Metody výzkumu v moderní analýze politiky

Systematicky zpracovat nejrůznější metodické přístupy v policy analysis je, stejně jako v jiných oblastech politologie, mimořádně obtížné. Policy analysis totiž nabízí pluralitní prostor jak v teoretické rovině, tak i v metodologických přístupech, přičemž její důležitou charakteristikou je to, že s ní nelze spojovat žádné konkrétně definovatelné metody nebo pracovní postupy – využívá metody, které se jí pro daný účel hodí – metodologický pluralismus.

„Pozitivistický konflikt neboli spor o metody" spočíval v tom, že se ve vědeckých pracech pozitivisté věnují pouze konkrétně měřitelným fenoménům a zapomínají, že politická a společenská skutečnost je určována spíše konkrétními idejemi a manifestovanými hodnotovými představami a protože realitu nelze seriózně vědecky popsat hodnotově neutrálně, je proto nutné zkoumat, jakými normativními východisky je realita určena – vždy bude existovat napětí mezi představami a skutečným stavem, tedy mezi normativními představami a empirickými vztahy. Spor vyústil v pohyblivější hranici mezi pozitivistickými a normativními názory, což značí uznání reality jako měřítka. Rezignace hledání absolutních měřítek a pravd je předpokladem pro rozvoj a akceptování policy analysis jako vědecké činnosti přičemž spojení představy („soll") na jedné straně a existující stav („ist") na straně druhé znamená vědeckou objektivitu, z níž vychází jak odkrytí normativně teoretických vztahů, tak použitých metod, nástrojů a empirických zjištění.

Vyšetřovací techniky – obvyklé pro empirický výzkum. Dotazování – ústní/písemné, nestandardizované/částečně standardizované/plně standardizované, s jednotlivci/se skupinou, škála od plně standardizovaných /křížkových/ formulářů až k několikanásobnému odbornému rozhovoru. Participativní pozorování – systematizace průběhu každodenních dějů, využívané zvláště osobami v přímém kontaktu s politikou, modelové situace označené jako experiment, protože je však experiment v přirozeném prostředí, nelze mluvit v přísném slova smyslu o vědeckém experimentu. Obsahová analýza – v širším smyslu pomáhá kvantitativně nebo kvalitativně vyhodnotit vyšetřovaný obsah, v užším smyslu rozlišujeme např. mezi klasifikací a výčtem prvků v textu (frekvenční analýza), tendencí (trendem) hodnocení (valenční analýza) a mezi vzájemnými souvislostmi s jinými částmi textu (analýza kontingence).

Model – vědomě redukovaná představa, slouží k teoreticky zestručněnému zobrazení reality.

Metoda – postup, jak se dostat z exaktně definovaného východiska, např. pomocí statistických operací, k předem určenému cíli. Předpokladem je, že stejného cíle lze dosáhnout nezávisle na zvolené metodě, ta může být buď přiměřená nebo nepřiměřená a proto o hodnocení výzkumu rozhodují uživatelé prostřednictvím metod a modelů.

Kvantitativní a kvalitativní metody – zdánlivý rozpor, v praxi se prvky překrývají. Nejdůležitější kvantitativní analýzou je analýza agregace dat – komplexní fenomény jsou charakterizovány poměrně malým počtem proměnných, cílem je systematická analýza faktorů odpovědných za určité politické výsledky. Dichotomie – buď co nejvíce informací na co nejširším základě nebo informace z několika málo oblastí co nejpodrobnější.

Případová studie (problémem teoretická konstrukce a zevšeobecnitelnost)snaží se o exaktní rekonstrukci jednoho empiricky konkrétního procesu nebo jedné vědecky zajímavé skutečnosti, zatímco srovnávací metoda (často jen seřazení případových studií) slouží ke zdůraznění zkoumaných souvislostí různých případů, resp. jejich variant prostřednictvím podobností a odchylek mezi nimi. Výzkum vychází z určitého zdůvodněného úhlu pohledu a slouží k zodpovězení jedné nebo více konkrétních vědeckých otázek.

Sekundární analýzy – používáme data, která jsou již k dispozici, vycházíme ze zveřejněných tabulek, statistik a informací.

Studie "ex ante" a „ex post" – jejich perspektivy se doplňují. „Ex ante" poradenské doporučení a prognóza sestavená na předpokladech, datech a informacích má odpovídat aktuálnímu stavu poznatků, z ní mají být vyvozeny správné závěry a doporučení. Prognózy nemohou být falsifikovány nebo verifikovány podle skutečností které nastaly později. „Ex post" je možné jen tehdy, má-li poradce dostatek zkušeností z politického procesu a může vytvořit retrospektivu v souvislosti, zkoumány jsou již existující výsledky státních politik ve vztahu k daným podmínkám. Položená otázka: jaký vliv měly politické struktury a procesy interakce mezi politickými aktéry na vývoj a na konkrétní výsledek politiky, na „policy".

Politické poradenství prováděné ať už "ex post" nebo "ex ante" by mělo být prováděno s vědomím odpovědnosti za použití akceptovaných a zpětně ověřitelných metod a postupů, ač je policy analysis metodicky pluralitní a badatel může použít takového postupu, který se mu k dané situaci právě hodí. Ač je výtka o metodologické nevyhraněnosti zvláště u multiparadigmatických disciplín neudržitelná a metodologická pluralita – otevřený přístup k využívání různých metodických postupů – v policy analysis doporučená a vhodná, nelze využívat metodologickou libovůli a jakékoli zpětně neověřitelné výzkumné postupy. Je velkým přínosem pro humanitní vědy, že mohou využívat statusu „multiparadigmatických věd", protože jedině tak se nedostáváme k jediné absolutní pravdě, ale k mnoha různým pohledům, které zvláště demokratickou společnost posouvají dál k porozumění a hlavně vzájemnému naslouchání.

 

Pramen: Fiala, Schubert: Moderní analýza politiky.

2 thoughts on “Metody výzkumu v moderní analýze politiky”

  1. když mi to nepřipadá jako blog, ale jako skripta.. a já na VŠ vzpomínáš už jen v nejčernějších nočních můrách.. že jsem nepostoupil do páťáku, protože jsem vynechal zkoušku z matiky ve čvrťáku a pak už přestal chodit v páťáku na přednesy :o) Už je to taková řada let a furt kolem tý věci lítaj můry…

  2. Ano. Blog se změnil. Počítám, že bude užitečný pro studenty, aspoň z vyhledávačů už chodí na odborné termíny. Nějak nestíhám psát nic osobního. Prostě to tak je. Až se změní situace a já nebudu muset studovat jak drak, tak budu zase psát o svém životě. Tož tak, sice tu nemám nic k zasmání, ale je to aspoň užitečný.

Komentáře nejsou povoleny.