O mně aneb kdo je Lucienne?

Inspirací k tomuto příspěvku mi byl můj milovaný manžel Kojot. Kojot je racionalista, já nikoli. Preferuji iracionální prožívání života v jeho okamžité nekonečnosti a ponejvíce pracuji s inspirací jakousi formou sebeujasňující jasnovidnosti, tělovými a jinými pocity. Žiji vizemi, obrazy a příběhy. Dle dokumentace některých blízkých je docela fajn dovědět se ode mě něco navíc, protože pak jsou mnohem klidnější. Koneckonců, sama preferuji především klid, pak životní klid a také poklidné plutí v řece života.

 

Narodila jsem se přesně za východu slunce, za poslední ákáša tattvy v rybách, jsem blíženec s ascendentem v blížencích. Tomu odpovídá i můj život. Většinu života žiji o samotě a v nitru spirituálně, občas něco zhmotním na blogu a jinak se společnosti straním. Opečovávám svého manžela a hodně domácích mazlíků, kteří dohromady tvoří můj domov, ve kterém se cítím dobře.

 

Kromě České republiky jsem žila dva roky po různých zemích, takže znám i cestu cizince. Dosud těžím ze své angličtiny, která je doslova k nezaplacení.

 

Jsem věčný student. Podle všeho odejdu ve vysokém věku a z rukou mi budou muset knihu vyrazit. Měla jsem období několika let, kdy jsem nemohla číst pro bujný duchovní zápřah, ale úspěšně jsem se s tím porvala a Nero Wolfe od Rexe Stouta mi v tom hodně pomohl. Stále studuji, magisterský stupeň čeká. A čeká, a čeká, a čeká… Doufejme, že v dohledné době několika let ohlásím promoci. Stačí jenom trochu štěstí, práce přijde sama.

 

Ve své víře jsem svobodná. Aktuálně se zabývám slovanskou vírou, ale není to moje primární víra, cítím se jako žena, jež má v nitru Boha, jenž je celý svět. Je to trochu plus a trochu mínus. Při práci se slovanskými bohy jsem dost nad věcí a spíš obchoduji, než bych nechávala pokorně obdařovat svůj život. Při životě samotném spíše nechávám pokorně obdařovat svůj život božskou přízní než bych byla nad věcí. Přála bych si věnovat víc života spiritualitě než přemítáním o spiritualitě. Když se však dostatečně nevyspím, u kontemplace padám z modlítka a usínám.

 

Nejčastěji v mých rukou uvidíte dobrou detektivku. Následuje duchovní literatura od různých autorů a to podle toho, co zrovna v životě potřebuji vědět. Jako třetí větev a doufám, že pevná, je studijní literatura. Boží přízeň mnou tak otřásá, že větev už byla několikrát roubovaná. Ještě, že mám kolem sebe samé zdravé štěpy.

 

Miluji počasí. Doslova slídím na radaru, na čtvrthodinových monitorovacích meteorologických stanicích, sleduji počasí na celém světě. Bouře, tornáda, deštíky, to je moje. Také část mé duchovní praxe tíhne k meteorologickým jevům. Minimálně mám na parapetu preventivně obětní oltář s moukou a solí. A fakt to funguje.

 

Poslouchám nejčastěji ticho. Pokud už si pustím hudbu, poslouchám fest celé týdny až měsíce jedny nahrávky a dostávám se do božských extatických stavů, ve kterých se doslova vznáším a rozplývám. Pak stačí si jenom vzpomenout či zazpívat a automaticky se zapíná program božská přítomnost v sobě. V přítomnosti ostatních lidí to není nic příjemného. Vypadáte u toho tak trochu divně. Prim hraje folková verze Rybovy mše vánoční, West Side Story, Nightwish, Therion, Manowar a nemohu zapomenout na staré dobré Pet Shop Boys.

 

Boží přízeň se u mne projevuje tak, že můj naveskrz klidný život doslova bují nenadálými událostmi různého druhu. Budiž mi k dobru, že každá taková událost vede k mému většímu uvědomění a že bez toho bych se asi dál nerozvíjela. Člověk je jinak dost pohodlný i na ten spirituální život…

 

9 komentářů u „O mně aneb kdo je Lucienne?“

  1. K tomu všemu potřebuještrvale dobré zdraví, ve studiu výdrž a hodně lásky v rodinném životě a pro zbývající štěstí a pár splněných přání a to Ti přeje Buteo von kopců Českého středohoří

  2. A čo deti ?Teda rovnaká otázka ako pre Kojota.Ten tvrdil, že o niektorých veciach nie je oprávnený písať, si teda Ty o tom oprávnená písať ? Aké prekážky potrebujete zdolať ? Píšem úplne priamo, testujem tak Vašu úprimnosť.Oboch, ako páru.Vyjadríš sa ?

  3. Věci, o kterých nepíši, jsou moje soukromá věc a s Kojotem máme některé soukromé věci společné ;)Neboli můžeš se ptát na co chceš a na co chci já Ti odpovím.

  4. Je to velmi niterná domluva mezi živly. Spojuješ se skrze rozdýchávání mouky a soli právě s dravou stránkou těchto živlů a konejšíš je. A nejlepší na tom je, že se konejšit nechají. Oni na to dokonce čekají a jsou spokojeny, že to ještě někdo provozuje. Mám s tím velmi dobré zkušenosti. Kupříkladu loni celý týden, kdy jsme měli uklízet chodník, nezasněžilo. No a týdny před a týdny potom sněžilo jak o život. A to je jenom jeden nepatrný kousek, co se dá dělat se živly. Jsou úžasné…

  5. Tak zrovna ta část s moučně-solným oltářem je na mém počítači pod obrázkem 😦 , ale jak potěšit živly, o tom se nechám poučit ráda…

  6. ook? Nějak mi uteklo pod jakým obrázkem. No a k živlům už toho nemám moc co dodat – jen to prociť. To je celé 🙂

Komentáře nejsou povoleny.