Nedělní zvonění

Nedělní zvonění ve mně vyvolává pocit duchů. Takový ten klasický dětský pocit, když jdete temným lesem při bojovce a někdo na vás udělá "baf". Je úplně jedno, že je dopoledne a zvoní se na mši. Mně přechází mráz po zádech.

Zvony vůbec jsou taková magická záležitost. Být mistrem zvonařem, to už je nějaká profese. Při každém zvonění doslova vnímám zvonění rozcházející se o minuty po celém městě, vnímám odbíjející hodiny sousedů a do toho jemnou práci kladívkem na nějaké stavbě. O zvonech plyne mnoho zvěstí. Zvony jsou totiž zrozeny ke zvěstování zpráv. Jsou něco jako houby – urodí-li se, bude válka. Praskne-li srdce zvonu nebo spadne-li zvon, přijde na národ neštěstí. Pověst to říká konkrétně o zvonu Zikmund, který je zavěšený ve věži Katedrály sv. Víta v Praze. Toto se potvrdilo v roce 2002, kdy se dva měsíce po prasknutí srdce zvonu Zikmund na Prahu vrhly povodně.

Praha vůbec má hodně zvonů a je to radost procházet se kolem poledne historickým centrem. Praha stověžatá. Co zvon, to jiný zvuk. Nemohu nevzpomenout také historické zvonkohry na Loretě. Jaká krása.

Když jedu v MHD a někomu zazvoní mobil, vidím, že nejsem sama, kdo má zvony rád. Zvony v mobilu jsou hitem, který slyším kudy chodím. Je to super, mít zvon u pasu nebo v kabelce. Takové lidi si prohlížím a hledám, kde mají v tváři napsáno jsem novodobým zvoníkem, zvoním, kudy chodím.

A tak z nich mám radost.

Zikmund

5 komentářů: „Nedělní zvonění“

  1. Bydlíme na nejhnusnějším panelákovém sídlišti v Táboře ,ale v těsném sousedství Sezimova ústí ,což je taková "vesnička" s kostelem. Když máme otevřený balkon a zrovna od tamtud bijou zvony ,vždycky mi to připadá jak nějaké zjevení. 🙂

  2. To musí být krásné… Vlastně bydlíte na dosah srdce tamního zvonu. Ještě, že to srdce bije tak hlasitě a tak daleko.

Komentáře nejsou povoleny.