Tak zas někdo drmcá nad kulturou národa

Včera jsem někde četla, že jsme jako národ nekulturní, protože kultura u nás zamrzla u Gotta, Vondráčkové a Kabátu. Dotyčný nás hanobil, jako by ani nebyl náš a nevyrostl na padesát let starých pohádkách, které si s vášní pouštíme každoročně na Vánoce. Srovnával nás s Německem a tuším s Velkou Británií, kde už dávno nekralují zpěváci let šedesátých, ale zpěváci noví a neotřelí.

No, popravdě řečeno, když slyším Gotta, tak vím, že žádný zpěvák široko daleko se mu v hlasovém fondu nevyrovná, když slyším Virtuoza od Kabátu, tak se klidně zasměju randálu, co po hochovi zbyl. Ad Vondráčková, už před dvaceti lety jsem si myslela, že takovou rachotinu nebude nikdo poslouchat a ono se jí v klidu daří čím dál tím líp a zpívá jak na lesy. Můžu já za to, že jako národ jsme tak krutě spravedliví a soudíme podle zásluh nehledě na věk? Nemůžu. Prostě to k nám už přirostlo, jako pár havraních copánků. Můžete tahat jak chcete a ono nic. Pořád drží.

Zrovna to tak vyšlo, že jsem s koukala celou noc na hrnek s čajem, co stál na podlaze, protože už dlouho spíme na zemi. Noc ubíhala a na hrnek s obsahem medu se chytalo, co bylo kolem. Zimní srst Elišky, černobílé chlupy obou koček, taktéž chlupy činčiláka Arniška, o potkanech nemluvě. Pořád k posteli něco chodilo, vytrvale to na mě koukalo a nechávalo se to drbat až z toho chlupy lítaly. A na hrnek i do hrnku to vnikalo víc než nenápadně.

Přemýšlela jsem, jestli má smysl čaj s chlupy pít. Totiž, představila jsem si frontu ženskejch, co mají doma naklizíno a hrnky v cajku a vesele se mi zvedly koutky, tak trochu s trpkou chlupatou zkušeností a trochu zlomyslně, protože ony nevědí, co je to za radost mít doma zvěř. No a po téhle fantazii jsem zjistila, že mi už vůbec chlupatost nevadí.

Z toho vychází pointa, že na to, co máme doma, máme být hrdí a nekoukat na každej chlup. I kdyby mělo být nejlepšímu zpěvákovi sedmdesát…

30 komentářů u „Tak zas někdo drmcá nad kulturou národa“

  1. My zas máme pořád v kuchyni na podlaze peří, ale když ten papoušek je taky už součást rodiny. A sterilně vycíděný byt taky nemám. Jsou důležitější věci v životě, stačí když není nepořádek. Ale vaši chlupatí miláčci jsou milí a protože se mi líbí draci tak i agama je nádherná. No a to drmcání má asi tenhle národ nějak v povaze, hlavně na věci po kterých jiným lidem nic není.

  2. Z papouška je hroznýho bordelu, přízeň má korelu a to je dílo :)Jsem ráda, že se Ti líbí naše zvířena. Nám se taky líbí a doporučím ji každému 🙂

  3. Já mám někdy dojem, že ti roztrušovači řečiček, jak "jsme nekulturní národ" (sama ta formulace je debilní!), jsou ti, co se koukají jen na televizi Nova a podle jejího programu usuzují, co že je ta naše kultura. A nadávají, protože to není jejich vkus. Není divu – ale aby je napadlo zvednout zadek a jít na nějakou kapelu na koncert, do klubu, na cokoli, to ne. Oni sami jsou nekulturní – proto to podsouvají jiným. (Ne všichni, ale jedna z těch skupin to podle mě je.)

  4. Znám remcání, drmcání je mi nové. Pěkné. Nesterilní byt je nejlepší. Ale takový, co jde za hodinu uklidit tak, aby vypadal i pro milovníky čistoty přijatelně. Tak asi ho udržuju já.

  5. Liško, z Tvých pobalených věcí bylo vidět, že máš věci čisťounké. Hodinka je časově v pohodě. Já když chci uklidit tak, abych mohla přivítat někoho, koho nechci ohromit neuklizeností, tak na to musím pracovat zhruba šest hodin, s klecemi i osm a s poličkami a knihovnou asi deset. Prostě celej den v háji. A to se mi často nechce 🙂 No a za dva dny můžu uklízet znova. Teď zrovna Eliška líná, takže luxovat můžu co pár hodin.

  6. Pro Lucienne: Náš papoušek je taky korela a musím uznat že ze všech ptáků co jsme zatím měli je to největší bordelář. Jeden čas tu s námi žilo i několik párů zebřiček, ty byly roztomilé a když stavěly hnízdo a měly mladé byla to nejlepší podívaná. Jinak jsme vždycky měli andulky, byly ochočené tak, že mi sedávaly na rameni a chodily si pro dobroty. Tenhle korelák je příšerný zločinec, nejen že se neochočil, nemůžu ho nechat prolétnout aby se nezabil, ale ještě se mě snaží klovnout při čištění klece a krmení(skoro bych ho poznala když píšeš o Lidožroutovi:-)). Pro Lišku: Já taky nemám uklizeno za hodinu, když má přijít důležitá návštěva(hlavně před návštěvou tchýně), s dětmi je to někdy jako se zvířátky:-), mám pocit že co uklidím je za chvíly zase neuklizené. Moje prababička říkala, binec v bytě, šťastné dítě, něco na tom bylo. 🙂

  7. – sežralo mi to ještě jeden koment: o tom, že ti, co žvaní, že "jsme jako národ nekulturní" (což je nesyslná formulace každopádně), mohou být právě ti, co josu sami nekulturní. Protože poměřují kulturu národa tím, co vysílá televize Nova, (kterou sami sledují), například. Vidí Vondráčkovou a hned si myslí, že o něčem vypovídá, že ji zrovna oni zrovna v televizi nebo v bulváru vidí. Oni jsou to, co nezvednou zadek a nejdou někam do jazz klubu, na koncert, na výstavu, na cokoli … a pak kecají o kultuře. Kdyby zadek zvedli a někam šli, nemohli by tohle říkat. Podle mě je to primitivní názor toho nejzjednodušenějšího pohledu. Přitom: odkdy se kultura národa "měří" podle pop-music??!! :-))) směšné až k pláči.

  8. Jó korely… Obě víme svoje, co ;)Já moc s ptactvem nemám zkušenosti, ale zebřičky mě zaujaly, asi řeknu Kojotovi :)Binec v bytě, šťastné dítě, to je ono! To mě pobavilo 🙂

  9. S námi už zese dlouho nežilo nic jiného, ale nikdy jsem nebyla bez zvířat, tak určitě zas nějaké přijde:-). Teď teda spíš něco malého. Žijeme sice na vesnici, ale brácha s rodinkou, ktrý žije v druhém bytě,ale ne úplně odděleném, o kočce v domě nechce ani slyšet a venkovní zas po skušenostech nechci já, sousedi si rádi vyřizují účty s myškami jedem a poslední dva kocourci na to doplatili. Na psa zase nemám momentálně čas.

  10. Nojono, to máš těžký. Kočka i pes chce svoje, my že nemáme děti, tak máme čas na tři čtyři desítky zvířat. Ale s takovým zápřahem, jako máš Ty… Snad toho potkánka můžu doporučit. Hadi se moc nepřátelí, ještěrky taky ne, činčilák je blbý zvíře, králík dělá všude bobky, pískomila neochočíš, myšku taky moc ne, křečka už tuplem ne, žábu taky ne, štíři jsou jedovatí…

  11. :)))))) Chápeš správně :))))))Hele, já jenom chtěla upozornit na ty povahový vady nemazlíků, který znám a mám osahaný a vim, že to tak je. Prostě činčilu neber, ani kdyby na Tebe koukala očima tak, že Tě umluví, jako to udělala ta naše mně. Pak se z toho stane pravá nekontaktní činčila, co akorát zdrhá a hezky se na ní kouká. Nic k dětem, protože žádná komunikace. Potkánek je stokrát chytřejší a je sociální, komunikuje, hraje si, interaguje. Vymýšlí si na Tebe, hraje s Tebou hry, směje se… Ale k těm televizím – už u nás byly dvě :))) Holt zas lidi nemaj na co koukat :))))

  12. Jsem ráda, že jsi napsala o povahových vlastnostech zvířat, usnadnila jsi mi rozhodování. 🙂 Prostě příští zvířátko do rodiny bude potkánek, jak o nich s Kojotem píšete, jsou určitě skvělí:-), ikdyž ten činčilák by mě ukecal i z fotky:-).

  13. Činčilák je krásnej, ale to je tak všechno 🙂 Ráda se na něj koukám. Ale co jsem si už od Kojota vyslechla že jsem ho přitáhla domů… Prý je to úplně blbý zvíře. Je to prostě Arnie vědec…

  14. Prostě nemá Kojot blbost rád:-).Jo já zase musím poslouchat, že pro moje blbý kytky se tu nedá lítat s vrtulníkem na dálkové ovládání. To že s ním lítá skoro čtyřicetiletý chlap je ale úplně normální.:-)

Komentáře nejsou povoleny.