Komparace dvou organizací orientujících se na zvýšení vzdělanosti v romské menšině

Docela zajímavý výstup ze srovnávání dvou organizací zabývajících se regionálně konceptem zvýšení vzdělanosti v romské menšině. Jsou to projekty do škol a to nejenom žákům, ale i pedagogům, pomoc romským vysokoškolákům a i politická témátka.

I na tomto písečku se něco děje…

 

Logo IQRS obrázek romské rodiny

IQ Roma Servis vznikl v roce 2003 z původní dobrovolné organizace založené 3. 11. 1997, je to nestátní nezisková organizace založená na principu nestrannosti, nezávislosti, otevřenosti a nediskriminace. Zaměřuje se na mapování a analýzu potřeb a zdrojů místních sociálně-vyloučených romských komunit a na vytváření podmínek a příležitostí k podpoře a zvyšování občanských, sociálních, ekonomických, vzdělávacích a pracovních příležitostí a úspěchů romských a analogicky potřebných jednotlivců a rodin.

Posláním organizace je: „Být prostředníkem, který podporuje možnosti, příležitosti a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění a chrání jejich práva a důstojnost v rámci společnosti".

Podle historicko-kulturně-demografického kontextu bydlí přímo v centru dění brněnské romské komunity – na Cejlu. Tam také mají své muzeum a prostory, které využívají pro naplňování jejich poslání. Občany informují také pěkně zpracovanou nástěnkou na ulici Bratislavská.

Mají celkem pět center – centrum komunitní a terénní sociální práce, centrum motivace a stimulace, centrum vzdělávání, centrum zaměstnanosti a antidiskriminační centrum.

Centrum vzdělávání je zaměřeno na služby v oblasti vzdělávání: obecná výuka, jazyková výuka, počítačová výuka, multimediální výuka, školení komunikačně-administrativních dovedností.

Centrum motivace a stimulace poskytuje služby v oblasti stimulace, motivace a podpory aktivního trávení volného času mládeže: EEG – biofeedback, poradenství pro volbu školy, pedagogicko- psychologický servis, terénní pedagogická práce, dramatická a osobnostní výchova, exkurze, besedy, klub a volnočasové aktivity.

IQ Roma Servis tudíž poskytuje ve vzdělávací oblasti služby širokého charakteru a neomezuje se na počítačové kurzy a pomoc vysokoškolákům z řad romské menšiny. Tato organizace je v Brně dobře zavedená, poskytuje svým zaměstnancům další odborné vzdělávání a domnívám se, že její role je v Brně neocenitelná. To může dokázat i finanční rozpočet této organizace, který byl v roce 2007 téměř 18 milionů korun. Neznám však detaily ze zázemí, takže nemohu srovnat se zákulisními informacemi od organizace Athinganoi.

 

Athinganoi logo Athinganoi title

Athinganoi je občanské sdružení, kterým byla mladým Romům nabídnuta možnost sdružovat se a společnými projekty vytvářet lepší podmínky pro kvalitnější vzdělání Romů a jejich úspěšnou integraci do společnosti. Bylo založeno v roce 1999 a sdružuje převážně romské studenty a absolventy středních a vysokých škol.

Zakladatelkou byla paní Monika Mihaličková, která sdružila první skupinu 60-70 studentů středních a vysokých škol romského původu a kteří se stali základnou pro Athinganoi. Na FHS byl přednášet pan Zdeněk Horváth, výkonný ředitel sdružení, který znovuoprášil poslání organizace – zvyšovat vzdělanost v dané komunitě – a snaží se ho naplňovat.

Jednou z aktivit je založení Romského studentského centra, které se později přejmenovalo na Romaverzitaz CZ. Centrum bylo založeno v dubnu 2001 a veřejnosti otevřeno v září téhož roku. Snahou „Romského studentského informačního centra" bylo poskytnout co nejkvalitnější informace týkající se romské menšiny jak romské tak majoritní populaci.

Dalšími projekty jsou Setkávání romských studentů, Dekáda romské inkluze 2005 – 2015, Vzdělávací záložky a skládačky: Jak na to?, Literaturou k moderní identitě a v neposlední řadě Romskou debatní ligu, která je spojena přes Youth debate forum v Asociaci debatních klubů ČR . Na přednášce uváděl Horváth problémy s docházkou u jazykových kurzů, proto je již nedělají.

Aktivity čistě integrační, tj. „snahy o integraci vyplývající ze snahy nedělit cílovou skupinu na Romy a neromy, ale dělat věci společně" , se nesetkávají při žádostech o finanční podporu s kladným ohlasem, protože snahou společnosti je zaškatulkování Romů k Romům a proto nelze žádat peníze pro děti nebo mládež se stejným problémem, ale z majoritní populace.
Projekt Vzdělávací záložky a skládačky: Jak na to? se také nesetkává s úplně jednoznačnou odezvou u pedagogů, pro něž je určen. Je těžké měnit postoje pedagogů, kteří svou práci dělají dvacet, třicet let pro sílu zvyku.

Problematika získávání peněz není jednoduchá, problém korupce Horváth vyjádřil na přednášce takto: „tady je třeba podmáznout, tady pohrozit, tady sklonit hřbet a peníze dostanete." Další problém při vyjednávání podmínek se zástupci státního sektoru je třeba odlišná názorová platforma, kterou se jednotlivá sdružení prezentují – zmínil přímo organizaci IQ Roma Servis – je důležitější, když se projekt zrealizuje, než aby si sdružení nevycházela vstříc kvůli banalitám.

Zajímavý byl Horváthův pojem „sociální vražda", týkající se Klausova rapidního snížení dávek bez přechodového období, protože lidé pak mají hlad a přitom situace na trhu práce není taková, aby lidi pojala. Podle záběru problémů, které Horváth reflektoval, bylo vidět značnou orientaci v problematice a myslím, že Athinganoi podává dobré výkony v růstu sebevědomí nejenom zapojených jedinců, ale také širšího okolí, které nemusí uvažovat tak, že studují jen „jedni z mála Romů" a pro komunitu je to výjimečný jev. Vzhledem k růstu počtu studentů z romského prostředí je efektivita různých sdružení a aktivit včetně aktivit Athinganoi vysoká a romská komunita se přiměřeně dobře začleňuje do většinové společnosti i v oblasti vzdělávání.

Myslím si, že problematika romské menšiny je ve společnosti řešena aktivním způsobem. Vláda ČR zřídila 17.9.1997 mezi poradními a pracovními orgány vlády také Radu vlády ČR pro záležitosti romské komunity, klíčovými dokumenty jsou Koncepce romské integrace a Zpráva o stavu romských komunit v České republice. Mimo to aktivity občanských sdružení zabývajících se romskou problematikou – třeba v mé komparaci problémem zvyšování vzdělanosti v romské komunitě – vytvářejí osvětu mezi majoritní většinou a zároveň motivují i romskou menšinu a to je dobře. Zvyšuje to pravděpodobnost dorozumění mezi rozdílnými etniky především do budoucna, protože zvyky a návyky se mění těžko, stejně jako postoje k čemukoli, třeba i k romské otázce, jak vidíme v neustálém masmediálním boji, který pokládá dramatický pohled za současnou aktivní objektivitu…

Prameny:
1. http://www.iqrs.cz
2. http://www.athinganoi.cz
3. přednáška na FHS UK pana Zdeňka Horvátha z organizace Athinganoi
4. http://debatovani.cz/drupal/index.php?q=node/21