Koncepce, přístupy a směry výzkumu policy

Při využívání více teoretických přístupů – teoretické heterogenitě – je důležité propojit pojmový aparát vytvořený a používaný při analýze policy s obecnými politologickými sociálněvědními teoriemi.

Podle Schmidta lze dle klíčových pojmů rozdělit policy analysis do šesti základních teoretických škol: Sociálně-ekonomická a politicko-ekonomická škola (více méně přímá reakce policie na sociálně-ekonomický a politicko-ekonomický vývoj), teorie společenských zájmů (zájmy sociálních tříd a svazů), perspektiva znovuzvolení zúčastněných aktérů (funkce boje o moc), teorie stranické diference (schopnost prosadit stranické úmysly), teorie institucionálních podmínek (institucionální podmínky /struktura/ vymezují politické procesy) a implementační teorie (věcné i časové podmínky policy jsou determinovány administrativními podmínkami fáze prosazování programu). Zdá se, že jsou směrodatné dvě teoretické perspektivy – funkcionalistický přístup a přístup „teorie jednání a teorie řízení". Oba systémy jsou používány spíše náhodně, doplňují se a nejsou si konkurencí.

SYSTÉMOVÉ KONCEPCE

Input-output model – rozhodující pro model Eastona je posloupnost input-conversion-output – abstraktní představa o politickém systému. Jiné vyjádření představuje model Offeho, který ukazuje vzájemný vztah jednotlivých společenských subsystémů, přičemž zdůrazňuje funkce politicko-administrativního systému. Další alternativou je Lehnerův model představující zjednodušenou organizační strukturu politického systému s jeho podstatnými prvky a komunikačními kanály s cílem ukázat na komplexitu problematiky a postavit alternativu abstraktním představám o politických systémech.

Policy-making systém (Jann)rozpracovává I/O model, těžiště leží v policy formation, implementaci politiky a v oblasti outputs, rozpracovává oblast conversion, kterou pojmenovává policy-making systém (politicko-administrativní systém). Teorie podává velmi plastický přehled o celkových souvislostech mezi procesuálními a strukturálními proměnnými politických dějů.

KONCEPCE AKTÉRŮ

Definice jednání znamená transformaci určité situace na jinou situaci a to vědomě a účelně. Parsonsova teorie jednání, jejíž vztažný rámec zahrnuje jednající, situaci jednání a orientaci jednajících je považována za nejlépe vypracovanou. Jednající je buďto individuum nebo společenský systém a jednání je chápáno jako proces změny stávajícího stavu systému. Parsons rozlišuje tři typy jednání – podle různých druhů motivačních a hodnotových orientací, podle definice a interpretace situace – intelektuální (kognitivní), expresivní (emocionální) a morální (evaluační) jednání. Díky této teorii jednání můžeme představit tři základní koncepce soustřeďující se na otázku aktérů: politické arény, politické cykly, politické sítě.

Policy arena / politické arény: Na „inputismus" Eastonovy I/O teorie Lowi formuloval „policy determines politics" – typ politických problémů definuje druh organizační formy. Lowi zavedl čtyři politické arény: distributivní (politika rozdělování), redistributivní (politika přerozdělování), regulativní (politika příkazů, zákazů, nařízení a povolení), konstitutivní (politika udržující systém neboli sociálně regulační). Salisbury doplnil samoregulativní (prostor bez vlivu státu) a persuasivní politiky (přesvědčovací, přesvědčující, v nejistotě účinná).

Policy cycle / politický cyklus: v policy analysis je výzkumným cílem lokalizovat a analyzovat fáze „přibližování se zvolenému řešení", proto může být tento iterativní /opakovaný/ proces modelově znázorněn jako cyklus rozdělený do různých fází, jenž slouží jako analytický vztažný rámec k vyšetřování daných situací a působících veličin., je to proces zpracování problému mající tři fáze – iniciaci, realizaci a ukončení politiky, tedy policy cykle. Na rozdílné procesuální modely se můžeme podívat synoptickým vyjádřením, tj. sestavujícím a přehlížejícím různé paralelní jevy, vyjde nám neslučitelnost mnoha prací, protože fáze jsou určeny spíše podle toho, jaký výzkumný zájem má ten který badatel a jakou výpověď od tohoto rozdělení očekává.

Rozlišení Brewer a de Leon: iniciace (rozpoznání problému), estimace (struktura problému a určení dílčích cílů), selekce (konečné rozhodnutí), implementace (uvedení rozhodnutí v praxi), evaluace (zhodnocení politického opatření – administrativní, politické, vědecké), terminace (ukončení politiky, většinou však mají opatření „věčný život", hlavně regulativní).

Policy network / politické sítě: síť politických sítí je vlastně „kartografií" účastníků zkoumaného procesu řešení problému, aktéři jsou na sebe odkázaní a mají mezi sebou určité vztahy, skutečností, kdo se přípravy politického procesu účastní, je dán tvar dosažitelného politického /vyjednávacího/ prostoru a tím je také stanoveno, podle kterých pravidel a postupů bude politický proces probíhat – z různých vztahových vzorců vyplývají odlišná řešení problémů. Vyplývá z toho nutnost disagregované analýzy – pojmy policy subsystém, issue network, policy community. Základní myšlenkou policy network je, že v moderních demokraciích formální procesy a postupy tvorby politických rozhodnutí stále více ztrácejí význam a jsou nahrazovány v různé míře etablovanými propletenci interakcí. Policy arena je oproti tomu modelová teoretická konstrukce.

Sociální síť (Mitchell) je specifickým souborem vazeb v rámci určitým způsobem definované skupiny osob, s tím, že charakteristické rysy těchto vazeb jako celku lze využít k interpretaci sociálního chování zúčastněných osob. Truman mluví o „web of relationships", Peters o „iron tringles" – pohybujeme se v USA. Ve Velké Británii – Richardson a Jordan – „policy communities" – klíč k pochopení převážné části politických procesů, policy making je fragmentováno do subsystémů a hlavní hranice nejsou vytyčeni ani tak mezi skladebnými jednotkami subsystémů, nýbrž mezi subsystémy jako takovými. V SRN – sítě chápány jako vývoj vedoucí k etablování formalizovaných struktur tvořících most mezi rozhodovacím a společenským prostorem.

Policy networks je podle mě nosné téma pro policy analysis a zároveň pro další obory související s politologií a sociologií. Zdá se mi, že čím více obyvatel přechází do služeb, tak místo tvrdé práce u strojů či v zemědělství vznikají možnosti povídání si na blízko i dálku. Technologické možnosti v globalizovaném světě nám to umožňují víc než dříve a sdružování se v občanské společnosti s určitou možností cosi ovlivnit, ať už blízkého či vzdáleného, nám dává právě možnost spojení do velké sítě aktérů. Čím dál tím blíž vidím možnost motýla, který „zakmitá křidélky" a na druhé straně zeměkoule se stane cosi velkého. Tím, že i sociální vědy začínají zkoumat vztahy, které na sebe přebírají struktury, jež mění podle svého rozhodnutí a své sítě či arény, stává se podle mě věda velmi flexibilní.

 

Pramen: Fiala, Schubert: Moderní analýza politiky

6 thoughts on “Koncepce, přístupy a směry výzkumu policy”

  1. Těžko říci, co je „regulace a elit.R“. Zkus to rozvést. Třeba když dáš nahoru svůj nick a nebudeš se podepisovat do komentáře, půjde pak výsledný komentář líp dešifrovat.

  2. Omlouvám se za ten podpis.Tohle překopnu „Základní myšlenkou policy network je, že v moderních demokraciích formální procesy a postupy tvorby politických rozhodnutí stále více ztrácejí význam a jsou nahrazovány v různé míře etablovanými propletenci interakcí. Policy arena je oproti tomu modelová teoretická konstrukce.“ Míra účasti na moci je i v standardních demokraciích problematická,v primárních nominovaných strukturách vznikají další často ne zcela legitimní vnitřní struktury, jejichž vzájemná licitace fakticky vede k reálné politice.Jak tohle kontrolovat nebo ovlivnit, to je fakt oříšek.Něco je sice legitimní ve skutečnosti ale může snadno být předmětem účelové skryté represe složek udržujících reálnou politickou moc.Bez ohledu na faktický význam jevu, který může být pouze zástupnou záminkou. A máme tady třeba fakt globálního oteplování a jeho účelové politické využívání.Oteplování je fakt- stupeň faktické účasti člověka na jevu zapeklitá otázka.Ale kde kterej zelenej aktivista má jasno a hle , hned je tu politickej kapitál a regulace ano či ne.Tím nepopírám oteplení, popírám demagogickou politiku kolem toho.Tohle je místo pro expertní skupinu širší nominace, důsledný nepředpojatý výzkum a pak až po uzavření následné přijetí výsledků světovým společenstvím.A také z toho plynoucí reálné technické a technologické řešení.Až tady je místo politiky, fakticky je to jako vždy naopak.

  3. 2R.V pořádku.Reálná politika vznikající v neformálních sítích vzniklých uvnitř sítí formálních je právě kontrolovaná těžko až vůbec. Musel by se dotyčný analyzující znát s aktéry a být zúčastněným, což mu dává možnost být zkorumpovatelný a podávat údaje, které nejsou v souladu se skutečností, protože skutečnost, to je had v oleji namočený. Záleželo by na tom, co by kdo chtěl utajit. Ono dělat analýzu takhle někde, to není jen tak. Zástupná záminka je rovněž taková obousečná zbraň, nicméně konkrétně na oteplování by se mělo brát ohled, protože budoucí generace a zachování živočišstva a rostlinstva by mělo být v našem zájmu a je jasné, že tuny sajrajtů ve vzduchu k dobrému životnímu prostředí nepřispívají. Připomíná mi to fiktivní odesílání výkazů o zlepšujícím se zdraví obyvatelstva za minulého režimu, přitom na nich nebylo ani zbla pravdy. Otázkou také je, jaká forma regulace je zde myšlena. Totiž demagogická politika vedená ve stylu nepodepsání Kjótských protokolů, to je nakopnutí regulace přímo do tam. Místo pro expertní skupinu širší nominace, expertní nepředpojatý výzkum atd., to je sen, který se nám asi může jenom zdát. Vezměte si třeba jenom expertní analýzu radaru. Ze společenského, kulturního a selského hlediska je to nesmyslná volba. Ale analýza říká, že je to dobrý tah – kdo platí, ten si říká výsledky. Prostě – je to o prachách a o známostech.

  4. „Totiž demagogická politika vedená ve stylu nepodepsání Kjótských protokolů, to je nakopnutí regulace přímo do tam.“Myslíš že reálně někdo stojí o motory se spotřebou 2 litry které jsou v sejfech většiny velkých automobilek? a nebo rovnou energetickou nezávislost na ropě?GEET úprava spalovacího motoru Paula Pantoneho umožňuje spálit v motoru prakticky cokoli, se spotřebou uhlovodíku asi deset procent běžné spotřeby,a snížením škodlivých emisí méně než desetinu dnešních limitů-už jsi to v nějakém autě viděla ?,metody plasmatického spalování v motorech jsou patentovány opakovaně od roku minimálně 1975,má tenhle motor nějaké seriově vyrobené auto?,obrácená lednička umožňující reálnou nutnost spalování fosilních paliv v malospotřebě jako zdroje tepelné energie zcela eliminovat stojí reálně tolik, že si ji v “ komerčním provedení-tepelném čerpadlo“ nepořizuje ani horních deset tisíc.Proč asi….Vnější „reálná“hrozba je zatraceně výhodným politickým kapitálem se kterým se dá výborně manipulovat a formálně modelovat stav společnosti způsobemreálně vládnoucím skupinám výhodným.Myslíš že „zelená energie“ z obnovitelných zdrojů to řeší? Využívat osevní plochu pro pěstování plodin/ i dotovaného obilí/ na spalování v elektrárnách aby nedoj bože nevznikly přebytky pro hladový třetí svět? Lidi co tyhle věci fak znají po odborné stránce se smějí.Základní metodou regulace ve společnosti je potravinová základna,/geneticky upravené plodiny které záměrně produkují semena s redukovanou klíčivostí jsou už dnes fakt/ dostupnost energií /zvedni cenu ropy ze dne na den na 300Kč,vypni elektřinu a půl národa je okamžitě na kolenou/, zdravotní péče čím dražší tím lepší/jak ze systému odčerpat co největší prostředky/ atd.Po vzájemné mocenské hrozbě dvou různých politických bloků musí přijít jiná, která regulaci zdůvodňuje.A tak dále.A to v žádném případě nepopírám legitimitu regulace ve společnosti.Ale problémem jsou reálné motivace regulace jako takové a legitimita struktur která ji fakticky vytváří..

  5. 2R:Tohle jsou sice teoretické exkursy tak, jak je mám studovat, ale vzpomínám si na dobu před několika lety, kdy jsem se podobnými radostmi zabývala z hecu a abych věděla víc a pak jsem ve víru událostí a věcí, které jsem měla vstřebat, zapomněla. Takhle si pomaličku vzpomenu… ;)Jo, takhle provokativně to v učebnicích nepíší. Ani nevím, kam bych tenhle pohled na danou problematiku mohla zařadit. Ano, souhlasím, je to velké šedo.

Komentáře nejsou povoleny.