Institucionální dimenze modernity

Jak to vidí Giddens?

Uveď základní institucionální rysy kapitalistické společnosti.

Kapitalismus Giddens definuje jako „systém produkce zboží, který je založen na vztahu mezi soukromým vlastnictvím kapitálu a nemajetnou námezdní prací. Tento vztah je hlavní osou třídního systému. Kapitalistický podnik závisí na produkci pro konkurenční trhy a ceny dávají stejnou měrou signály investorům, výrobcům a spotřebitelům."[1]

„Kapitalistická společnost je systém, který má mnoho specifických institucionálních rysů. Za prvé, její ekonomické uspořádání zahrnuje výše popsané charakteristiky. Silně soutěživá a expanzivní povaha kapitalistického podniku znamená, že technická inovace se stává trvalým a převládajícím jevem. Za druhé, ekonomika je značně oddělená, či „izolovaná", od ostatních oblastí společnosti, zvláště od politických institucí. Vzhledem k vysoké míře inovací v ekonomické sféře mají ekonomické vztahy nad ostatními institucemi značnou převahu. Za třetí, oddělení politiky od ekonomiky (které může mít mnoho různých forem) je založeno na význačnosti soukromého vlastnictví výrobních prostředků. (Soukromým vlastnictvím se zde nutně nemíní individuální podnikání, ale rozsáhlé soukromé vlastnictví investic.) V třídním systému je vlastnictví kapitálu přímo spjato s fenoménem „nemajetnosti" – přeměnou námezdní práce ve zboží. Za čtvrté, autonomie státu je podmíněna, ačkoli není nijak silně determinována, jeho oporou v akumulaci kapitálu, jejíž kontrola státem není zdaleka úplná."[2]

Popiš institucionální rysy modernity (4 základní institucionální dimenze a jejich vzájemný vztah).

Čtyřmi základními, vzájemně souvisejícími a propojenými, dimenzemi modernity pro Giddense jsou:

1) Kapitalismus (akumulace kapitálu v kontextu konkurenčních trhů práce a výrobků)

2) Dohled (kontrola informací a sociální dohled)

3) Industrialismus (transformace přírody: rozvoj „umělého prostředí")

4) Vojenská síla (kontrola prostředků násilí v kontextu industrializace války)[3]

Tyto dimenze spolu vzájemně souvisejí. Dohled je spjat s monopolem národního státu na prostředky násilí, kapitalismus s rozvojem průmyslu – „Industrialismus se stává hlavní osou vzájemného působení lidí a přírody v podmínkách modernity"[4] a přetváří celé oblasti světa v „umělé prostředí". Dále „jsou zde přímé vztahy mezi vojenskou silou a průmyslovým rozvojem, jejichž hlavním vyjádřením je zprůmyslnění války."[5]

Dohled je spjat s rozvojem industrialismu upevněním administrativní moci v podnicích.

„Kapitalismus je vnitřně vysoce dynamický díky vztahům utvářejícím se mezi konkurenčním ekonomickým podnikem a obecným procesem komodifikace (komodifikace je proces, který z věcí, činností, schopností činí předmět směny – tedy hromadné zboží (komoditu), jež podléhá
mechanismům trhu.)"[6]

V jakém smyslu lze mluvit o globalizaci jako o základní charakteristice moderních institucí?

„Modernita je bytostně globalizující, což je zřejmě jedna z nejzákladnějších charakteristik moderních institucí, k nimž patří ještě jejich vyvázanost a reflexivita."[7]

O světové kapitalistické ekonomice uvažuje Giddens jako o jedné ze čtyř dimenzí globalizace, jimiž jsou:

1) Světová kapitalistická ekonomika

2) Systém národního státu

3) Světový vojenský řád

4) Mezinárodní dělba práce

„Kapitalismus byl od svého počátku záležitostí světové ekonomiky a ne národních států… Kapitál nikdy nedovolil, aby jeho aspirace byly omezovány národními hranicemi"[8] Vzniká tak nový typ řádu globálního rozsahu.

Národní státy „nefungují jako ekonomické stroje, ale jako „aktéři" žárliví na svá teritoriální práva, podporující své národní kultury a uzavírající strategické geopolitické svazky s ostatními státy nebo sdruženími států."[9]

Světový vojenský řád je třetí dimenzí globalizace. Projevuje se v toku zbraní, způsobu vojenských aliancí a v industrializaci války. „Dvě světové války potvrdily způsob, jak se lokální konflikty stávají příčinami globálních konfliktů."[10]

Mezinárodní dělba práce se týká průmyslového rozvoje, zahrnuje diferenciaci mezi různými oblastmi světa. Došlo k celosvětovému rozdělení výroby, což vedlo ke snížení vnitřní hegemonie mnoha států v důsledku regionální specializace.

„Jedním z hlavních rysů globálních důsledků rozvoje průmyslu je celosvětové rozšíření strojové techniky. Vliv zprůmyslnění není omezen pouze na oblast výroby, ale ovlivňuje mnoho stránek každodenního života, stejně jako samotnou povahu lidské interakce s materiálním prostředím."[11]

Jedním z nejdůležitějších účinků industrialismu byla kulturní globalizace jako důsledek transformace komunikačních technologií. „Utvářejí podstatný prvek reflexivity modernity a diskontinuit, které odtrhly moderní od tradičního."[12]

„Globální rozšíření institucí modernity by nebylo možné, kdyby neexistovalo sdílené vědění představované „zprávami"."[13]

Giddens akcentuje problematiku časoprostorového rozpojení. Míra tohoto rozpojení je mnohem vyšší než kdykoli v minulosti.„Globalizace může být tudíž definována jako zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojují vzdálené lokality takovým způsobem, že místní události jsou formovány událostmi dějícími se mnoho mil daleko a naopak."[14]

 


[1] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 55

[2] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 56

[3] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 56

[4] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 59

[5] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 59

[6] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 60

[7] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 62

[8] Immanuel Wallerstein, „The Rise and Future Demise of the World Capitalist System: Concepts for Comparative Analysis" ve Wallerstein, The Capitalist World Economy (Cambridge, Eng.: Cambridge University Press, 1979), s. 19., zde citováno z Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 66

[9] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 69

[10] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 71

[11] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 72

[12] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 72

[13] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 73

[14] Giddens, A.1998: Důsledky modernity. Praha: Slon. Kapitola II, V., s. 62