Modlitba za vlast

V dnešních pohavlovských dnech, kdy zažíváme vlastní odpor k tomu, čemu jsme cinkali klíči na náměstích, mohu nabídnout tichou vzpomínku na to, jaký jsme byli národ, jaké se vydávaly knížky a jaký byl duch doby před sto, sto padesáti lety. Přízeň mě lámala, ať tomuto textu dám vlastní ohoz, aby to bylo čitelnější, ale já mám starou češtinu tak ráda, že jsem se přemluvit nenechala. Koneckonců, tenhle blog není mainstreamový, ale chce lákat čtenáře na občasné třešničky, kromě tedy posledních statí o Kulichovi a minulých skvostech 🙂

Pomněnky dle Václava Beneše Třebízského. V Praze léta páně MCMXL. Nakladatelství Kropáč & Kucharský.

Modlitba za vlast

Bože otců mých, Králi nebes i země, k Tobě vznáším svou vroucí modlitbu za blaho své vlasti a svého národa.

Tvé svaté požehnání vlast mou, po největší pohromě bědami až k pláči zmořenou, učinilo zase krásnou a kvetoucí. Osvěžilo mysli a nadchlo silou statečné a zmužilé její bojovníky a povzneslo ji – chudobku, klesající jižjiž do zapomenutí, opět na stupeň slávy mezi ostatními národy.

Ó, jak Ti za to děkuji, Bože můj, a prosím Tě veškerou svou vroucností, aby Tvé svaté požehnání spočívalo na milené naší zemi, dokud v ní bude státi kámen na kameni, a nad naším drahým národem, dokud bude žíti, a dokud bude zníti zvuk jeho mluvy. Žehnej, Bože, vlast mou, když polibkem jara se probouzí ze zimního spánku a odívá se mladou zelení; kdy její lesy a háje jsou plny líbezné vůně a plny ptačího zpěvu.

Žehnej, Bože, vlast mou, když její pole a role oplývají zrajícími plody, a obyvatelé její v potu tváře snášejí úrodu do svých příbytků.

Žehnej, Bože, vlastn mou, když jeseň vládu svou v ní nastoupí a stromy a keře zralými plody obalí.

Žehnej, Bože, vlast mou, když sněhový háv pokryje její hory a lesy a chaloupky jak hvězdy na nebi rozseté.

Tvé svaté požehnání nechť vejde do paláců zámoných, aby tam pohnulo srdce k dobročinnosti a útrpnosti. Nechť nemine ani prahu chudičké chatrče, aby oblažilo jejího majitele, jenž v chaloupce té má své jediné bohatství, a nechť vynajde i ty ubožáky, kteří nevědí, kam by hlavu složili.

Neopouštěj Hospodine, národ, jehož krev jest i mou krví. Tlukot srdce jeho jest i srdce mého tlukotem. Chraň jej, střez a opatruj a uchovej jej všeho zla a každé zhouby.

Dej, aby v něm nevznikaly různice a domácí nesváry. Chraň jej před zlými úklady nepřátel a popřej, aby ve svornosti, v bratrské lásce a v dokonalém míru hledal a nalezl své blaho.

Rozněť v srdecích našich, v srdci celého národa pravou, ryzí lásku k vlasti, ať všichni milujeme rodnou svou zemi jako svou matku a roditelku a každého okamžiku ať jsme hotovi svou sílu a svého ducha zasvětiti zcela její službě.

Osviť, Hospodine, milostí svou též duše pobloudilé, které se hanbí za jazyk svých předků a nectí toho drahého dědictví po otcích našich. Přiveď je k srdci společné naší matky a učiň je zdárnými jejími dítkami.

A tak vlast má, pokropená hojně rosou Tvého božského požehnání, všemohoucí Bože, skvíti se bude krásou májovou. Šedý, omžený věnec hor bude jí skvostnou korunou; šumící zelenavé lesy bohatým vlasem a stříbropěnné řeky líbeznými stužkami, spojujícími naši společnou lásku. A když svorně, bratrsky, budeme společn pracovati jak na polích, rolích a v doškových chaloupkách, tak i na místech vědy a umění, pak s Tvým, Pane, přispěním zasedne vlast má na trůn mezi národy a vynikati bude mezi nimi jako démant mezi křemeny.

Ó dej, dobrotivý Bože, abych i já svou vlasteneckou činností byla ozdobou své rodné země a tak abych si zasloužila klidného odpočinku v její hlíně. Popřej mi té milosti, abych bezúhonným, vzorně křesťanským životem v této své vlasti stala se hodnou vxtoupiti kdysi do věčné vlasti všech národů světa.

Amen.

2 komentáře u „Modlitba za vlast“

  1. klíče?jak jsi mohla tenkrát cinkat klíčí??kolik ti bylo let?cha cha jdi s těmi bláboly k šípku-pokud to tvá chabá hlava pobere

Komentáře nejsou povoleny.