Buď prokleto lidstvo

Buď prokleta firma Pfizer, která odstraňuje psům kvůli zasrané Viagře z penisů kůži zaživa a pak psy mučí, dokud je neumučí.

Pfizer? Kdo říká, že to dělá jenom Pfizer?

Buď proklety všechny firmy, které mučí zvířata. Mučení ani týrání není opodstatněné za žádných okolností.

Firmy?

Buď prokleti všichni lidé, kteří mučí zvířata.

Lidé?

Dá se takovému druhu vůbec říkat člověk?

Stydím se za to, že jsem člověk, že jsem součástí takové společnosti, která toto umožňuje. Stydím se, ale v současné společnosti mohu říci, že se mi to nelíbí, mohu se připojit k neziskovkám, které se zabývají právy zvířat, mohu jít lobbovat do parlamentu a do Bruselu, mohu ředitele Pfizeru zabít zápalnou bombou, jako teroristé zabíjejí nás ze svých, stejně těžkých důvodů a bezmoci, jako já mám na srdci těžko ohledně týrání zvířat. Mohu dělat spoustu věcí, třeba i proklít Pfizer při nějakém pěkném černém rituálu a použít všechna bolavá umučená zvířata k tomu, abych dotyčným mučitelům způsobila pěkné nepříjemnosti.

Jenomže – nikomu z těch zabitých zvířat to život nevrátí, můj hlas v Bruselu ani parlamentu s největší pravděpodobností nebude slyšet, protože je málo zlatý, takže své zdroje a svou energii budu vydávat na věci, které mi mohou pomoci překovat svou zlobu do přínosnější, ztechnizované a zadministrované zloby, která bude pořád zlobou.

Mohu se modlit a prosit za všechna zvířata, která jsou trápena.

I když – neměla bych prosit spíš za lidi a modlit se, aby se jim rozsvítilo a přestali takové věci dělat? Nebylo by efektivnější investovat do prevence?

Kdy už se přestaneme zabíjet? Mezi mnou a bíglem, mezi mnou a potkanem, mezi mnou a myší není rozdíl.

Jeden život, jedna smrt.

 

Tak to chápu já. Pravda, u klíšťat, komárů a dalších podobných tvorů je mé přesvědčení protikladné. Já neparazituji na nich, to oni na mě. Nejsem tvarista.

Jak však ospravedlnit mučení druhého?

Nelze…

Vždyť nám ty katastrofy vlastně patří. Za to, co děláme, bychom se neměli dožít dalších let. Jako lidstvo nestojíme za nic. K čemu je nám literatura, humanita a umění? K čemu je nám duchovní pokrok a esoterika? K čemu je nám magie, když je druhá strana lidství obětována na černý oltář krve spojený s pokrokem a sadismem, který jeden jak druhý dokážeme klidně aplikovat? Byla bych toho schopna, kdyby mi přiložili k hlavě pistoli nebo výpověď a musela bych z něčeho zaplatit nájem… Experimentální psychologie v podání experimentů Milgramových řekla, že by většina lidí byla schopna to udělat, pokud má po ruce bílý plášť, nad sebou autoritu a je to v zájmu vědy.

Prokleta tedy budiž věda? Nebo my sami, kteří si tvoříme hodnoty podle aktuálního společenského řádu, který nás dělá lidmi.

V naší atomizované a sekularizované společnosti, kde každý jedná sám za sebe, je tedy bezpodmínečně nutno pěstovat soucit k životu, péči a lásku ke všem živým tvorům, určit svobodu našeho jednání, která nesmí být nikdy překročena takovým způsobem, jakým ji někteří jedinci překračují teď. Svoboda má končí u hranice svobody druhého – tak složité téma, jak je kultura rozličná a každá kultura má své způsoby mučení vybraných jedinců – nelze jednoznačně říci, kde je ta "správná hranice", když jste byli celý život vychováváni nějak a někdo vám teď říká, že to tak být nemá.

Nezbývá, než se řídit srdcem, notabene vlastním, na základě vlastní zkušenosti, vlastního soucitu a vlastního pozorování. Rozum nám evidentně nepřináší dostatek soudnosti, abychom taková a jiná svinstva nedělali.

Buďte soucitní, mám-li si dovolit apel, toto blognutí může číst kdokoli – i mučitel. Jako blogger nic jiného než slova použít nemohu. Jako člověk se mohu neúčastnit takových věcí a nepodporovat svůj život produkty jako Viagra. Síla lidství je totiž i v tom, že se mohu rozhodnout nepoužít aplikovanou chemii, odporuje-li to mému svědomí a mým životním principům.

A až tu někdo nadnese vegetariánství – 12 let jsem byla vegetariánem právě z etických důvodů. Nakonec jsem se nechala pohltit většinovou společností – potřebovala jsem sílu na žití, ne na neustálý boj ohledně své jinakosti, notabene jinakosti v přesvědčení. Takže s bojem mám letité zkušenosti… Proto vím, jak je to těžko průstřelné, lišíte-li se příliš.

Někdy přece ale stačí málo – nezapojit se.

Prostě to neudělat!

12 komentářů u „Buď prokleto lidstvo“

  1. no, já nevím, jakou souvislost má utrpení pesanů s výrobou viagry, a proti viagře nemám vůbec nic, i když jsem ji nikdy v puse neměl. Jsem – nevzdělaný v tomhle, přiznávám. A to mi nedovoluje se v tomhle stydět, že jsem člověk.. mám ale spoustu jinejch důvodů ke studu. Osobních. Protože… každej by měl začít sám u sebe. A až to bude mít vyřešený sám se sebou, pak se může začít dívat i jinde, kolem sebe. A to vegetariánství? Lucy, my nejsme zase tak odlišní od zvířat.. a zvířata nejenže jí maso jiných druhů, ale se i požírají navzájem.. takže s tímhle bych si hlavu nelámal. Lámal bych si ji, kdybych si měl myslet, že člověk požívá nějaké výlučnosti. A tu, myslím si, nepožívá. Jsme součástí přírody, a nemůžeme si vyčítat to, že se chováme přesně v duchu jejich zákonů. A teď už dost naivní filosofie.– prostě mi vadí jiné věci..

  2. 2inka:Jsou tam odkazy, kde si můžeš přečíst, proč se zlobím, kopírovat to tady nechci, kdybych chtěla, okopírovala bych to už do článku. Konkrétní lidi, konkrétní vina, žádný žalobce, žádný soudce, děravé zákony. Naivní filosofie?

  3. Buď soucitnáa odvolej to prokletí celého lidstva… Já nevím, ale zdá se mi, že více zvířat trpí třeba testováním kosmetky. A tu používají zejména ženy. Neustále vznikají nové a nové sra*ky, zatímco viagra už je hotová. A vlastně se vyrábí taky kvůli ženským. 😛

  4. 2@Teo:Aktuálně si myslím, že čím dál jsme, tím rafinovanější je náš sadismus a tím krutěji mučíme pro nějaký ideály. Ber to ode mě jako katarzi, spadám do toho lidstva, který proklínám a beru to také na sebe. Jsem jedna z nich. Nevím, jak bych se v realitě zachovala, jestli by ta autorita nade mnou byla schopna být tak silná, abych to prostě udělala. Z druhý strany – autorita je velkej hajzl na osobní rozhodnutí a morálku – tuhle jsem šla do práce a bylo mi řečeno, že budu dělat jednu konkrétní věc. Řekla jsem, že se to neshoduje s mým etickým postojem k té věci a že chci dělat něco jiného, co také umím. Vedení však dalo omezený počet míst na daný projekt, který jsem také uměla a místo na mě nezbylo. Byla jsem postavena do situace: buď to budu dělat nebo pro mě práce není a odejdu. Dlouhodobý projekt, jak se zdálo. Před dvěma měsíci už o něm museli vědět, protože mě odmítli proškolit na jiné, v tu dobu známé, projekty, také dlouhodobého charakteru.Co myslíš, že jsem udělala? Dělala jsem to podle sebe a tudíž to ze mně bylo poznat. Byla jsem mizerný pracovník, nejhorší na celé směně. Tak si mně zavolali na kobereček, pohrozili a já zavřela oči a přepnula se do jiného módu. Hned jsem byla se stejnou výkonností jako ostatní, ale měla jsem jinou intonaci, než ostatní. Znovu si mě zavolali na kobereček. Máte sice úspěšnost, ale… Řekla jsem, že odejdu, protože s tím nesouhlasím. Pak mě přeřadili na jiný projekt. OK, říkáš si? Právě, že ne. Možná bych byla jedna z těch 65%, které šly v Milgramových experimentech až do konce. Možná bych po dnešní pracovní zkušenosti řekla, že žádná autorita nade mnou nesmí mít takovou moc, aby ovlivnila mé rozhodování ze srdce. Každopádně, @Teo, byla jsem jediná, kdo se oficiálně vzepřel, ač neoficiálně jsme protestovali skoro všichni z těch, kdo byl schopen si uvědomit dosah našeho jednání. Jediná z několika SET lidí. A prošlo mi to, byť za peripetií. Myslíš, že si mě váží za mé výkony a můj postoj? Ne… Prostě potřebovali zaplácnout díru jinde a teď se potýkám zase s jinými problémy, ovšem už ne etickými. Mohu pěkně pod dozorem zlepšovat sama sebe a své vlastní reakce. Myslím, že je to lepší louže… ad testování kosmetiky na zvířatech – myslím, že do toho spadá to, že všichni lidé, kteří mučí zvířata mají být prokleti, kosmetika spadá do mučení bez výhrad. A viagra se nevynalezla kvůli ženám, ale kvůli chlapům, protože se svojí chlapskou ješitností nesnesou, aby jim nestál a už „nebyli chlapama“. Myslím, že jsou tu dvě linie trápení – jedna jde od žen po ženách (obřízky, udržování rituálů ohledně plodnosti a poslušnosti muži v rodině i za cenu smrti a zmrzačení), druhá jde od mužů po mužích (výkon, erekce, věda a oběti pro ni, stejně jako sport, války a násilí obecně), pak se to smísí v jeden proud, kdy muži přitakávají ženám, že to tak chtějí správně a nenechají ženu vystoupit z řady, protože to chce jiná žena a oni tomu „nerozumí“ a ženy budou povzbuzovat muže k výkonům, sportu a válce a budou se jim posmívat kvůli sexu, protože to tak dělají jiné ženy a jiní muži a oni to pak jinak „neumí“ a je to „normální“. Ale to už je snad na článek… Tak já to tam potom nějak překopčím…2inka:Naivní NAŠE filosofování… Za všech okolností. Uvědomuji si to.

  5. Teď jsem do sebe nacpal 100 mg od Pfizeru. Ale dostanu brzy něco jinýho, doufám. A zjistím si, kdo testuje a kdo ne. Ještě že je antidepresiv tolik.Nějak jsem si ale u toho článku uvědomil, že boj s větrnými mlýny je možný za KAŽDÝCH okolností. Díky.

  6. 2Henry Psanec:Pamatuješ se na Pětíka z Daleké cesty za domovem od Adamse? Je spousta lidí, kteří jsou „jiní“ a tím, že jsou porouchaní dokáží to, co by neporouchaní nedokázali. Ty jsi básník – platíš za to trvalou propastí depresí.

  7. Pamatuju. Bylo to krásně prokráličené odpoledne. Já jsem schválně zdůraznil to mechanistické hledisko. K té propasti:„Co zbývá? Jenom ten způsob kladení otázky, jemuž se říká poezie a který je pravděpodobně možností vytěžit zpěv ze samé hranice, opřít se o propast, abychom se udrželi nahoře, nemáme-li ji překročit (to by znamenalo ji zrušit); způsob, jak mluvit o světě, aniž by byl vysvětlován, neboť to by znamenalo jej znehybnit a popřít, a zároveň jej ukázat v jeho odmítání odpovědi, živoucí, protože neproniknutelný, nádherný, protože hrozný.“(Philippe Jaccottet)

  8. Co třeba dodat, že místo abych řekl něco svého, cituju? Ačkoliv já mám na citáty čuch. Teď na Tebe myslím, vždycky když si beru analgetikum – není od Pfizeru, ale vypadá jako Viagra. Nicméně Viagra to není. „Does the imagination dwell the mostUpon a woman won or woman lost?“(W. B. Yeats, „The Tower“)

Komentáře nejsou povoleny.