Je had cele instinktivní stvoření?

Dnešní příhoda mi dala zapochybovat o tom, že had má jednoznačně reflexivní reakce v případě ohrožení.

Ráno jsem vstala, udělala ranní rituál, posnídala a jala se vrhnout do víru Slovanské magie od Kariky, jako každý den. Chvíli jsem si četla, navozovala pocit vznešenosti a důstojnosti při spojení se sluncem a přemýšlela o nových duchovních pohledech. Kojotek ještě spí, zapínám počítač a koukám, had na útěku. U židle se plazila jedna z našich užovek domácích. Možná je to ta, která mě už jednou kousla.

Vím, že na hady se musí pomalu. I jdu na hada pomalu a lehce ho vezmu za tělo, daří se mi ho udržet neprotestujícího. Ale ejhle! Had se zadrhnul u knihovny a něčeho se tam drží ocasem. Použiji lehké násilí, zatáhnu za hada, napětí, had se otočí a kousá mě. Kousá mě ale nějak divně, jak kdyby se mně jenom dotkl a to pouze jedním zubem. Odtahuje se a já ho odklíním zpoza knihovny, srdce tlukoucí až v krku.

Tak mě zase kousnul… umřu – neumřu, své oběti dusí, nezabíjí jedem – to je hrozný – mám tam dvě tečky, jednu od krve, tu druhou… od špíny… – měl špinavej tesáček – dotkl se mě dvěma zuby, ale jenom jedním zubem mi drobinko rozrušil kůži místo rafnutí a pak si to rozmyslel – ale proč?

Tiše na hada v duchu hovořím, snažím se zklidnit nás oba. Očišťuji ho od prachu a chlupů, do nichž se za knihovnou namotal a uklízím do terárka.

Některá proč jsou docela příjemná…

4 komentáře u „Je had cele instinktivní stvoření?“

  1. DurrellKdyž jsem byla malá, četla jsem Mluvící balík. Myslím, že ještě knížku Chytněte mi guerézu a Zlatí netopýři a růžoví holubi. Ale popravdě řečeno, děj bych Ti řekla z hlavy jen u Mluvícího balíku, u ostatních už nevím… Pamatuji si obaly, ale obsah už jaksi zapadl do propadliště dějin.

  2. „had se otočí a kousá mě.“ … to mi připomnělo mnohé cesty, které popisuje. 🙂 Proto se ptám.

Komentáře nejsou povoleny.