Jak přízeň vyhodili z kostela

Máme s přízní společné zájmy, tedy některé. Například esoteriku. Já ji učím a ona se vypracuje. Ale někdy se vyskytne odchylka, problém, intuiční chyba.

„Tys mi to neřekla.“ Stěžuje si přízeň.

„Já to netušila, že to takhle uděláš…“

Před několika měsíci došlo k úmrtí matky přízně. Chtěla a sháněla kostel na zádušní mši. Měly jsme to takhle domluvené, „vykývaný“ kostel, čas, prostě všechno.

Teď došlo na věc.

„Dobrý den, chtěla bych si zadat zádušní mši za svoje rodiče, děláte to?“

„Ano, kdy by se Vám to hodilo?“ Začal kostelník hledat v diáři. Sedmého, čtrnáctého…“

A přízeň vytáhla kyvadlo a před ním začala vykývávat jednotlivé dny.

„Čarodějnice jedna! Bůh ví, s jakými úmysly sem přicházíte! Ven z kostela, běžte!“

A přízeň šla pryč s notným trauma, protože přece ona nedělala nic špatného.

Tak tomu se říká střet kultur se špatným koncem. Ona říká, že teď už do kostela nepůjde.

Také říká, že teď už je to můj problém.

11 thoughts on “Jak přízeň vyhodili z kostela”

  1. Katolická církev? Pořád mají problém s čarrodějnicema? Tak z toho bych udělala událost:o)

  2. Skvělý příběh! Inu, my to prostě máme k Římu blízko a co tomu u nás šéfuje Duka, je konzervativismus ještě posilován. To třeba na Haiti, Kubě, Venezuele, Brazílii… by přízeň neměla problém. Na Haiti praktikuje většina katolíků vúdú, na Kubě santeríu, jinde zase další synkretické kulty, ve Venezuele žehnají biskupové Chávezovi, který otevřeně přiznává, že se za své uzdravení modlí k indiánské bohyni – prostě být katolíkem v Latinské Americe je v pohodě, být katolíkem u nás znamená úzkostlivě dodržovat katechismus a o případných "úchylkách" moc nemluvit. A mimochodem: Ten farář se samozřejmě zpronevěřil svému poslání, protože zádušní mše je za-duši (zemřelého) a to, kdo o takovu mši žádá, je irelevantní.Co dodat? Snad jen spolu s legendárním olomouckým punkerem zvolat "Podpálen buď Ježíš cirkus!" (Až na věky. Amen.) a popřát brzké uzdravení.

  3. …..nno, ja nemám slov…..chudák přízeň…..je mi z toho smutno…

  4. Podobnou zkušenost udělá jednou každý, většinou méně dramatickou. U mě docházelo jen k určitému názorovému tření, než jsem pochopil, že si určité věci mám nechávat pro sebe. To, že by mě od někud vyhodili, by bylo hodně silný kafe. Divím se ale, že to nevěděla nebo aspoň netušila. Teď to ví, takoví oni prostě jsou a ne jenom křesťani. Kdyby přišla například do synagogy s krucifixem asi by se na ní taky nesmáli.

  5. Asi to bude složitější. Hodně záleží na kontextu. Kdyby narazila třeba na Tomáše Halíka, asi by se pousmál a zůstal nad věcí. Nicméně v době, kdy se k římským katolíkům hlásí čím dál méně lidí (viz výsledky sčítání) by asi měli být rádi, že o jejich služby má vůbec někdo ještě vůbec zájem.

  6. Halík asi ano. Tahle problematika je docela zajímavá. Párkrát jsem debatoval s křesťany, kteří chtějí věřit například na reinkarnaci a setkávají se s nesouhlasem u jejich faráře a sboru. Někdy z něho odejdou. Je to prostě světská organizace s mnoha z toho plynoucími nešvary. Pokud ale chce člověk brát to co je v křesťanství dobrého jde se na to většinou nějak povznést.

  7. Doplňuji u komentáře č.7 jméno. Zapomněl jsem vyplnit políčko.

  8. Pro úplnost. Pokud si ještě pamatujete, asi před 2.5 roky jsem od Vás koupil na aukru kazety skupiny Kamelot. Ze zvědavosti jsem dal jméno prodávajícího do vyhledávače a od té doby chodím občas na Váš blog, který mě zaujal.

  9. To je dobrý!!! Super! Tak doufám, že jsem aspoň tak kvalitní čtení jako poslech Kamelotu :))))Choď častěji, komentuješ kvalitně, lidi s Tebou budou rádi diskutovat.

Komentáře nejsou povoleny.