Svarog je patrně mnohem starší, než si myslíme.

Mám teď problémy se spánkem a možná je to i z toho důvodu, že pracuji se silnou energií Svaroga a nechávám se jí opravovat. Potom v noci nespím a pak jsem nesvá, že nebudu mít energii, ale nakonec se zase napojím na Svaroga a zase se něco s mojí energií děje. Dneska jsem si řekla, že se podívám k němu domů. No prostě tam, kde přebývá.

Uvítala mě zvláštní, jakoby částečně slepená jeskyně, v ní zlatavé světlo a taková aztécká pyramida z čtverců, které se nahoru stupňovitě zmenšovaly. Nahoře seděl v černém křesle docela malinkatý černý chlap, Svarog. Vypadal jako Ind nebo nějaká taková rasa. Vypadal také jako měsíc, protože měl jakoby krátery v obličeji, stejné jako my vidíme na ozářené měsíční straně. Napadlo mě, že je to živý kámen.

Kolem chodili lidé (snad) s loučemi, venku svítilo jasné světlo, jako od slunce. Víc jsem z vchodu neviděla.

Napadlo mě také, že se seznámím s bohem osobně.

Bůh ke mně slezl po těch stupních z kamene a já si všimla, že má místo zadku zadek ptačí. Možná proto pořád seděl, aby to nebylo vidět. Dost mě to vyděsilo. Tak já si zahrávám s bohem, co má místo zadku kloaku s peřím. Jestli to tak má.

Dál už jsem to nezkoumala a odešla. Bůh zůstal klidně stát, jako by věděl, že pravda byla odhalena a teď děj se vůle Boží 🙂

11 komentářů u „Svarog je patrně mnohem starší, než si myslíme.“

  1. …hm….tak keď budem nabudúce v jaskyni, tak si tam budem dávať pozor na pusu 😉 a používať samé slušné slová. čo keď vidí do všetkých jaskýň? držím palce, ten spánok si daj do poriadku, prípadne môžeš k meditáciám pridať spací čajík.

  2. 2Kojot:Ano, připadlo mi, že máš pravdu s tím, že je to hodně starý bůh. Ta pyramida byla taková úrodná, kolem dokola každého stupně byla jakoby břidlice a vevnitř byla černá půda, pak zase další stupeň, byly to docela velké rozestupy, ale princip byl stejný.Holdstock mě nechytl už po pár stránkách, proto nemůžu říct, že bych od něho byla inspirovaná.2SV:Dneska trvalo hodně dlouho, než jsem usnula, ale nakonec se zadařilo. Zdál se mi zajímavý sen o Karlu Gottovi. Zdá se, že mě pronásledují samé celebrity. Nejdřív Iveta Bartošová, teď Karel Gott. No úžasný, asi to napíšu.Ohledně těch jeskyň – každopádně zapoj intuici, můžou tam být všelijaké bytosti, především temné a všelijaké bezejmenné energie, opět především temné. Možná by to stálo za článek, co vše už jsem v jeskyních viděla. Docela mě to z jeskyní vyléčilo. Ale lidi láká strach.Ale myšlenka, že by Svarog viděl do všech jeskyní je trochu mimo. Nezdálo se, že by to byl jeskynní bůh. Kromě toho, každá jeskyně má své bytosti, stejně tak sklepy. Těch je třeba se obávat, ne nějakého starého univerzálního boha, kterého já používám k léčení.

  3. Já bych s těmi temnými bytostmi v jeskyní, až tak úplně nesouhlasila. Jeskyně je nitro hory, ochrana lidí v pravěku před zimou a nečasem. Spousta poustevníků žilo v nitru hory a žili tak i více ve svém nitru, tím získali určitou moudrost.

  4. 2Barča:To je něco jiného, to jsou "svatá místa". Oni ti poustevníci si v těch jeskyních taky pěkně užili. Klamný je názor, že jeskyně jsou tichá místa k odpočinku. Poustevníci je pěkně vyčistili, proto jsou některé jeskyně taková pěkná meditativní místa s kladnou energií.Člověk a zvěř se odedávna schovávali v jeskyních a měnili je k obrazu svému. Teď už se to nedělá. A jeskyně zase zdivočely. Proto říkám pozor na jeskyně a sklepy. Jak se o ně člověk nestará, konec srandy. Něco jiného je takový sklep v paneláku, něco divoký sklep v neobývané budově, tak lákající k prozkoumání. Kojot má jednu takovou příhodu k dobru. Třeba se podělí.To samé jeskyně, kde se denně prochází několik stovek lidí a jsou osvětlené a pořád obývané. Tam se máloco schová. Ale v noci to může vylézt a strašit. Divoké jeskyně, kterých je stokrát víc, než obývaných, tam to temnotou jenom kvete. Viz třeba neobývaná a zavřená jeskyně u Býčí skály, kam jsem jezdila dělat rituály. Takový kraj je nebezpečný sám o sobě. Kolikrát jsem uháněla v autě s nohou na plynu, jak jsem potkávala lesní běsy. To je realita.

  5. no teda?! zaujímavé veci sa tu človek dozvie. neviem, asi mám na jaskyne šťastie, ale mám z nich samé prekrásne zážitky.

  6. Lucienne je neobyčajník. a tí majú to šťastie, alebo smolu, ako sa to vezme, že majú vyvinuté, alebo zapojené aj nejaké iné vnímadlá ako my obyčajníci.

  7. Já teda do jeskyně už vlezu jen z neobyčejné zvědavosti a hned začnu komunikovat s tím, co tam je, pokud tam něco je, ale spíš už jen pod pohrůžkou násilí, protože ta komunikace je prostě náročná. Ale mám v původním bydlišti u Kojota jednoho běsa na zahradě a jednoho běsa na ulici, se kterýma se kamarádím a vzájemně se uznáváme, takže se neděsíme. Taky jsem to nemívala vždycky, zvýšené schopnosti mám posledních zhruba deset let. Začalo to po třídenním půstu a dosud jsem se toho nezbavila 🙂

  8. Jóó, u Svaroga to bylo zajímavé a ptačí zadek je pointa jako prase. Nebo jako pták. Jako Brno. Nebo jak se to říká. A o povídání o jeskyních je ohromné! Ještěeeee! 🙂

  9. Liško, jsem ráda, že se Ti povídání líbí 🙂 O jeskyních napíšu nějaký článek, až na to bude nálada.

Komentáře nejsou povoleny.