Hádej, hádej, hadači!

Mám teď nové obydlí a také nové sousedy. Ještě o tom napíšu víc, ale teď se zaměřím na jeden aspekt mého žití. Každý má svého blázna, já mám svého šmíráka. Ví o mně snad úplně všechno.

Jednou mě v deset hodin probudila sms, že jsem nezhasla v domě – nebydlím tu sama, to byl ale tip, že jo? Pochopitelně jsem to opravdu byla já.

Přivezla jsem si kolo v mírném rozkladu, dala jsem si ho dohromady, ale jet na něm jsem se zatím neodvážila. Jela jsem s ním k pumpě, abych si nahustila pneumatiky a pak zase pěšmo domů, abych si nerozbila drbák. Budu trénovat na parkovišti, řekla jsem si. I přišel můj šmírák, že když s tím kolem nejezdím (!), že mi ho uklidí do kůlny. Ptala jsem se, jak že to ví? A on na to, že mě viděl, jak nesu kolo z pumpy pěkně v ruce.

Ptala jsem se dál a on tak mezi řečí prohodil, že dům pozoruje dalekohledem a že si nejde lehnout, dokud nás nezkontroluje.

No nespadla by vám brada při takové sledovanosti? Jsem lepší než Nova a Prima dohromady.

Doťala mě hláška, že už jde a já se můžu znova svléknout a dát se do pohodlí. A ano, měl pravdu, doma chodím nahá…

Kdo to je?

11 thoughts on “Hádej, hádej, hadači!”

  1. Někdo kdo má Tvoje číslo, to je tak jednoduché ho získat? No a jinak – je to nepříjemné získávat přátele? 🙂

  2. Nééé! Kristova noho, teda. Mám opravdu lepší věci na práci než šmírovat Lucienne. A protože nechci kazit hru, tak neprozradím pointu, jen doplním, že to není nějaký ouchyl. Tedy aspoň doufám, že není…

  3. 7: ale teda, to je docela fajn, že tvoj domáci sa o teba tak/to stará (?) 😉 ale ten dalekohled by si mohol odpustiť 😉

Komentáře nejsou povoleny.