Jednoduché recepty jak zvládnout osud

Je zde několik cest, jak zvládnout nástrahy osudu. V první řadě jde o to, definovat osud. Podle některých autorů spějeme ke svému osudu, který je neměnný a změnit se nedá. Jinde nalézáme poměr 20/80 či 50/50 jako poměr neovlivnitelných událostí k těm ovlivnitelným. Podle jiných vůle dokáže změnit i ty původně neovlivnitelné události, ke kterým dochází a tak osud ovlivnit na 100%.

Dokonce si i posunout datum své vlastní smrti – mnozí propagují nesmrtelnost a tajemství života. Jak to je doopravdy, to se ale nikdo nedoví a dozvědět nemůže, protože vždycky probíhá jen jedna cesta. Nelze říci, že kdybych si tenkrát vybrala tu druhou, že bych žila lépe, jinak, radostněji. Prostě jsem si vybrala tu cestu, po které kráčím a ta je tou nejlepší cestou, která tu pro mě je.

Existuje tu nesmírná spousta literatury, která se osudem zabývá. Snaží se nám naznačit tu nejlepší cestu. A v tom je problém. Naznačení nejlepší cesty souvisí přímo se světonázorem toho jakého autora. Pochopitelně, čím je autor známější, tím se označuje jeho slovo za bernější minci v naší konkurenci výhybek k lepšímu osudu. Záleží však na našem nastavení, jaká slova k sobě pustíme a čím se necháme tvarovat.

Zoša Kinkorová: Tajemství osudu

Pražská astroložka patří do bílého new age proudu. Potřebujete-li zastřihnout křidélka morálkou, která je v každém příběhu s odsouzením jednotlivých "zlých" protagonistů, kteří si musí "na vlastní kůži prožít to, co jiným udělali v minulých životech" a pochopit to, že takové ošklivé věci se nedělají a proto trpí mnoho životů bezvýchodně, aby se stali kvalitními lidmi, šťastnými, krásnými a zdravými, jen s chutí do toho. Tuto knihu nedoporučuji, už kvůli tomu, že autorka má "zcela jasno" ve všem a extremistický postoj "oko za oko, zub za zub" spojený s křesťanským pojetím "šťastného zdravého života" a s argumentací, že pokud se člověku děje něco zlého, je to jen jeho vina a pokud ne teď , tak v minulých životech a proto jako člověk selhal a může se teď napravit, aby byl konečně šťastný a to napravit podle vnitřních norem autorky a neúprosné, v dnešním světě dost černobílé logiky, která s nedokazatelností kázané pravdy může napáchat v duši dost zla. Na druhou stranu, kdo tyto mantinely vyhledá, zase se má čeho držet a ještě si může nechat udělat horoskop.

Harold S. Kushner: Když se zlé věci stávají dobrým lidem

Tahle kniha mne napadla hned jako protiklad k paní Kinkorové a jejímu pohledu. Kdysi jsem se k ní dostala v době, kdy mne dost věcí tížilo a mohu říci, že ji doporučím každému, kdo trpí z jakéhokoli důvodu. Je založena na logických dedukcích a po jednoduchých cestách vás povede k tomu, že nejste špatní, i když se vám stávají zlé věci. V době, kdy vás protagonista new age odsoudí, protože ze svých sluníčkových a andělských konverzací bude koukat na kohosi přízemního, který má problém, zatímco on se veze na vlně světla, se vám taková kniha může hodit, protože nevíte, na koho narazíte a kdo vám to vysvětlí podle pravdy. Ještě bych mohla zmínit, že se jedná o duchovního, rabína židovské obce, kniha je opřena o Boha z velmi netradičního úhlu a protože jsem ji četla v době, kdy jsem nebyla věřící, myslím si, že kniha osloví mnoho odlišně založených lidí.

Ariana a Raven Argoni: Magie života

Manželé Argoni popisují svůj život tak, jak se odehrával před deseti lety, nečekejte žádnou poradnu pro sex a vztahy podle Ariany. Rozkládají tělo na logické celky, které synchronně spojují s událostmi, které se dějí. V knize se drží příjemně při zemi a za sebe mohu říci, že kniha za to stojí, i když oba už žijí trochu jinak, zejména Raven. Dnes si můžete koupit kromě knížky za dvě stovky kurs Magie života za sto padesát tisíc korun českých. Tvrdí, že v něm předají všechny své znalosti a tajemství nesmrtelnosti. Kdo ví…

Krasimira Stojanova: Jasnovidka Vanga – receptář

Vanga v tom má také jasno. "Proč je tolik utrpení? Proč trpí děti a rodiče jim nemohou pomoci? Aby bylo bolesti víc." "Přijde ke mně jiný muž? Budu konečně šťastná? Trp doma a snášej toho svého! Lidé nechápou, že se narodili, aby trpěli." Takže, pokud hledáte, jak si vysvětlit, že vlastně chcete zůstat tam kde jste, protože si uvědomujete, že to nakonec může být ještě horší a snesete mimozemskou civilizaci jako zasévače sémě lidstva, směle do toho. Maximálně se s mužem, co vás bije, s tchýní, co vás nesnáší a s jednou místností čtvrté kategorie na pět lidí se studenou vodou na pavlači a záchodem pro celé patro na chodbě budete cítit jak v luxusním hotelu.

Teď jsem vzala do ruky další knihy, ale… už se mi nechce psát. Je to všechno na jedno brdo a některé knihy jsou pro tak specifickou klientelu, že nemá smysl je psát na web.

Buď člověk zůstane tam, kde je a k tomu jsou dobré knihy, které nabádají k životu, co je tvrdý a je třeba ho snášet. Specialistou na to je křesťanství se svým utrpením v tomto životě, aby mohlo přijít blaho po smrti. Také alternativně můžete věřit v to, že se rozložíte na prach a pak už nic a tudíž je vcelku jedno, co čtete, protože pro vás je důležitá aktuální útěcha a aktuální úspěch. Žádná odložená přání. Pak se to trochu tluče s tím snášením života, ateisté mají vcelku dost síly na akce ke svému současnému štěstí. No, koneckonců, každý to má nějak, je vidět, že jsme národ ateistů, který někdy přiznává, že věří v cosi víc, ale košile je bližší než kabát a trvalá udržitelnost krajiny a života pro další generace nás tak netlačí. Osobní štěstí je důležité.

Také můžete hledat své štěstí v uspokojení duchovních potřeb a k tomu si můžete najít odpovídající duchovní proud. Některé akcentují bytí teď a uspokojení potřeb, jako třeba satanismus, jiné hledají štěstí ve vizích a poznání svého nevědomí, další zase v modlitbách a pokáních. Každému sedne něco jiného a potřeby se mění s časem. U potřeb je důležité to poznání, že jsou vyvolávány, aby mohly být uspokojeny, na čemž staví marketing a reklama. Stojí za to si dávat pozor na to, co čtete, vnímáte a jaké myšlenky vás obklopují. Marketing je neúprosný a reklamní agenti to ví. Ví to i ti, co stojí se Strážnou věží na rohu, oni tam nestojí zbytečně.

Jednoduché recepty tudíž existují. Rozdělíte-li si čas dne do malých částeček, zjistíte, že v dané sekundě děláte jen jednu věc. To je jednoduché. Najít však tu správnou jednoduchou věc, které se budete věnovat ten daný okamžik, abyste mohli změnit svou cestu, to už tak jednoduché není. Na výběr máte mezi mnoha složitostmi a každý vám poradí něco jiného.

To už je úděl kultury individualit…

10 thoughts on “Jednoduché recepty jak zvládnout osud”

  1. Jsem to ale anál fabet. Vidíš a já myslel že svůj osud pevně třímám ve svých rukou… prostě zase jen můj egoteizmus, a bude to tím, že je mojí povaze blízký. Kdybych měl možnosti pro zdokonalování se, uspokojil všechny potřeby, nikdy bych se nezastavil a stavěl sám náš pomyslný kolosální palác obehnaný důmyslnou spletí zabezpečení a stavěl se v obrovský obdiv okolí, pln přehršle schopností a nezměrných možností, kterými bych oplýval já i palác. S tak výbornou, až ve vesmíru se odrážející aspektací prolomil bych všechna nej tohoto světa a stal se Slunci konkurencí a Bůh ví co ještě. Zaplať Pánbůh to nejde a já se učím mít rád za svou nulu na pomyslném žebříčku stavitelů. Jenom by mě zajímalo proč musím vždycky při své změně šlápnout do měkkého s tváří vážnou jako z kamene tesanou. Nebo naopak narazit do zdi když jsem veselý. Mám rád něco na způsob http://www.lucienne.cz…u-zemi.php Včera mě při tréninku plavání napadlo: k čemu by mi byla síla bez techniky při pohybu v těch molekulách? Ale tohle není můj deníček viď

  2. Však říkám, každý ať si myslí, co chce 🙂 Jestli ho držíš na 100% ve svých rukou, tak super! Možná jenom já jsem trochu pozadu se stoprocentním držením osudu za zadek 🙂

  3. Moc pěkná úvaha. Dokonce tak pěkná, že by stála za publikování v nějakém časopise.

  4. Wu, to už je druhé pochválení v celku krátké době. Děkuju moc… Jaký časopis navrhuješ? Pošlu to tam…

  5. Za málo :). Jo, jaký časopis, nad tím jsem přemýšlel už když jsem psal první komentář. Já nevím! Hlavně se bojím, že všechny budou míti Zošu Kinkorovou v posvátné úctě ;).

  6. Jojo, posvátná úcta. Četl jsi ty příběhy, které má Zoša Kinkorová v té knize? Skoro mám chuť napsat autorce, aby se mi k nim vyjádřila. Na druhou stranu, je to už dáma v letech a je-li to její přesvědčení, stejně jako tisíce jiných, tak s tím nic neudělám. Jasně, můžu si najít jinou knihu nebo článek upravit tak, abych vycitovala princip Kinkorové bez svého názoru nebo se na to můžu prostě úplně vyprdnout a vlastní názory si nechat pro svůj blog. Na druhou stranu – neutrální článek je bez chuti. Tenhle můj je postavený na emočních přechodech bez jasného konce, jak už to v životě bývá. Ne tak u Kinkorové. Ta ví naprosto přesně.

  7. osud je zradnýne každý muže byt panem svého osudu,nakolik ten byva zradný a když nékomu není přiznive naklonen,tak hold smula

  8. Ne, nečetl, mě to kdysi nějak minulo a dnes už mám k osudologii rezistenci až odpor.Článek má šťávu a je v pořádku, problém je „tam venku“ :).

  9. Díky za výběr.Žádnou ze zmíněných knih jsem nečetla a asi bych se většině z nich už podle názvů z dálky vyhnula, snad kromě Kushnera. Knihu, která se mi dost líbila (a možná by se líbila lidem, kteří alespoň připouštějí existenci „nadpřirozena“ nebo se začínají zajímat o esoteriku) je Osud jako šance od Thorwalda Dethlefsena. Sice se poměrně dost zabývá homeopatickou léčbou, ale je cenným výkladem hermetismu a obecným úvodem do esoteriky celkově.Nicméně po té, co jsem přečetla (sice poněkud zdlouhavý, ale naštěstí stejně významný) výklad Kybalionu, anonymně vydaný „Třemi zasvěcenci“, měla jsem hluboký pocit, že už jsou jakékoli diskuze anebo knihy úplně zbytečné : )))Ovšem, být to tak skutečně nemusí…

Komentáře nejsou povoleny.