Institucionální uspořádání moderní společnosti

Jaké je institucionální uspořádání moderní společnosti?

 

Uveď instituce, které nás obklopují (kulturní, ekonomické, politické) a uveď tři příklady ke každé z hlavních skupin institucí. Jaká je funkce jednotlivých institucí ve společnosti? Ke každé z institucí, které jste uvedli v předchozím bodě, uveďte jejich funkce. Uveďte k výše uvedeným institucím organizace, které je reprezentují. Uveď příklad institucí, které již v naší společnosti zanikly.

Jaký je rozdíl mezi institucemi a organizacemi?[1]

Instituce:

  1. Souhrn vztahů mezi lidmi upravený normami a zvyklostmi. Vedle institucí v užším slova smyslu (úřady, zákony) sem patří i nepsané zvyky, jazyk a všechno, co je sice „lidským dílem", ne však individuálním. V sociologickém i antropologickém smyslu je to v zásadě každý obecně praktikovaný a v dané kultuře předávaný způsob jednání. Antropologický přístup v institucích spatřuje účinný prostředek odlehčení, jež zbavuje člověka nutnosti promýšlet případ od případu způsoby jednání vedoucí k uspokojení potřeb jednotlivců, skupin a celých kultur. Instituce vymezují způsoby jednání, které chrání skupinu či společnost před fyzickým zánikem, před nedostatkem, vnější i vnitřní agresí, před ztrátou pocitu smysluplnosti takto mnohostranně zajišťované existence.
  2. Zřízení, zařízení (například instituce manželství)
  3. Ústav, orgán (vědecká instituce)

Organizace:

  1. Účelné pořádání, uspořádání, řízení, správa, organizování, účelně upravený řád.
  2. Organizované sdružení osob (případně korporací), mezi nimiž existují konkrétní vztahy definované mírou autority, statutem, stanovami atd.

Při vymezení povahy institucí hraje klíčovou roli jejich odlišení od organizací. Jestliže instituce znamená v podstatě způsob, jakým lidé provádějí určitou činnost, organizace jsou tvořeny lidmi, kteří určitou činnost institucionalizovaným způsobem provádějí.

Instituce, které již zanikly:

tělesné tresty na školách

– trest smrti

právo ženy rozhodnout o nenarozeném dítěti: zmizely potratové komise

– otroctví

Instituce[2]

Funkce

Organizace

Kulturní

1.

rodina

základní zdroj sociální soudržnosti, klíčový socializační agent, učí děti důvěře, normám sociální kooperace, reciprocity, sociální směny

nukleární rodina jako jednotka, náhradní pěstounská rodina, totální instituce dětský domov

2.

občanské organizace

výrazně se podílejí na generování občanské solidarity, povzbuzování a udržování komunitního života

občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, církve, politické strany

3.

vzdělávací instituce

dominantní kanál vzestupné sociální mobility a představují důležitý zdroj sociální koheze

základní škola, střední škola, vysoká škola

Ekonomické

1.

záchranná síť státu

zabraňující propadu jednotlivců či rodin pod uznanou hranici životního minima

ČSSZ, úřady práce, azylové domy

2.

pojištění občanů proti nepříznivým vlivům

pojišťuje proti nepříznivým dopadům různých sociálních událostí (mateřství, nemoc a invalidita, stáří a další)

rejstříkový soud, krajský soud, ústavní soud

3.

sociální investice do lidského potenciálu

aktivizuje a kultivuje lidský potenciál, dispozice a sklony lidí

Výzkumný ústav, fondy EU, firma v občanském sektoru

Politické

1.

zákonodárná moc

určuje povahu norem ve společnosti, dává zákony

parlament, senát, kraje, vláda

2.

ozbrojené složky

vynucování norem daných zákony a zvyklostmi

armáda, policie, tajné služby

3.

náboženství

nabízení své "tržní hodnoty" na trhu s lidskými hodnotami

politické strany, různé církve

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


[1] Dohnalová, Marie, Jaroslav Malina. 2006. Slovník antropologie občanské společnosti. Brno: Akademické nakladatelství CERM. (Dohnalová, Malina 2006)

[2] Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku. CSES, UK FSV, Praha: Gutenberg, 2002.

Kapitola: II.B1: 3.1.2