Prostě je jiný

Každý máme svůj protiklad. Někdo ho má doma, jako třeba já. V něčem se shodneme a v něčem se naše cesty rozcházejí. Například duchovní cesta.

Kojot přestal být thelémitou a stal se militantním ateistou, analytickým a syntetickým filosofem apriori i aposteriori a vůbec to má z hlediska víry nějaké takové ploché. Nějak mu výšky a hloubky duchovna nahrazuje běžná věda. Prostě to tak je.

Když mi vášnivě povídá o svém ateismu a postoji ke svému neteistickému satanismu, má to stejný náboj jako jeho domácí přednášky o epistemologii, japonštině, hebrejštině či jakékoli jiné vědě, na kterou v seznamu věd narazíte. Kojot ví prostě všechno a zavrhuje všechno, co nemá reálný základ. Jediné, co snad nějak uznává je rosenheimský poltergeist, jeho mu nic z jeho věd nevysvětluje.

A moje hledisko? Krásně mu u toho povídání svítí modře aura kolem hlavy…

5 thoughts on “Prostě je jiný”

  1. @Teo: Jestli ten dotaz míníš vážně, tak Ti vážně odpovím, pokud jej vážně nemíníš, neber prosím další v potaz: Pokud je člověk přesvědčen, že nějaký jev či nějaká osoba ostatním škodí a ostře, tj bojovně ("militantně") vůči takovému jevu nebo takové osobě vystupuje, je takový člověk fanatik nebo není? Můžeme tyto dva výrazy ztotožnit tak, že by byly vzájemně zaměnitelné? Představme si pro příklad fanatického pacifistu (jako byl Gándhí) – můžeme bez změny významu říci, že se jedná o "militantního pacifistu"? Stěží. Jedná se tedy o dva rozdílné pojmy. (QED). Člověk může a nemusí být militantní a může a nemusí být fanatik. Máme tedy celkem 4 možnosti (militantní fanatik, nemilitantní fanatik, militantní nefanatik a neminitantní nefanatik). A nyní se dostáváme k tomu, kdo jsem já. Sám se definuji jako "militantní", – je to sice nadsázka, ale nechme to tak. Kdo je fanatik? Ten, kdo slepě věří (bez důkazů). Jsem přesvědčen, že to není můj případ, ale přiznávám Ti právo na jiný názor.

  2. Jinak beru článek jako karikaturu, pochopitelně nevím všechno, vím ve skutečnosti hodně málo, a jsem ochoten připustit existenci lecčeho, pouze neberu vážně anekdotickou "evidenci".Co se týče oploštělosti ohledně víry, pak pokud to znamená, že nejsem ochoten věřit bez nějaké evidence, pak ano.Jo, a mění se mi vědomí a vnímání, zkusím o tom napsat článek.

  3. Tak nevím2Milan1:Asi jsem zaspala, ale jsem tři roky vdaná a čtyři roky se s manželem známe. Zamilování je stav do dvou let od počátku známosti, maximálně. Pak už je to láska v mezích normy. A vůbec, jsem trochu alergická na lidi, co se nejdříve vlezle ptají na osobní věci ve vztahu, jako jsou třeba děti, a pak hodnotí smysluplnost lásky, ať už to myslí jak chtějí dobře. Pochopte, pane, že už mi dávno není třicet a asi byste mi na ulici normálně vykal. Tak to prosím berte v další naší komunikaci v úvahu. Děkuji.Lucienne Poláková

Komentáře nejsou povoleny.