Byrokratická správa podle Maxíka Webera

resume podle páně Kellera.

Sociologie organizace Maxe Webera

Otázky:

Objasněte rozdílné rysy patrimoniální a byrokratické správy. Za jakých předpokladů a pro jaký účel vzniká byrokratická forma správy? Jak se koriguje v současnosti formy správy (governance) a jak souvisí s byrokratickými formami správy?

Model tří panství

Weber přinesl sociologii svůj model tří „panství" – charismatického, legálního a tradičního.

„Panstvím rozumí Weber situaci, kdy vůle vládce (či celé vládnoucí skupiny) dokáže ovlivňovat jednání ovládaných takovým způsobem, že ovládaní vykonávají příkazy a nařízení vládců jakoby ze své vlastní vůle. Všechny mají hierarchicky členěnou mocenskou strukturu a liší se způsobem, jímž je moc rozdělena mezi vládnoucí menšinu a její mocenský aparát zejména obecným principem legitimity, tedy principem, na němž je založena jak loajalita aparátu, tak také poslušnost ovládaných."

Rozdíl patrimoniální a byrokratické správy

faktor

byrokratická správa

patrimoniální správa

účel

nepřetržité řešení každodenních problémů reprodukce společnosti

povaha platných pravidel

záměrně vytvořené neosobní předpisy

normy vycházejí z minulosti a z precedentního a zvykového práva

normy x členové společnosti

formální rovnost před normami

přirozená nerovnost mezi lidmi

proces rozhodování

odlidštěný

personalizovaný

kompetence

přesně ohraničené a stálé

neohraničené, závislé na libovůli

hierarchie členů

pevná úřední hierarchie

přímá podřízenost vůči pánovi

odborná stránka

kvalifikovaní úředníci

nekvalifikovaní úředníci

správa záležitostí

písemná, neosobní

osobní styk, ústně

rozlišení sfér úřední a privátní

jasně rozlišené sféry

rozlišení zcela chybí

Za jakých předpokladů a pro jaký účel vzniká byrokratická forma správy?

„Weber věnuje značnou pozornost zkoumání ekonomických a sociálních předpokladů vzniku byrokracie. Zásadní význam pro formování moderní byrokracie přisuzuje rozvoji peněžního hospodářství, které určuje dnešní formu odměňování úředníků."

Prostředky:

daňový systém

pevně stanovená gáže vyplácená ekonomicky nesamostatným úředníkům

v podmínkách naturálního hospodářství používání otroků jako úředníků

kvantitativní nárůst správních úloh a kvalitativní změny v činnosti správy

vyvlastnění prostředků nutných k činnosti správního aparátu od členů aparátu

zároveň s vyvlastněním rozvoj kapitalistického podnikání

Rozlišení úřadu:

rozlišení úřadu prebendálního (příjem jako odměna nespojená s mocí)

rozlišení úřadu feudálního (příjem spojen se ziskem a mocí)

Účel:

nepřetržité vyřizování záležitostí na základě více či méně pevných či vyčerpávajících pravidel abstraktního charakteru

pevně stanovené kompetence – pravomoci a povinnosti pracovního místa

princip hierarchie

ovládnutí pravidel, specializované vědění úředníků

písemná forma aktů

úřední a soukromý majetek oddělený

Důsledky pro postavení úředníků

výkon úřadu je hlavním povoláním a jediným faktickým zdrojem obživy

úředník jmenován nadřízenou instancí, není volen

úředník požívá jistého „stavovského" ocenění

postavení úředníka garantováno předpisy zakotvenými i právně

trvanlivost úřadu ve smyslu doživotnosti postavení i tam, kde se dává možnost výpovědi, funguje jako garance. Čím víc jistot, tím větší zkostnatělost.

důsledkem hierarchického uspořádání úřadu možnost kariéry

nejvyšší postavení obsazována bez odpovídajících formálních osvědčení na rozdíl od nižších úřadů, kde je akcentována kvalifikace a odborná příprava

Korigování governance v současné době

byrokratizace správního systému nezbytným doprovodným jevem moderních masových demokracií v protikladu k demokratické správě malých, sociálně homogenních celků minulosti

byrokratizace má stejný účelově racionální charakter jako kapitalistické podnikání, Weber ji považuje za neosobní nástroj použitelný pro sledování nejrůznějších ekonomických i politických cílů – což platí dodnes…

zajištění nepřetržité činnosti v kterékoli oblasti vyžaduje existenci úřadů a úředníků a podle Webera je jedinou jistou cestou volení správy byrokratické místo správy diletantské

Prameny:

Keller, J., 2001, Sociologie byrokracie a organizace. Praha, SLON (ss.20-31)

5 komentářů u „Byrokratická správa podle Maxíka Webera“

  1. hodí seDěkuji, zrovna jsem měla v testu (který jsem nenapsala) otázku na rozdíly mezi patrimoniální a byrokratickou správou (nevěděla jsem), a dneska si ten test jdu opravit, tak se to vážně hodí. Super!

  2. Jo a mimochodem, já studuju na FHS bakaláře :-))) Ten test byl na předmět doc. Müllera Socilologie institucí.

Komentáře nejsou povoleny.