Vykradená chata

Mojí přízni vykradli chatu. Už poněkolikáté. Kromě vysloužilé mikrovlnky, nářadí, všech potravin včetně brambor, těstovin a sušených polévek, maminčina oltáře s Buddhou a dalšími posvěcenými věcmi cenné magické hodnoty, také ukradli plyšového potkana a plyšového činčiláka z dřevěného domečku, který tam nechali.

Kromě jiného ukradli také set top box.

Bez ovládání.

A protože jablko nepadá daleko od stromu, uvidíte zcela jasně, po kom mám v povaze drsný a černý humor a to včetně sekernictví, vývoj událostí byl totiž následující.

"Nejvíc mě mrzí, že ukradli myšku a činčiláka." Dí maminka.

"A co ten oltář, Buddha a ty ostatní věci? To jsou pro Tebe přeci tak důležité věci…" ptám se já.

"Všechny byly ošetřené, takže se mu zle povede." Povídá bez sebemenšího emocionáního zakolísání maminka. "Koupím si nového Buddhu a udělám si nový oltář." Takže bez problému. Pro maminku. Zloděje nelituju a že mu bude ouvej.

"Míla už sešněroval plot a spravil vypáčené dveře, představ si, o chatu dál šli s krumpáčem, protože se tam jinak nedostali. U nás rozbili ještě okno a když zjistili, že je zamřížované, tak radši zničili dveře."

Aha, takže vlastně malá, oproti krumpáči rozbité chatě, zanedbatelná škoda.

"Jo a kdyby se náhodou vrátil pro ovládání od set top boxu," dodává železně maminka, "tak aby se nesplet, blbeček, a neukrad místo toho i ovládání od televize, zabalili jsme mu to do sáčku i s návodem a dali před vstupní dveře, aby už nemusel vážit tu námahu s páčením dveří…"

14 thoughts on “Vykradená chata”

  1. Líbí se mi myšlenka pyrotechnických nástrah na zloděje. Když jsem byl kdysi v Itálii nějak se tam prý právě rozmohlo kradení kabelek z motoky mladými hajzlíky. Karabinér s kterým jsem kecal mi pka řekl že mají problém s ženskými, houfně si nelegálně pořizujícími krabičku s trhavinou a připojený detonátorem ovládavým přes malou vysílačku VKV. Po vytržení kabelky následuje okamžitá aktivace vysílačky, BUM, a zloděj je v nejlepším případě bez ruky (a kabelka na kusy). Bohužel provedení BUM mezi lidmi někde na ulici nemusí zlikvidovat jen zloděje ale je značně nebezpečno i spoluobčanům (minimálně tou neovladatelnou motorkou). Proti tomu popisuješ velmi sympatické metody.

  2. Hele, oltář, buddha a magické ošetření – maminka se hlásí k nějaké tradici, nebo si ušila kabátek přesně na tělo? Teda na duši 🙂 (samozřejmě pokud to není intimní informace).

  3. 2Wu:Jablko nepadlo daleko od stromu – obě máme vlastní spiritualitu a kam nás to zanese, tam nás to zanese. Oběma nám to funguje, obě se od sebe učíme 🙂 Co víc si přát…

  4. Zajímavé je, Wu, že občas dám do článku háčíček. Docela maličký. A čekám, kdo se chytne. Jsi to pravidelně Ty, snad to tady nikdo jiný ani nevycítí… Pak snad ještě Gomba, ale jinak ticho po pěšině.

  5. Ne! Tu schopnost má ještě Inka a ten jí má na mé velmi intimní pocity. Ten do mě vidí jak do hubený kozy 🙂

  6. Tak to mě těší, že návnady nepřehlížím :). Vzájemnou inspiraci závidím.Ale inka moc nekomentuje, že? Nebo nedávám pozor 🙂

  7. Inka má zřejmě jiný starosti na starosti a tak mě nechává být mým vlastním starostem napospas. Asi to tak má být…

  8. Pokud tam měl připravenou horkou kávu, čerstvě napečené koláčky a něco v sáčku na potom, kdyby vyhládlo, pak ho musel milovat opravdu velmi :)))

  9. V první firmě, kde jsem dělal, byli dva hlídací psi, rotvajler a tuším chodský pes. Když jsem přišel jako první a musel je zavírat, bylo to vždycky dobrodružství. Tlusťoch se dal uplatit svačinou, ale ta chodská bestie se jednou tak rozdováděla, že jsem je radši nechal puštěné a utekl se schovat dovnitř :).

  10. Se psy mám také bohaté historky, leč dnes nemám na to, abych je zde reprodukovala. Do konce života času dost 🙂

  11. Hihi pamatuji na jednu kradez batuzku co se stala na akci Tvrz, s sermiri kdysi v Rosicich u Brna, neb okraden byl popity a navic momentalne bez bot ktery se mu zrovinky susily u ohne, a zlodej zase moc hbity v jakemsi vybuchu zurivosti po zlodeji onen sermir vrhl kanadou…zlodej mirici do bezpeci kastanoveho porostu (bylo to v tom tzv. zameckem parku), byl (rano jsem si to schvalen zmerili) na vzdalenost asi 12,5 m zasazen kanadou presne do tyla (neveril bych ze ten bezici cil jde tak presne trefit a navic prakticky bez mireni a se sedu), a na miste lehl a behem chvile jej vezla sanitka s otresem mozku. To je snad nejsrandovnejsi zlodejska historka co znam, krom historky jak Cerna vewiurrka kradla pandan,jak neni dobre okradat v Ostravske tramvaji havira kdyz jsi cernej,a jak se v Ostrave kradou jizdni kola.

Komentáře nejsou povoleny.