Netopýří anabáze

Občas se s Kojotem zasníme a pro náš budoucí domeček máme vymyšlená různá využití. Kromě krkavce a miniprasátek už máme také jasný vlastní pokoj pro kaloně, které si bohužel teď pořídit nemůžeme z prostorových důvodů a zároveň proto, že kaloní trus se špatně dostává z nábytku o kobercích nemluvě, což nám poradila velká příručka pro chovatele savců.

Kaloň

Burunduk

Burunduky jsme už také pro teď zavrhli, protože se chovají jen jednotlivci, samotáři, a je třeba jim vytvořit prolézací konstrukce u stropů vedoucí z jedné místnosti do druhé, aby byli šťastní, respektive aby byl jeden jediný veveřák šťastný a pak by se špatně přenášely ty obrovské ubikace potkyšů do koupelny k čištění a když by do toho ještě lítali a káleli kaloni, tak to rovnou můžeme doma pořídit přírodní prales a vyhodit zbytky civilizace. Nicméně kaloň a krkavec zůstává na pořadu dne včetně miniprasátka a jak Kojot dodává, určitě budou ještě dvě kočky. Jedna bude micka domácí, druhá bude kočka somálská. Jen bude třeba je naučit, aby se navzájem nesežrali, ale to už je jiný příběh.

 

Krkavec

 

 

V olomoucké ZOO proto vzniknula idea, že bychom mohli mít doma netopýry, konkrétně listonosy. Listonosové jsou super, vypadají jako malá přítulná zvířátka, skoro jako činčily – tedy nekontaktní, ale krásní. Od činčil se liší menším počtem chlupů, větším počtem křídel a sonarem. Zjistila jsem to fascinovaným pohledem, který trval hodně dlouho a který díky tomu neviděl moc pavouků, hadů a žiraf, ale zato viděl hodně listonosů v jedné vysoké a štíhlé ubikaci. Třikrát mě Kojot musel odtrhávat od terárka a nakonec mě dovlekl k netopýřímu pavilonu, kde žijí kaloni a kde to je ještě krásnější než v listonosím obydlí. Mimochodem – mají na podlaze kůru, prozíravě neprosíravě. Za nějaký čas připomínala ideu kaloňů a netopýrů jenom pamětní mince v peněžence, až jednou…

Miniprasátko

Byl večer. Z mého pracovního místa naproti oknu vidím, jak z Kojotovy pracovny vyletěl netopýr, proplachtil nad postelí a zmizel v temném okně. Kde se tu vzal nikdo neví. A proč se vrátil, to už tuplem ne. Když už jsem spala a Kojot šel do postele, objevil skouleného netopýra na poličce nad postelí, jak tam visí hlavou dolů a dělá mi společnost. Nic se neznepokojoval a v klidu usnul, koneckonců, je to jenom netopýr, žije tu s námi tolik zvířat, proč by tu nemohl žít i netopýr.

 

Ráno netopýr zmizel. Mohl být kdekoli. Výhodou bylo, že díky vlčáčí míse s vodou nemusí mít žízeň a díky otevřeným oknům má středně inteligentní netopýr s funkčním sonaremi dost volnosti na to, aby našel cestu ven.

listonos

Další večer jsme s Kojotem povídali o našem novém spolubydlícím, když slovo dalo slovo a… pokud chci listonosy, mám je mít. Během pěti minut Kojot vymyslel listonosům místo, realizoval techniku čištění a poskládání ubikace včetně několika náhradních variant a upozornil na to, že listonosové musí mít čerstvou stravu dvakrát denně a je třeba pravidelně odstraňovat stravu nespotřebovanou. Tak to už bych se z domu nehla vůbec, ale koneckonců, proč bychom nemohli mít netopýry? Netopýři jsou super a popravdě řečeno neznám nikoho, kdo by je "běžně choval". Tak proč ne?

Usnula jsem, v noci mě však vzbudilo cosi sametového a hladkého, co se mi zamotalo do vlasů a poletovalo kolem hlavy. Zas netopýr? Ne. Noční můra to byla! Obrovská noční můra. Měla tedy fantastická hebká křídla a protože se po vymotání z mých vlasů začala mlátit mezi závěsem a oknem, pustila jsem ji ven a pak, probuzená hebkými doteky, jsem začala snít o listonosích. Snila jsem až do svítání, protože usnout u tak zábavného snění nešlo. Nakonec jsem přeci jen usnula a zdál se mi sen o splněném přání.

Sen plynule navázal na večerní debatu a v něm Kojot hned přišel s rozpočtem, že terárium, podsada, korek, vybavení a listonosi vyjdou zhruba na 159.000 korun, což sice není málo, ale jak to tak počítá, do tří měsíců máme listonosy doma. Jen jsem koukala, jak se zabral do myšlenky, že chci netopýry, a proto je budu mít stůj co stůj co nejdříve a tiše podotkla, že jsem počítala s listonosy tak do pěti let, nemusíme je mít hned. Kojot na to dodal, že je budu mít do tří měsíců a odešel do své pracovny sám se sebou spokojen.

Dnes jsem s ním sen probrala s tím, že kdyby ho napadlo do tří měsíců pořídit listonosy, tak že to opravdu není třeba, že si svůj sen ponechám a uvidíme jak na tom budeme s časem a místem a nemusí považovat mé přání za prioritu. Ovšem u chlapů člověk nikdy neví.

Kaloň

Když ji miluješ, není co řešit…

8 komentářů u „Netopýří anabáze“

  1. Když už jsme u těch snů…Velká oplocená zahrada – výběh u domu a v ní párek kojotů, třeba pořízených odtud: http://www.coyoterescue.orgNo, a taky mě fascinuje Puma concolor, Bojga zlatá (Chrysopelea ornata ornatissima – už to jméno!), fenek…Člověk nemá na sny rezignovat, ale jak stárne, dochází mu, že jeden život na všechny sny prostě nestačí…

  2. Ten minikůň je supééér! Toho chci! Do postele s koněm, prasátkem, potkany, skunkem a Kojotem! :))))))))))Dneska se mě ptaly holky v práci, kdy si s manželem pořídíme dítě. Nojo, dítě má každej, ale minikoně, skunky a netopýry téměř nikdo 🙂 Tak ti nevím….

  3. před měsícem jsem zrovna páru kaloňů sháněl ubytování mohli jste je mít i grátis….ať se Kojot ozve dám mu kontakt na někoho kdo by je moph levně myslím sehnat, ale opravdu je s tím moc výdajů za krmivo i práce, tak to zvažte a nejlíp navštivte někoho kdo je má a vše okoukněte a na vše se vyptejte….má je víc lidí než by jste řekli…hlavně běžný druh Rousettus aegyptiacus či Pteropus vampyrus, většinou se k nám dostávali z Egypta či Vietnamu. Jsou to moc milá a pozor, psychicky nadaná zvířata která trpí když se jim nevěnujete nebo je jen někde zavřete no a navíc dost páchnou a sežerou….potřebují prolet…zkrátka nic jako pejsek či potkiš. Raději skuste sehnat nějaký menší druh plodožravých listonosů, třebas rody Phyllostomus, Artibeus , bývají k sehnání, Carollia či Ectophylla se dokonce pěstují tuším jako pokusné objekty…jsou hodně nenároční ale je fakt že tak jako kaloně je nikdy neochočíte. Vaša Czarna wiewiorka

  4. ..JINAK S KRMENIM KALONU CI LISTONOSU BYCH UMEL PORADIT NEB JSEM JE MĚL NA STAROSTI V ZOO…..

  5. 2černá vewiurrka:Díky za komentáře. Opravdu to prostředí pro kaloně je nutné upravit a zatím jsme uvážili, že je nemůžeme trápit. Ohledně netopýrů – uvidíme, je to reálnější než kaloni, ale zatím v nedohlednu. Teď budou postupně umírat staří potkyši, počítáme s tím, máme hodně potkanů přes rok a půl věku, takže nejdříve se s tím musíme srovnat a pak uvidíme.

  6. ahoj já mám taky Burunduka doma :o) jmenuje se Bruňďa však se podívej na můj blog je to hned na úvodní stránce :o) i něco o něm tam je a můžu ti říct že mám pro něho klec z králičího pletiva z malích čtcerečků tu klec jsme vyráběli s taťkem :o) on by nemněl být ve skle :o( nemůže moc skákat on by mněl mít něco po čem můžu lézt a skákat. Sklo není dobrý nápad :o) a taky ho venčím :o) moooooc se mi líbí ten Burunduk a amáš hezkej blog jukni aji na můj je tam více o Bruňďovi a ji jak jsem k němu přišla jinak se mněj moo chezky ahoooooooooooooooj :o)

  7. moje nej oblíbenější zvíře je(rousettus aegyptiacus)kaloň egyptský…:)

Komentáře nejsou povoleny.