Hranice

Příhraniční stavy mají vždy příchuť možnosti překročení hranic. Někdy máte možnost překročit hranici navždy.

Bolest.

Bolest!

Nechápu, proč lidé tak brojí proti bolesti, proč dělají vše pro to, aby je bolest nepotkala a nebo aby hned polevila. Bolest je přeci tak skvělý hraniční stav. Dokáže vás přivést k takovým hranicím, že se vymístíte z těla velmi snadno. Cha! Tisícileté zkušenosti těch, kdo přes bolest hledali blaženost, mohou vyprávět. Určitě na bolest nedali dopustit a zcela jistě ji provozovali s radostí. Možná běžní lidé zas takovou radost neměli, ale co už. Každý jednou zemře.

Stěží bolestí dýchám, proto dýchám velmi, velmi mělce. Srdce zpomaluje svou činnost. Přirovnala bych techniku svého dýchání k palačinkovému těstu, které lijete na titanovou pánev. Velmi tenkému těstu. Čím tenčí těsto, tím mělčí dech. V běžných podmínkách se tomu říká dechová meditace a ti borci, co se nechávají zasypávat hlínou v rakvích bez přístupu vzduchu, ví o takových stavech docela dost. Praxe nade vše.

Já o takových stavech také něco vím, už kdysi jsem si náhodně v meditaci tak zpomalila srdce, že jestli mi bilo jednou do minuty, tak to bilo ještě často, s tím přišlo téměř zastavené dýchání, načež Raven Argoni mi na mou zvědavou otázku ohledně takového stavu řekl, že lidé stejně moc dýchají a že je to OK.

Velesi, Velesi… Klečím Ti u nohou a opírám si svou ustaranou hlavu o Tvá kolena. Mlčíme, jako vždycky. Taková bolest… Přestávám cítit tělo. Nedýchám už nějakou dobu, ale když Raven říká, že je to OK, je to OK.

Je večer, za okny hvězdy a mé čelo vybuchlo malým světlem. Prásk ho! Světlo jak ve dne. Pak se zhroutilo do malé hvězdy a ta do tunelu, který se rozsvítil na konci. Tunel se poskládal z mnoha malých několikaúhelníků, černých tak, že se z nich vytvořila černá díra s hýbajícím se tělem tunelu. Ha! Tak přeci existuje, to světlo na konci tunelu! Slyším sama sebe, jak odkudsi mimo tělo zleva zezadu veselým a uvolněným hlasem povídám: "A jéje!"

A je to tady!

Není to trochu brzo? Že by? Wow, že bych se podívala, co je na konci tunelu? Joj! Kolem mě tma, jsem z těla venku. Vnímám se jako vlnění, jako mihotající se tmu, na jejímž konci je světlo. Žádné tělo. Dokonce ani žádná bolest. Přemýšlím si, do jakého světla mám vlastně jít, než tam vlezu a nemůžu si pořádně vzpomenout, o kterém světle to mluvila ta tibetská kniha mrtvých a tak tam nejdu. Nemůžu si vlastně pořádně vzpomenout na nic praktického, třeba co dělat v případě smrti těla.

Jsem před tunelem a přemýšlím, jestli mi ruka projde tělem, když na to přijde. Mlhová ruka má mlhové vlastnosti a když ji prohlížím, je to takové mlhavé neostré cosi tvaru ruky. Tunel neustále mění tvar a lehce se pohybuje, trojúhelníčky a jiné úhelníčky skládají virtuálního hada se světlem na konci. Vidím různobarevné tečky, jako když si vlezete do černé barvy s flitry, vnímání olihně na písečném dně rybníčka. Slídové tečky.

Sleduji tunel. Znovu se světlo přiblíží a pak zase poodejde a čeká…

Pořád si nemůžu vzpomenout a tak váhám. Stále nevím, do jakého světla mám jít, ale z nějakého důvodu se mi zdá důležité do světla nechodit.

Zkusím svou starou známou lest na astrální jevy: "Iluze!" Pomyslím si. Tunel se rozkmitá ze strany na stranu a světlo na konci ztratí svou jasnost. Černé úhelníky se rozpadnou po prostoru a přestanou tvořit tunel. Zbyde jasná tma s tečičkami a mnoha rozprchlými tvary. Stále nedýchám.

Možná není špatný nápad znovu rozběhnout oběh. Asi bych mohla zkusit začít i dýchat. Opatrně. Pomaličku. Vůbec mi to nechybí a cítím se v pohodě. Konečně klid.

Sbírám sílu a volám svého milujícího a milovaného muže. "Víš, málem jsem teď odešla. Buď tu chvíli se mnou, prosím…" Spojíme své ruce. "Chci, abych Tě cítila vedle sebe, abych věděla, že se mám kam vrátit."

"Vždycky se máš kam vrátit…" Zaznívá od Kojota, zatímco mi drží ruku a já s důvěrou usínám…

4 komentáře u „Hranice“

  1. 2L.:V první řadě – máš hezký avatar? Co to je? To se učíš hrát na kytaru nebo je to nějaká ryba v náručí? :)Ad hranice: Každý máme hranice, ať chceme nebo nechceme.

Komentáře nejsou povoleny.