Cesta k šílenství aneb cesta za černým kamenem

Včera v noci jsem nemohla usnout. Nemohla jsem usnout sedm dlouhých hodin. Odpoledne jsem zhruba dvě hodiny kontemplovala, setkala se s několika svými ochrannými a silovými zvířaty a několika bohy. Jak jsem nemohla usnout, vracela jsem si situace, o kterých jsem kontemplovala odpoledne a prožívala je znovu. První zvíře, se kterým jsem se zkontaktovala, byl můj ochranný had. Myslím, že skrz něj jsem se dostala tam, kam jsem se dostala a kde jsem pobývala po dlouhých necelých sedm hodin.

voodoo

Dostala jsem se do doby rituálů haitského woodoo, oběti, zařezávání černých slepic a jiných zvířat, přišerné maskování lidí, tma a strach. Bylo toho víc, díky Bohu si to nepamatuji všechno, po sedmi hodinách mi pomohl jeden lék, pro můj popis je to jedno jaký. Prožívala jsem rituály tak naživo, zařezávání a křik zvířat tak opravdově, že to byla vize se vším všudy, jak jsem zvyklá na své normální vize, které také jsou v barvách, vůních a smyslových vjemech. Jenomže nikdy jsem se zatím nedostala do takového tvrdého života, odkud bych nevěděla, jak se dostat nazpátek a ani mě to v těch hodinách nenapadlo. Tvrdá magie, tvrdý chudý život, přežiješ nebo nepřežiješ, na tom vcelku nezáleží. Spíš záleží na tom, jak moc máš magických schopností, abys vycítil intriky druhých a přežil, protože jsi lepší než oni. Logické.

Dnes odpoledne jsem se vrátila k proběhlým vizím. Obrátila jsem se o vysvětlení k bohu, který je aktuálně mým průvodcem. Seděli jsme tam spolu ve tmě, oba levitovali v černých rituálních rouchách s kápěmi a mezi našima rukama složenýma v klínech probíhalo světlo. Bylo to příjemné. Cítila jsem se vysloveně dobře, důvěrně a klidně.

"Co jsem to včera v noci zažila?" Zeptala jsem se.

"Nebyla to špatná cesta, ale jiná cesta, kterou využívají haiti šamani, Couleuvre Noire a další kulty. Funguje pro účel a záměr, na který je vytvořená." Odpověděl.

Já však neměla účel a záměr, pomyslela jsem si.

"Až si tu cestu budeš chtít vyzkoušet, jako jednu z možných cest, můžeš." Vstoupila jeho slova do mé mysli.

Znělo to velmi svobodně. Mlčela jsem a nemyslela na nic.

"Děkuju." Pomyslela jsem si, stejně se slova odehrávala v našich myslích, a rozhovor skončil.

Teď mi bylo jasné, že jsem krátkodobě nezešílela, jenom jsem našla náhodnou cestu tam, kam mají přístup ti, co praktikují tuto formu magie. To byl důležitý poznatek.

Po nějaké době se v mé tmě v hlavě, která přijde kdykoli se má něco důležitého dít, objevil černý kámen. Černý, oblý, nestejnoměrný kámen. Zároveň s tím se objevilo poznání, že mám hledat symbol černého kamene.

Šli jsme s Kojotem ven. Potřeboval koupit šroubek a já hledala. Symbol černého kamene. Kámen sám? Kyvadlem mi to na kameny v prodejně kamenů nešlo. V prodejně elektro jsem koupila skvěle vyvedené číslo nula za dvacku ze dřeva, černě namořené a vyřezávané, ale ani to nebyl symbol černého kamene.

Kojot mě pořád lákal ke květinářstvím, že tam můžu najít to, co hledám. Nu což… Ne, že bych mu nevěřila, třeba v květinářství najdu to, co hledám. No, moc optimistická jsem nebyla. Ovšem hned na začátku kyvadlo řeklo, že to tady je, ukázalo to na které poličce, která byla samozřejmě ta nejvyšší a já hledala kámen. Žádný tam ovšem nebyl, byly tam tři orchideje a jedna hliněná váza s bavlníkem.

Ke mně chtěl bavlník. Nechápající, ale respektující, jsem si jeden vykývala, koupila a odnesla.

Bavlník jako symbol černého kamene.

Bavlník sklízí v těžké dřině černí dělníci, tak to bylo odjakživa. Bavlníkové plantáže obrovské rozlohy, to, že jim za to teď alespoň platí, je malá daň za tu obrovskou dřinu v černých kamenných svalech. Žoky, ve kterých se bavlna přepravuje, jsou tvrdé, jako by byly z kamene a když se namočí do vody, spadnou ke dnu a už je nikdo nevytáhne zpět (myšleno i metaforicky či právě metaforicky). Cesta černého hada (La Couleuvre Noire) může metaforicky odpovídat symbolu černého kamene, který může odpovídat obrovské práci při setí, péči, sklízení a dopravování bavlny na své pravé místo určení. Nehledě na kvalitu bavlny, která může být různá. I lidé, kteří duchovně pracují, jsou různí, jako výsledné prvky z bavlny pořízené.

Nu, nechám si bavlnu na očích, bude mi připomínat nejenom symbol černého kamene, ale také to, že pečovat o sebe musí člověk každý den… Totiž každá práce, nejenom ta duchovní, je jako opracovávání kamene do příslušného tvaru. A opracovávat těžké balvany je stejně těžké jako zpracovávat lehoučkou bavlnu.

Jednoduše – chce to cvik, vůli a práci!

 

bavlník

29 thoughts on “Cesta k šílenství aneb cesta za černým kamenem”

  1. Bavlna a balvany, taková jazyková podobnost symbolů už tu někdy zazněla, je to asi hodně časté, že? Mohlo by to souviset s vnímáním a uložením slov v paměti.

  2. Já jsem ji nikdy vědomě nezaznamenala. Kdyby mě to napadlo, dám to do článku, ale nenapadlo. Hledala jsem souvislosti jinde. Nepamatuji si, že by v posledních letech v knihách či blozích slovo balvan – bavlna – zaznělo. Mohla jsem to mít v podvědomí, ale mám to spojené spíš s tou těžkou prací, co pak vypadá lehká jako pírko, jako by to nestálo vůbec žádné úsilí. A je za tím práce jak hrom.

  3. Ne, ne přesně bavlna a balvan, ale úplně jiná dvě slova, jen ten mechanismus, zvuková nebo strukturní podoba. Kdybych si jen vzpomněl, kde to bylo…

  4. Ještě mě napadlo, že černá je vlastně okultní neboli skrytá barva. Černé je neviditelné a téměř všechny magické okultní kulty se hlásí k černé jako by byli vyškolení ve stejné školce. Také cesta černého hada La Couleuvre Noire je cestou černou, možná proto i černý kámen a jako opozit bílá bavlna, těžkost za lehkost, duality nahoře neexistují.

  5. Ahoj Lucienne. Narazila jsem na tyto stránky náhodou, kdy jsem hledala něco o potkanech, ale zaujalo mě zde úplně něco jiného a to ty!! Tvoje příspěvky, tvoje psaní. Už nějakou dobu hledám pomoc a pořád nějak nemohu narazit na to správné, co by mne přivedlo na nějakou životní cestu. Články , které jsem od tebe četla nebo příšpěvky mě připomínají něco mě hodně známého a blízkého. Nevěděla jsem, kam napsat přímo tobě, tak jsem zde vložila tento komentář. Ráda bych se ti svěřila s mými určitými problémy, které mám a hodně vnitřně mě bourají a ničí každým dnem. Jestli bys našla chvíli čas nebo spíše by jsi to tak pociťovala a odpověděla mi a napsala třeba tvůj mail, kde bych ti toho mohla napsat více a našla tak u tebe případnou útěchu a pomoc. Omlouvám se za kostrbaté vyjadřování, ale je to tak jak to je. Děkuji.

  6. Lucienne: tak schválně, je to s.o.s. nebo „listonosovitý letoun“? Já tipuji to druhé.

  7. 2Wu: Kaloně miluju ještě více než listonosy, ale bohužel na ně v dnešní době nemám žádné pořádné místo ;)2Di:Vše, o co se chci podělit, najdeš na těchto stránkách. Obohatí Tě? Fajn. Nenajdeš co hledáš? Taky fajn. Hledej všude a Tvá cesta si Tě najde sama. To mi věř!

  8. Všechny odesílám na své texty, to jim musí stačit. Sama se ke svým zkušenostem dostávám tak draho, že i oni sami musí za své zkušenosti zaplatit, protože jsou nepřenosné. Pak jsou placené služby a tam si zaplatíš, třeba za Ravena a Ariany 2000,-Kč za 30 minut nebo u Brázdy 2000,-Kč za 15 minut. To už si člověk sakra rozmyslí, jestli má nějaký problém.

  9. Dospěla jsi do fáze, kdy se na lidi díváš z patra, tvůj egoismus už dosáhl téměř vrcholku. Hodně štěstí v takovém životě.

  10. 2Di:Nebudu radit nikomu, neboť mé zkušenosti jsou subjektivní a nepřenosné a každý si musí svou cestu najít sám. Kdo chce najít v mých textech něco užitečného, najde to v nich, pokud mu sednou. Ale osobní a mailové porady? Mám omezené zdroje, promiň.

  11. Ajo! – černý kámen – bílá bavlna, tvrdý kámen – měkká bavlna, těžký kámen – lehká bavlna. Taková malá jednota protikladů. To je teda něco!

  12. Když jsi psala o tom černém kameni, okamžitě mě napadl obsidián. Dneska jsem zaslechl stejnojmennou Landovo písničku – znáš ji (dá se najít na youTube)? Možná by se k té vizi hodila, aspoň atmosférou.“Tohle tajemství nebudeš chtít nikde vyprávět.Ať ho pozná… ať si ho pozná každý.Černý obsidián skrývá celý svět.Ty to teď víš, a víš už to navždy.“

  13. 2Liška:Taky jsem pak koukala jak puk a že mě občas dokáží takové věci překvapit opravdu hodně!!!2Wu:To je hezké… Ale kámen jsem necítila jako obsidián, obsidián to nebyl. Byl to jiný kámen, ale vidíš, mohla bych se podívat a třeba by mi to i přineslo další rozměr příběhu, ale mám pocit, že už to hledat nemám, protože si mám prožít jin/jang černé/bílé kamenu/bavlny tvrdosti/hebkosti…

  14. Jednota protikladu. Uzasne priklady. Oba :o)Ten v clanku i ten v komentari!

  15. 2ratka:No to je úžasné, že si teď „naskočila“. Jako generátor, jako motor, jako do tramvaje, jako na koně, jako srdce když se zastavilo :)))Vyvolalo to ve mně úžasné asociace naskakující ratky 🙂

  16. Musím říct, že je až směšné, teď po tvé odpovědi člověku, který tě žádá o duchovní radu, číst tvoje texty a komentáře. Je snadné se prozradit. Duchovno je teď moderní, je fajn o něm psát, je super o něm polemizovat, ale žít duchovním životem znamená něco jiného a to třeba taky to, pokud v sobě mám tento dar od Boha a někdo mne požádá o pomoc, nemohu ho odmítnout, je to jako neúcta k něčemu, co mi bylo dáno. Ale v tvém případě ti nic dáno nebylo, u tebe se jedná jen o zábavu. Je mi zle z takových lidí. Buď takový jste, žijte tak, nebo si na to nehrajte, tady nepatří arogantní a cyničtí lidé, jako jste vy.

Komentáře nejsou povoleny.