lázní a posunula si termín o měsíc, protože přeci neodjedu ještě před svatbou a nebo hned po svatbě…Taky bych řekla, že to dáme. Ale to víš, jsme oba bloggeři – my z toho uděláme články a dozajista se u toho pobavíme stejně tak, jako vy, až to budete číst:)

  17. 2Aja:Jsem ráda, že se vracíš a psaní se Ti líbí.2Henry Psanec:Ad.1: Doufám!Ad.2: Jasně, že můžeš! 🙂

Komentáře nejsou povoleny.