Z prdele den

Horší den už jsem už neměla několik let. I když teda zdraví je přednější a zvířata umírají, tak z běžné agendy a mimoběžných věcí su dneska už úplně v prdeli.

V sobotu přivezli pračku z Aukra. Stála mě celkem 3.500 kaček i s dopravou. Myslela jsem na ni ve svém půjčkovém rozpočtu a když jsem dala sedm hadrů za nájem, sedm hadrů za vratnou zálohu, šest za provizi, pět za stěhování a patnáct set za stěhovací materiál, tak je třicetitisícová půjčka od Cetelemu pryč naprosto na korunu. Domácí si spočítal nájem trochu divně, strhnul si pět litrů za malování a další kraviny a ze zálohy nezbylo skoro nic. Prostě jsem to měla spočítaný, i když mi domácí dost natrhnul rozpočet. Mít teď těch pět litrů tak mám pračku novou.

Ale proč jsem tak upřímná – pračku jsem dneska zapnula za včerejšího snažení domácího, protože tam byla uříznutá odpadová hadice, takže se nedala upevnit do odpadu a přívodová hadice na vodu měřila metr, pračka měla být vedená z předsíně… No dokážete si představit přestavovat několikrát pračku v malém umakartovém jádru, na provizorno – čtrnáct dní už jsem neprala. Takže dneska jsem pračku zapnula a milá pračka zasmrděla a vyhořela. V ní mokrý prádlo, voda do půlky pračky. Prostě PROBLÉM. To to ale jenom začínalo.

Aukro není obyčejný krám, takže můžu doufat, že mi peníze přijdou nazpátek – tedy nejistota. Mít a nemít tři a půl hadru je v mý situaci celkem zásadní rozdíl. Když mi je vrátí, budu mít na půlku další pračky, tentokrát už nové, protože po téhle zkušenosti už druhou takovou nechci.

Pět hodin! jsem se pokoušela protlačit formulář s objednávkou pračky se sušičkou (absolutní nechuť na rozmary počasí po životních zkušenostech), té téměř nejlevnější, ještě jsem ukecala pětikilo dolů, do Cetelemu. Po pěti hodinách vyplňování a usilovné bolesti hlavy z nemožnosti cokoli jiného v této věci podniknout mi přišlo zamítnutí žádosti. No infarkt.

Do toho mi přišlo, že sukni, na kterou jsem měla v Aukru přihozeno, přehodil a vyhrál někdo jiný.

Už mi to nedá, vyložím Tarot. Při míchání vyletí Ďábel. No jak jinak.

Pak jsem si chtěla spustit Winamp, že teda aspoň nějaká muzika. Winamp se nespustil.

Jdu se umýt a smýt zoufalost z hlavy. Jedna kamarádka nabízí Tatramatku nebo Romo pračku se ždímačkou (pro pamětníky – opravdu je to ta, co se v ní pralo šroubem a vedle byla nádoba na ždímání), případně má známého na skládce nebo vlastně se tomu dneska říká ekodvůr.

Vzpomenu si na mokré prádlo – sušák je na balkoně zaskládaný krabicemi s knihami. Naprosto nedobytný. Ještě nemám plně vybaleno, kvůli takovým kravinám jako pětihodinové protlačování formulářů a hledání si práce. Jak jsem psala o těch pytlech v místnosti – tak s těmi jsem opravdu nehla. V zoufalství pohazuji prádlo na pytle, aby nezasmrádlo, věším ho na kliky a oblepím křeslo houpací. To už jsem úplně hotová.

Tak to vidíte. Jednou si člověk něco naplánuje a stačí malinkatej zádrhelek a je to v prdeli. Blbá pračka a jak to člověku zkazí den. Takže si budu chodit prát ke Kojotovi nebo kamarádce.

A teď si jdu prostřelit hlavu, to bude jedno z těch dnešních menších zel.

14 komentářů u „Z prdele den“

  1. Kolikže jsi dala za stěhování??? Pět set, nebo pět tisíc? Nechápu, jak to? Já dala jednou 1200 a jednou asi 1600 (z Prahy za Prahu) a to jen proto, že moje pohovka se nevejde do normálního auta, kterým by to někdo známý svezl, ale musela jsem si objednat stěhovací službu s dodávkou. Ta provize je taky navíc, do toho už bych nešla, s realitkou. A hlavně: požádala bych nové domácí, jestli by byt nevybavili pračkou. Ve třech bydlištích, kde jsem byla, patřila pračka najímateli. Připadá mi to jako adekvátní součást bytu. Ne povinná, ale nešla bych do bytu, kde není pračka. A kdyby nebyla, žádala bych o ni (a to nejsem asertivní, ale v takových jednáních bývám naivní blbec, který všechno odkýve a se vším se spokojí) … ale to už jsem říkala, sorry. Zas taková katastrofa to není, horší mi připadají záda, zdraví, kocour, rozvod. Tohle je sice vopruz, ale není to nic hlubokýho. Až na ty prachy. Chtělo by to nějaký kouzlo, co? Ï pro mě. Jsem na nule 😦

  2. ….ale choď…..teda nic si prosím ťa nazastreľuj, také blbé dni sa stávajú aj iným 😉 zase prídu skvelé dni. no. furt som to prečítala, že z prdele sen 😉

  3. Pravda.S pračkou se to moc nepovedlo, ale ještě že se Tobě nic nestalo, když Ti ta pračka začala hořet.

  4. Jojo, člověku je nanic, ale když jsem si přečetla ten tvůj blbej den, tak se mi docela ulevilo, že to není tak strašný. S půjčkou jsem loni dopadla ale hůř než ty. Než jsem se stačila pochlapit pomalu jsem přesunula částku ze svojí hlouposti na účet syna huliče a peníze se vesele prohulily..

  5. Já nakupuju všechno na splítky přes eproton a Triangel, žádný přístroj jsem nekoupila za hotové už asi 20 let. Už mi ani nic internetově neschvalujou, podám žádost a do 10ti minut mi zavolají, že je to OK.

  6. ups, furt sa zabudnem podpísať. starý zlozvyk 😉 btw, Liška 5, tiež mi je to už divné. Lucienne alebo nakupuje kde nemá, a potom má samé staré šroty, alebo…….

  7. 2liška:Pět tisíc. A to ještě bylo levné stěhování. Byli to tři stěhováci a opravdu hodně věcí. A když říkám hodně, je to hodně. Zabralo to celý dopoledne a podělit za čtyři hodiny tři chlapy a majitele, to je pět litrů docela málo.Realiťák se ozval sám od sebe, respektive ho dloubal pod žebra minulý domácí. V kartách mi vyšlo, že ho mám vzít, tak jsem ho vzala. Něčemu člověk musí věřit a já věřím v sebe a dobrý výklad karet a dobrou intuici. Koneckonců jsem ještě ukecala litr slevu a dostala plnicí pero, které mi dlužil z minulé transakce, už mi jeden byt našel.O té pračce se můžu domácímu zmínit, ale pochybuju, že na to zareaguje, jednou jsme to už probírali.2zuzi:To mě připadá až komický. Neuvěřitelný. Drahý peníze a padnou na takovou kravinu, jako je hulení.2SV:No nerýpala jsem do toho, že mi sem chodí komentovat anonym a komentuje smysluplně. Nedělej si s tím starosti. Teď už to budu vědět, kdo to je.

  8. 2Mod:Byl to nejlevnější eshop a měl tam jenom ty tři hlavní společnosti – home credit – essox a cetelem. Taky moje kredibilita a Tvoje kredibilita je velkej rozdíl.

  9. Já mám pocit, že už nejde ani tak o kredibilitu, jako spíš o bezchybně zaplacené úvěry, protože mně už tam po vyplnění jména a adresy vůbec nenaskakují tabulky s příjmy.

  10. Já jsem tohle nenechala náhodě, platím přesně jak švýcarské hodinky, ověřovala jsem si to na Cetelemu, odkud už mám půjčku na lednici a teď na to stěhování, řekli mi, že mám vše v naprostém pořádku, že si zažádat můžu. Ale pak mi přišlo, že mi nepůjčí. Problém opravdu u sebe nevidím. Nikdy jsem nikomu nezůstala nic dlužná a platím přesně. Kórd, že jsem si nechala spočítat úvěr po pětistovce s dražším úvěrem na dva roky, abych měla jistotu, že to vždycky splatím včas. Nevím, čím přemýšlejí.

  11. a to jsem si říkala, že mám poslední týden opravdu z řiti kliku – neexistuje v něm den, aniž bych připálila jídlo a 2 dny větrala, v těch dalších dnech nerozbila skleněnou pokličku, skleničku oblíbenou moji a skleničku v restauraci, kde se pingl tváří jako by litoval, že tam není dresscode, aby měl důvod mě tam nepustit hned od začátku a vrchol se stal dnes, kdy mi po 2 minutách na plameni shořelo dno nového hrnce – důkladně to vybíraný náhradník to zuhelnatělého (to jediný ale nebyla náhoda, ale debilní nápad koupit si to nejlevnější z Tesca). Pračka je nanic, nesnáším špinavý prádlo nebo ruční praní (shodou okolností v jednom brněnském pronájmu jsem měla TU tatramatku, o které píšeš – vypustila se do koupelny zrovna při barvení kalhot…ale už stačilo nasíracích historek:)

Komentáře nejsou povoleny.