Úplatky

"Hele, bez úplatků se tam nehneš. Vyber prasátko a doktorovi, co Ti bude psát procedury dej, ať Ti je napíše dobře. Taky si připrav něco pro toho, co bude psát rozpis procedur. A na masáže taky, ať Ti to udělá dobře."
"To se dá taky udělat špatně?" Ptám se já.

"Jo. Poprvé zatlačila a já jí nic nedala. Pak už se moc nenamáhala a když jsem jí dala dvacet, třicet, tak už citelně přitlačila a stálo to za to. Radši jim dej, ať z těch lázní něco máš. To víš, jsme jenom takový přívažek na pojišťovnu. Trpí nás, ale radši mají cizince, z těch jim jdou velký prachy. Platí hotově a všichni se mohou přetrhnout, aby byli spokojení."
Vyzbrojena informacemi a dvackami z maminčina prasátka s důrazným napomenutím, abych dala pokaždý, když jdu na masáž a pak si někde proměnila drobný, jsem byla vržena do bublající vřídelní korupce hlava nehlava.
Vědoma si toho, že žádnou obálku nenesu a než bych si dala do tašek s nejnutnějším ještě těžké flašky s alkoholem jako úplatky, tak jsem se na to radši vykašlala a rozhodla okouzlovat zájmem o město, kulturu a život jeho obyvatel. Flašku nese každý druhý, ale opravdový zájem o člověka jako takového pravděpodobně aby jeden pohledal lupou. Mám takovou zkušenost, že člověk je spíš zahleděný do sebe, než by se chtěl dívat kolem a vnímat okolí.
Rozhodnuta napsat reportáž z bloggerského úhlu pohledu o lázeňství, sbírám informace od nejčerstvějšího počátku. Columbo ve mně má totiž rád prozkoumávání cizího terénu a přicházení na taje různých specifik života v odlišném kulturním prostředí.
"Stavte se za panem doktorem, ať vám napíše procedury," říká recepční a odesílá mě kamsi nahoru. Pan doktor je milý muž v nejlepších letech, sympaťák na první, druhý i třetí pohled. Osměluji se a ptám se i na jeho práci a jeho osobně. Rozpovídá se o sobě, o krásách českých, moravských a slovenských, o horách a o lidech, radost poslouchat. Mezi tím vyřídíme co je třeba a já s úsměvem odcházím. To samé ostatní zaměstnanci, se kterými jsem přišla do styku za ten týden, co tu jsem. Popovídáme si o společném tématu, které se najde lehce, zasmějeme se a všechno jde hned líp. Zatím jsem se nesetkala s tím, že by někdo úplatek čekal nebo dělal fóry či svou práci neodvedl dobře. Jsou zde běžné provozní problémy, ale nic zvláštního.
Takže, mám-li to shrnout, zatím jsem v pohodě vyřídila vše, co jsem zařídit měla, a nikde jsem se nesetkala s korupcí na vlastní kůži. Možná se s ní ještě setkám, to nevím… Pokud ano, neopomenu se s vámi podělit.

3 komentáře u „Úplatky“

  1. S paní Korupcíse určitě potkáš po návratu domů a ona /on/ co Ti dobře radila se zeptá, tak co, dávalas a bylo to prima?Na netu strašili, jak bez bakšiše u Rudého moře nebudeš obsloužen a neuklidí a tak.Pokojský i číšnici si tak váží práce v 5 hvězdičkovém, že se můžou přetrhnout, jen aby jsi byl spokojen. Jediná stížnost, že chtěl bakšiš a letí a do smrti už ho žádný hotel nezaměstná. Jestli tam bylo něco nepříjemné, tak to je chování a jednání českých a ruských turistů.

  2. Lucienne,tvoje povidani nadchlo kamarada-lekare az k euforii (nebere uplatky ..ani a ani). Primo se rozhorel, idealista a slusnak jeden, pry by tvuj „uplatkovy popis“ mel byt soucasti lekarskeho (a nejen) moralniho kodexu.No jo, ale ten by mel kazdej nosit v sobe a ne na papire, ze jo?

  3. 2buteo:Ano, tak to asi bude. Ale já se tomu postavím tváří v tvář a ona na to zapomene, protože to nebude korespondovat s její realitou. Tak to prostě je, lidi nevidí to, co nechtějí vidět. Ohledně chování turistů v zahraničí s Tebou souhlasím, ale nejedná se jenom o naše v cizině, ale třeba i tady o Němce, Rakušáky či jiné cizince, co se nalejou a řvou a jsou násilní, protože za týden odjedou a čistá hlava. Doma o jejich řádění nikdo neví…2Aja:Wow – je mi ctí, že jsem zlepšila náladu lékaři. 🙂 Že zdravím.

Komentáře nejsou povoleny.