Jsem špatný lyžař

Myslím, že nikdy v mé historii, jsem nebyla v lepším než třetím družstvu – v tom nejhorším. Dostala jsem se tam vlastní zásluhou. Tyčky u slalomu při rozřazování jsem pravidelně buď míjela nebo kácela a vůbec to celé byla show. Pak se mi rozjely lyže a končila jsem na zemi v lese, případně v síťovém oplocení.

Měla jsem takový zvláštní boty, jedna měla na jedný straně bouli vevnitř, ale zase byly jako pár levné, no nekupte to za tu cenu, holka si zvykne. A tak jsem si zvykala. Dokonce se mi na noze vytvořil takový zvláštní důlek, který pasoval na tu bouli. Já si zvyknu i na šibenici.

Jednou, když už celý třetí oddíl sjel kopec, já se nemohla postavit na lyže. Ono to pode mnou bylo kluzké a mně ty lyže furt ujížděly. A tak jsem jezdila na zadku zleva doprava, pak jsem si otočila lyže a zase jsem jela zprava doleva. Takto asi desetkrát. Se mnou byla jedna učitelka, která nade mnou stála a zoufala si trpělivě. Co dělal třetí oddíl mezi tím, to nevím, ale myslím, že mě pak tiše míjel. Pak jsem konečně vstala, rozjela se a i když jsem se snažila plužit jela jsem šusem rovnou do chaty. Přeletěla jsem silnici a v klasickém pokleku jsem se s hůlkami pod pažemi řítila na chatu. Pořád jsem nevěděla, kde mám spadnout, učitelé se křižovali a přihlíželi sebevraždě studentky lyžmo. I spadla jsem snad deset metrů před chatou. To si všichni oddechli.

Jednou jsem zase našla úžasnou nabídku v Annonci. Klasické lyže 190cm i s botama číslo 7 za nějakých bratru 1850 kaček. Majitel jen řekl, že jsou to rychlý lyže a jestli si myslím, že na ně se svým metrem sedmdesát mám. „Jasně, to bude dobrý.“ A byly moje. I zaplatila jsem si zájezd do Alp. Moře modrých sjezdovek na mně čekalo.

Tam ovšem byla vyježděná ledovka a já jsem celý kopec jela bokem kousek po kousku asi čtyři hodiny. Ostatní si už přezouvali boty, když jsem se doplazila se zbytkem svých sil k autobusu.

„Bylo to super, ne? Sluníčko a tak.“ Řekl někdo.

„Jasně. Super.“ Řekla jsem já.

Do Alp už nikdy.

I když jsem se zbavila veškerého svého lyžařského vybavení, doufám, že někdy si koupím kvalitnější nové nebo ojeté, to je jedno, a zase si vyzkouším ten pocit krále sjezdovky. Na těch českých modrých sjezdovkách se to docela dalo…

2 komentáře u „Jsem špatný lyžař“

  1. J8 lyžovala naposled v době, kdy se ještě hrálněmý film, na dřevěných lyžích s vázáním kandahár, v lyžákách bílé barvy s jazykem z tuleně, bylo mi to mimořádně odporné.Pak jsem si ještě jednou zkusila koupit normální lyžařské vybavení pro lidi, ale zas se zjistilo, že mám fóbii na ty boty na přezky:o)

  2. ……jela jsem šusem a v klasickém pokleku jsem se s hůlkami pod pažemi řítila do lesa 😉 tak takto to vyzeralo, keď som sa ja snažila naučiť lyžovať 😉

Komentáře nejsou povoleny.