Šťastné manželství

Na Velikonoční pondělí jsme byli s Kojotem v hospodě. Koukali jsme se z očí do očí, drželi se za ruce a chovali se k sobě velmi zamilovaně, neboť se tak cítíme čím dál tím hlouběji, jak čas plyne. Jako by vrchol vztahu nebyla svatba, jako by to byl pouze začátek. Teď probíhá teprve to pravé, co má grády stoleté whisky.

Až tak to jiskří, že mě lidé, co nás spolu vidí, oslovují slečno.

Došlo mi to až teď, když u nás byla ta televíze, a kdy jsem, po představení se stejným jménem jako Kojot a po společných aktivitách, byla stále slečna. Stejně jako když Kojot odešel na Velikonoční pondělí pro něco k baru a pánové z vedlejšího stolu mě také oslovili slečno. Když jsem řekla, že jsem tu s manželem a jsem tudíž paní, odvětili cosi v tom smyslu, že to netušili, když se k sobě tak máme. Že jsme se tedy museli vzít teď někdy, ne? Půl roku, zněla má odpověď. Následně jsem viděla ty nechápavé obličeje, za kterými proběhly mraky špinavých ponožek posbíraných po bytě, hodiny stání u sporáku a jiné práce jejich ženy… Pak obrácení se k pivu.

Náhle nás začali omlouvat, že tedy také drželi své ženy za ruce. Prý to je hezké, že nám to takhle vydrželo. V takových slovech cizích starších pánů však cítím takový ten osten, tu nepatřičnost, že žena vypadá divně a muž se divně chová, když se chovají tak, jako my. Je to jako čekaný stereotyp, kdy si žena po svatbě ostříhá vlasy na znamení, že je vdaná. Manželství = žádné okaté emoce lásky, bezvýraznost, tichá spořádanost rodiny. A pak? 54% párů se rozvede. Kdo by do toho šel? Dobrovolně k tomu… Dnes, kdy je běžné, že se žije na hromádce a děti se rodí za svobodna.

A to si ještě představte, že jsme se vzali a z okolí se ozývalo – vždyť se ani neznáte. Ti ostatní se snad znají? Přikláním se k tomu, po svých zkušenostech, že lidé se prostě neznají ani po čtyřech či deseti letech soužití. Oba dokáží překvapit. Nám to, že se chceme vzít, přišlo přirozené a teď, s odstupem času mohu říci, že to bylo to nejlepší, co jsme pro náš vztah mohli udělat – co jsme mohli udělat pro nás. Chtěli jsme spolu být a tak jsme spolu. Je to fajn.

Vlastně chci říct, že by se člověk neměl řídit tím, co je okolím považováno za správné či nosné. Měl by se řídit svým vlastním srdcem.

17 thoughts on “Šťastné manželství”

  1. Máme to podobně jako vy, jen od svatby uplynuly již tři roky. Je to fajn, viď? Tak hodně štěsí i dál 🙂

  2. Tak neviem, my sa držíme za ruky aj po 13 rokoch manželstva a nepríde nám to divné,maželka študuje diaľkovo pri dvoch deťoch a trocha začudovaných pohľadoch ostatných kedy to stihla / a keďže ešte vyzerá o takých 10 rokov mladšie … / všetečným okoloidúcim decká idúce domov veselo oznámia, že máme 3 domy a dve autá / do tých domov započítali samozrejme vlastný +dedov + to, čo sme raz prenajali na dovolenke v zahraničí / no a ked´že my ako rodičia to nijako nekomentujeme, tak sa dozvedáme že máme šťastné manželstvo, krásnu rodinku, sme úspešní,šikovní a bohatí :).Ale napokon, sme, nie ?Aj Vám želám veľa lásky…Pozn: aj z tých dvoch aut jedno je dedovo a jedno svokrovo 🙂

  3. 2Allora:I vám hodně štěstí :)2Milan1:Díky za Tvůj příběh, je to krásné… 🙂 Také hodně štěstí a lásky.P.S. My jsme bohatší o spoustu zvířat, o která pečujeme a zázemí máme podobné.

  4. hezkej článek, pohladil mne po duši. No tak to ale je vždycky, když se sejdou dva fajn lidičky, a mně stačilo málo, abych se přesvědčil, že jimi jste. Tak se připojuju k předchozím komentářům stejnými dvěma slovy: hoooodně štěstí !

  5. „Zdůrazněním existence třetího rozměru a vnitřního hlasu naznačil Greene, že lidský život má smysl. Bez nich je svět plochá šachovnice, kde se lidská činnost redukuje na jídlo, vyměšování a rozplozování. Kořeny lidského života jsou nevývratně k transcendentnu a kritériem jednání je jedině vnitřní hlas. Člověk mu má naslouchat a být především svým. … Nejtěžšími hříchy jsou lež a zejména přelhávání sebe a zneužívání moci na úkor druhých…. Věrnost sobě a lidem, které milujeme, je nadřazena nad věrností státu nebo ideologii.“(Jan Čulík, „Graham Greene“)Moc vám to štěstí přeju!

  6. 2Henry Psanec:Graham Green má takový univerzální lidský názor. Čulík sám je však kontroverzní postava Britských listů. Díky, že nám to přeješ 🙂

  7. svatbaJá svatbu beru pouze jako takový ten vykřičník za větou „Miluji Tě.“ Děkuji za hezký příspěvek, mám radost, že nemusím číst na toto téma jen nepěkné vtipy a mohu být do budoucna optimističtější. 🙂

  8. ManželstvíMno my po osmi letech manželství nemáme ani dům ani auto natož auta, vzácné knihy, ochočená ani neochočená zvířátka… jen obyčejný byt v umakartu nic víc… Máme dvě ratolesti pro radosti i starosti, tak jak to v životě bývá… a když se na mě žena s láskou dívá, je to príma:)

  9. 2borufka:jsem ráda, že jsem Ti vlila do žil optimismus 🙂 A gratuluji k ukončení studia! Sleduji to s napětím…2Flee:To přeci stačí – máte sebe. My ještě děti nemáme, ale všechno přijde. Časem. Moc se na to oba těšíme 🙂

  10. i po těch největších velikánecj čas zamete všechny stopy. A když ne za 100, 500, nebo 1000 let, tak za 50 000 určitě :o) PS: občas jsem silně pozitivně naladěn, víme? :o)

  11. ja bych rekla, ze by byl prusvih, kdybyste se po pulroce manzelstvi za ruce nedrzeli! nebo jsem moc velkej snilek? tak at se drzite dalsich 40 let!

  12. Hezky…samozrejmost to neni, po pul roce manzelstvi, pokad spolu lidi jeste predtim roky ziji.at vam to vydrzi !

Komentáře nejsou povoleny.