Nebezpečná hrachová polívka

Už je to tak. Dnešek potvrdil nebezpečnost hrachové polévky. Je nebezpečná pro mě, pro kotě, pro prostěradlo i podlahu.

Ráno jsem si z nedostatku chleba uvařila hrachovku z pytlíku. Jala jsem se ji jíst na stole, čehož využilo kotě a strčilo tlapku do horké polévky. Rychle ucuklo a otřepalo si tlapku u mého obličeje. Brýle mě nezachránily. Jedna horká kapka mi spálila oko pod víčkem a já teď nevím, co s tím. Pálí to, slzím, bolí to. Je to prostě pekelně nepříjemné.

Jak jsem dojedla polévku, dala jsem hrnec na postel a kotě samozřejmě nenapadlo nic jiného, než do hrnce skočit všema čtyřma a pak zase vyskočit, zarajtovat mi po posteli a pak hurá na podlahu sešlapat zbytky toho hrachového svinstva, co má na tlapičkách.

Úúúúúúú. Hrachovku už prostě ne.

40 komentářů u „Nebezpečná hrachová polívka“

  1. No, budu vypadat jako naprosto necitelný netvor, ale první, co mě napadlo je:Co má kotě co dělat u talíře?! Je to snad jeho prostor? Není, můj talíř je můj prostor. Nechat kohokoli, i kdyby to byl rodný bratr, řádit v mém talíři bez vymezení hranic, to bych teda nemohla. Takhle se ohrožovat, ve všech důsledcích :)A za druhý – když mám kotě, neodkládám ani hrnec tam, kam může kotě snadno přijít. Já jsem tak cvičená kočkama, že nikde nemám volně poožené jídlo, nenechávám nezakryté jídlo, v nezakrytých nádobách, nic nikde ležet.

  2. 2Liška:Kdo říkal, že to byl talíř? Hrnec to byl. Přeci nebudu špinit nádobí, když se to dá v pohodě jíst z hrnce 🙂 No a kotě tam ze zvědavosti tláplo, no.2Mod.:Myslela jsem, že už jsem to taky řekla několikrát, ale můj život se odehrává v posteli. U ní mám postavený psací stůl s kompem a sedím u toho na posteli. Takže odložit prázdný hrnec na postel je úplně v klidu, když ho chci odnést, mám to blíž než ke stolu kvůlivá počítačům. To bys musela vidět, ale má to logiku. 2Liška2:Fakt, že máš pravdu to ale nezakryje. :)2Barča:Jojo, byla to jízda. Hlavně to oko je drsný.

  3. Lucienne, ty jsi případ. Promiň, ale nestálo by za zvážení kdybys tu postel opustila hned poránu a třeba ses šla podívat mezi lidi do města nebo sis našla nějakou fyzickou práci jako doplněk té duševní – nebo alespoň si zacvičit? Od sebe vím, že mi to dělá dobře, ale já mám zahradu, tak musím. Omlouvám se, ale nedalo mi to… ty tvoje zážitky jsou burcující 🙂

  4. Lucienne, prosím tě, neodbývej se tak, je to pro tebe ponižující. Když žije člověk sám říká si mnohdy To je dobrý, ale dobrý to není. I když žije člověk sám musí se k sobě chovat hezky a neodstrkovat se. Vždyť ten talíř umyješ jak nic a nemáš pocit, že jíš jen tak halabala. Zažila jsem to, když jsem byla 2 měsíce doma po operaci. Během měsíce jsem zpustla jako trosečník a další měsíc to musela ladit zase do normálu. Tak se drž!

  5. No jasně, udělat za den co nejméně pohybů, to má přece logiku, že, třeba skvěle se tak kyne :o)

  6. Teda holky vy mě štvete! Já tu lítám po bytech jak divá, skoro s kotětem nejsem a vy do mě takhle. Kyne! Já si držím pořád stejnou váhu, pravda, větší, ale co už. Všechno, od šťávy, přes čaj a jídlo nosím přes postel, abych se vyhla počítačům a tiskárně. Je to totiž drahé zařízení a každá kapka by ho mohla zničit. A já si nejsem svými pohyby jistá. To pro pořádek.Zpustlá jsem od dětství, kdy se ve stanu jedlo všechno z jednoho kotlíku. Doma se taky jedlo z jednoho talíře. Já jsem prostě kotlíkář a jsem tak nejspokojenější. A všechno to smotat dohromady, to je nejlepší. Proto nejsem horší člověk, jenom jsem jiná. Kojot je proti mně civilizovaný člověk. Já jsem ten divous 🙂 Ale holt kdo vaří, ten jede :)))) Jak vařil Kojot, všechno bylo pintlich. To už nezměním.

  7. Hele luc, nejlepší jsou ty instantní polívky v pytlíčkách, jak si nasypeš do pusy a zaleješ horkou vodou, to pak nemusíš mejt ani hrnec, ani lžíci:o))

  8. Teda ty jsi jedovatá :)))Já bych si tedy horkou vodu do pusy nelila ani za boha. Ale znám jednu paní, která si takhle sypala pudink z pytlíku do pusy a zapila to vodou nebo mlíkem, to nevím přesně. Sama jsem to nikdy nezkoušela. Já se odbývám zásadně chlebem a něčím na něm. A pak holt co je doma. Třeba hrachová polívka. Bylo před nákupem.

  9. Nevymlouvat se, na kultivaci člověka se musí neustále pracovat, ještě nejsi na tom tak zle, aby sis nenaložila hezky na talíř, vzala příbor a ladně se najedla. Zvaž to, prosím.

  10. Když mě se ten talíř ani na ten stůl nevejde, kvůli monitoru a věcem kolem. Jídelní stůl nemám. Židli taky ne, jenom postel (ta je domácího) a houpací křeslo, co ničí podlahy (moje). Holt kultivaci neprovedeme. Navíc, já se radši najím z kotlíku a mám z toho lepší pocit, cítím se tak "líp doma", než když jím z talíře. 20 let stanování! Dokážeš si to představit. 20 let kotlíků a příjemných pocitů. To se nedá smazat. To je Pavlov jak Brno. A z toho plyne, že já nechci být kultivována. Já jsem ráda divoch. Cítím se tak dobře. Stejně jako se dobře cítím v hábitu, narozdíl od ostatních, normálních, lidí. A v letních botách, když je +35 až -10. Bez těch a dalších věcí bych to nebyla já. Byla bych nějaká maska, co má předstírat co se má dělat. To by prostě nešlo. Dneska jsem třeba byla na prohlídce bytu a bylo tam nakouřeno. Prý bývalý nájemce nebyl kuřák, ale sousedi větrají do šachty a jsou kuřáci. Já jsem tam jenom vlezla a bylo to tam jak v popelníku. Tam bych nemohla být. To je taky kus mýho já. Nekouřím. Zkus mě to odnaučit a nepochodíš. Jako odnaučený kuřák jsem horší než přirozený nekuřák. Už deset let nekouřím a už si nikdy nezapálím. Tak to prostě je. Stejně jako ze mě nikdy nikdo nevyžene kotlíkáře.

  11. Tak já taky ráda chodím celý den v pyžamu a nechci se kultivovat! A kouřím, ale nepálím kadidla, já bych zas nemohla bydlet v bytě, kde předtím někdo zapaloval kadidlo a nebo ho sousedí větrali do světlíku:o))

  12. Já mám od předvčera nového nájemníka s nájemnicí, nastěhoval se 10 minut poté, co se vystěhopvaly 2 slečny a dneska pořád volá a něco reklamuje, něco co nebylo kdy opravit, když tam bylo volno jen 10 minut.A to ani nemluvím o tom, že se nastěhovali s králíkem, aniž by se zeptali.

  13. S králíkem??? Boží! No přimlouvám se za králíka 🙂 Králíci jsou fajn. Jenom žerou kabely, ale jsou to jejich kabely. A byt se postupně opraví.No vidíš, tak tobě vadí kadidlo. To by mě nenapadlo. A kouříš. To vím. On jinak smrdí dým, když se kouří a jinak když to jde přes šachtu. Vyzkoušeno od Kojota. Nejlíp stejně voní dýmka. Ale nejvíc kadidlo :)))

  14. Já nemám nic proti králíkům, ani kočkám, nebo psům, pokud mi teda neroztrhají molitany a ještě nemusím zaplatit za jejich odvoz, jen, že se asi mohli zeptat.Zaboudlý kouř z cigaret mi taky vadí.

  15. No králík by mohl vyhovovat. Mohli se zeptat. Já to tedy taky říkám, že mám kočičku. A je čistotná, to tedy jo. To už bych poznala, jestli by nebyla. Je to prostě takové trochu nefér chování, ale když vidím, jak se majitelé chovají ke kočce, napadá mě, proč ti to neřekli. Asi tě nechtěli vystavit rozhodování o jejich bydlení či nebydlení. Tak to prostě je. Asi. No chápu tě moc. Já vím, jak dokážou zvířata zničit byt. Zvlášť kočky a potkani. Drápky a zuby. Jojo, že bych taky kočku zatloukla? 🙂

  16. Držím palce s kočkou! Jasně že jim zdůrazňuj, že je čistotná, to se ví. – ehm, pokud nešlápne do hrachovky :-))Taky bych nosila tekutiny a jídlo radši cestou přes postel než cestou přes klávesnici! Zvlášť s kotětem jeden nikdy neví – najednou mu něco nečekaného skočí na nohu a je to. A taky nemám jídelní stůl, jen stolek po babičce, ne kterém mám počítač. Takže jím nebezpečně nad klávesnicí! Nebo v posteli, ale to méně často. Jenže u mě to znamená jen večeři v některé všední dny a oběd a večeři behem jednoho víkendového dne, maximálně, jinak jsem jinde. Dobré pořízení při běhání po bytečkách!

Komentáře nejsou povoleny.