Šňůra k foťáku a kompu

Ta se mi ztrácí nejvíc ze všech věcí co tu mám. Už se mi ztratila tolikrát, že už jenom při pomyšlení „kdezaseprobohajetazatracenášňůra“ se mi čelo zaleskne potem. Z respektu před skřítky nenadávám na to, že mi ji zašili skřítci, protože by se mi mohlo něco ošklivého, ale opravdu ošklivého stát. Už jsem jednou takhle bokem šlápla a do čtvrt hodiny jsem pokorně přiznala, že to ne skřítkové, ale já jsem ta, co to vždycky zabordelí (čti, nechá na místě viditelném, kde se to lehce najde).

Už jsem říkala, že probírám knihy, co dám potom na prodej na Aukro. Bez fotek je to spíš výkřik do tmy, fotka prodává. Ale jak to mám udělat, když nemám baterky do foťáku (zabordelený někde, kde je vidím celou dobu a nevidím je) a hlavně tu propojovací šňůru. Copak baterky, ty kdyžtak vyndám z digiváhy. Ale šňůra…

Byla zaskládaná čtyřmi řadami knih… Ano a kousek od toho byl foťák. A já ji klidně zaskládala, protože jsem ji neviděla. Proto je odteď přivázaná k lampičce, stejně jako krejčovský metr, který potřebuju sice nepravidelně, ale když už ho potřebuju, tak ho potřebuju a nebudu ho hledat půl dne s vyplazeným jazykem.

Tolik o stresu z hledání a nalezení. Tachykardie mě jednou zabije, tep 150 ze stresu.

5 komentářů u „Šňůra k foťáku a kompu“

  1. 🙂 Já když něco občas hledám, šmejdím všude možně, používám jiné zaříkávání: Kdepák, tady se přece nemůže nic ztratit. No a ono ne, většinou se ta hledaná věc vždycky někde objeví překvapivě na úplně nejblbějším místě, kde jsem ji ani nehledala.

  2. no to sa mi taky furt stráca, ta šnúra od foťáku. taky USB čka, tyčinky na pery, ponožky a spodné prádlo atď 😉 dobrý systém je to chvilku nehľadať. a ono sa to väčšinou potom samo nájde 😉

  3. Jo 🙂 Máma váže utěrku nebo ponožku kolem nohy židle. Já prostě hledám. A hledám… A jsem naštvaná, pak deprivovaná, pak deprimovaná a pak se to najde. Ještě, že mám takovou škálu pocitů, to si to ta hledaná věc musí vychutnat 🙂 Vsadím se, že si to užívá, jak je důležitá 🙂

  4. hehe, tak máme doma wellmi šťastný krém 😉 včera som asi pol hodinu lozila po štyroch po hale a hľadala ho 😉

Komentáře nejsou povoleny.