Slunovratový rituál

Každoročně tuto dobu dostáváme dárky. Pojďme si jeden nadělit sami.

K rituálu je potřeba:

košík či jiná nádoba s rituálními potřebami

velká láhev plná čisté vody

láhev či miska plná mouky (já používám hladkou), Kojot by použil zrní

láhev či miska plná soli (s jodem či s jodem a fluorem 🙂 toť otázka…)

několik jablek, oříšky, kousky chleba či pečiva (nakrájeného předem)

smotek přiměřeně tenkého drátu (já používám zhruba půlmilimetrový průměr)

kleště či nůžky na drát

sušená kolečka citronů a pomerančů

jiné ozdoby na stromek, které chceme věnovat do přírody

purpura či kadidlo

svíčky, sirky, případně otevřený oheň

nádoba s rituálním nápojem (pro mě je v tuto dobu nejrituálnější černý čaj s citronem a medem, neboť má historicky ověřenou léčebnou moc, ale každému co jeho jest)

dárek, který si chceme dát v podobě přání do dalšího roku

 

Vybereme intuitivně či kyvadlem místo, které s námi rezonuje a které můžeme poctít svou návštěvou. Je zcela jedno, zda je to místo známé či neznámé, zda jsou s námi nějací lidé, které chceme mít kolem sebe ve společném rituálu nebo jsme sami, důležité je jednat tak, jak to vyplyne z nás samých, protože vše, co děláme, děláme pro nás, ne proti nám. Proto varuji před technikami, které nám nesedí, i tento rituál je dělaný z mé hlavy a pro mě, chcete-li se inspirovat, upravte si ho jak je libo.

 

Do rituálního košíku naklademe připravené věci a nápoje tak, aby se nic nevylilo, nepomíchalo. V ten správný čas dojdeme na to správné místo (a vůbec to nemusí být o slunovratu!, důležitý je náš vnitřní pocit o správnosti času) a tam nejprve na nitrem určené stromy a keře rozvěsíme ozdoby, potom citrony s pomeranči, jejichž plátky propichujeme kusy jemného drátu a přivíjíme k větvičkám. Pochopitelně je jasné, že po nějaké době po sobě uklidíme (drát zajistí stabilitu plátku a nehrozí plesnivějící kusy bordelu na zemi) a drát smotáme a přiložíme k rituálním potřebám pro další činnosti. Dále pověsíme na strom jablka a další "vejslužku" pro ptáčky a veverky.

Se štěstím v srdci a nadšením, v souznění s přírodou, zazpíváme si co chceme. Může to být koleda, může to být jakákoli jiná píseň, která nás naplňuje radostí a kterou zpíváme rádi. Ideální je ta, kterou si broukáme poslední dobou jen tak. Nevadí, jestli známe jen pár slov. Prostě si to užijeme a zpíváme z plna hrdla, můžeme si i zatancovat, poletovat kolem stromů a chovat se všelijak radostně.

Po skončení křepčení si připravíme sůl, mouku, vodu a potřeby pro oheň (jsme-li na místě, kde je oheň povolen) nebo svíčky a sirky. S napětím a naplněním sama sebe přáním kolem sebe v kruhu lijeme vodu. Po několika kruzích očistné vody posypeme půdu několik kol moukou s plodivým záměrem a nakonec uzavřeme přání solí v dalších pár kruzích. Pohybujeme se extaticky, prožíváme každý kruh, doslova se modlíme za své přání. Nakonec zapálíme oheň či svíci (pro extatiky tu vždycky bude kousek dobře kontrolovatelného PePa). Vezmeme si připravený magický nápoj a v souladu s bohy napijeme se třikrát a třikrát úlitbově odlijeme na zem a naposledy pijeme až do dna s přáním všeho dobrého. V mlčení rituál dozníme.

Budiž nám souzeno, co jsme si přáli………………………………….

8 komentářů u „Slunovratový rituál“

  1. Jistěže. Kdybych někdy u rituálů chtěla být mladá a nerozumná, respektive mít mladá a nerozumná přání, hodně rychle bych si to rozmyslela 🙂 Mně už se v životě splnilo takových věcí, že některé bych si radši nepřála. Ale teď vážně. Rituál je prožitek. Prožitek je základ každé víry, ať už náboženské nebo magické nebo ekonomické či politické. Víra mění situaci, mění lidi, jejich podvědomí. To je celý zázrak. To nejzajímavější na tom je, jak to mohl "někdo" uplést tak, aby to celé synchronicistně a vůbec všeobecně fungovalo. Celý svět. Hvězdy kolem. A tak vůbec.Ověřit si to můžeš tak, že se prostě podíváš na celý svůj život a budeš se dívat na to, co sis hodně moc přála nebo naopak hodně moc nepřála. Cos pro danou věc udělala. A jaké náhody zasáhly. Těžko to celé vysvětlovat. To se musí procítit… A pochopit…. A pak se podle toho umět chovat….

  2. Vezmi si to třeba jenom v tom, kolik ptáčků nebude mít díky mému rituálu hlad 🙂 A to by hlad mít klidně mohli. A "bůh" je nasytí 🙂 Nebo prostě někdo a to,.že zrovna má "vyšší záměr" je jedno. Funguje jim to.

  3. Sabe, mrkla jsem na Tvůj blog a ctím, že už máš možná víc let než já a máš plnou rodinu. Možná ty moje úvahy a rituály zní jako fantasmagorie, ale mně to funguje, i když to asi bez prožitku nedokážu pořádně vysvětlit. Ale mám nějaké zábrany dělat "zkušenou" ku někomu, kdo má v běžném životě reálně víc zkušeností než já. Tož ber mě s nadhledem…

  4. Ok, taky věřím na sílu víry i rituály. Zajímavé je, že rituálů je neuvěřitelně mnoho.. a všechny fungují, když jim člověk věří. Ač jsem o něco starší, tak mám dodnes chvíle, kdy pochybuju o smyslu cesty, na které jsem. Ale bráno z Tvého pohledu, pak i to, kde jsem, má smysl, neb ptáčci u nás mají co žrát celý rok. Zrovna teď se jich na okně přede mnou vystřídaly desítky – všech druhů sýkor, brhlíků, zvonků.. včera se poprvé za tuhle zimu stavili na slunečnici a ořechy i stehlíci strakapoud největší :-).

  5. Hezkýýý 🙂 Tak tomu se říká Smysl Života :)))Každý jsme tam, kde máme být, je to v pořádku.

  6. Sabe, to máš krásné ptactvo nebeské. Lucienne, dneska mám dobré rozpoložení, protože je slunovratový den; díky za tvůj rituál. Plánuju taky něco provést,ale asi až za hodinu se ukáže, co to bude, kde to bude… Uff! Hurá, tma začne dneska odcházet.

  7. Liško, jestli myslíš, že to máš jinak… :))) Máme to zřejmě obě stejně. Jinak já se rozhoduju až daný okamžik. Prostě přijde myšlenka a je to. Ty máš aspoň plán na večer… 🙂

Komentáře nejsou povoleny.