O koni a tirákách

Tento sen je zajímavý tím, že moje podvědomí už definitivně zapomnělo na neurochirurgii a těžký otřes mozku z pádu z koně. Už léta, když se mi zdá o jízdě na koni, podvědomí kibicuje, že bych mohla spadnout a vůbec si tu jízdu neužiju. Pochopitelně si už pravděpodobně do konce života na koně nesednu, aby mě nezabil, to mě napadají lepší způsoby, jak umřít 🙂 Ale takhle ve snu… jó, ve snu je to dobrej vodvaz.

Jedu z mého rodiště na koni dolů z táhlého kopce k metru. Mám hnědáka s bílou lysinkou, jedu bez sedla a docela mi to jde. Jak tak jedu, potkávám zajímavé povozy. Nejdříve jedu po tramvajové trati, kde je stánek s cukrovinkami. Řeknu si, že si vyzkouším zlodějskou taktiku a ukradnu celý pytlík čokoládových kuliček Cadburies. Prodavač se netváří nadšeně a volá na mě, já se na koni vrátím a kuličky mu taky vrátím.

Jedu dál, někdy parkem, někdy ulicí, občas po chodníku. Minu dvě dvojspřeží běloušů s jakýmisi černými tečkami. Táhnou bílý kočár a uvnitř jsou lidé s jakýmisi bílými parukami, co se dříve nosily třeba u soudu.

Cestou dolů najednou vidím překážku – tirák rozsypaného uzeného masa. Je to po celé trati v tom místě. Nabízí mi kousek, ale já si nedovedu představit, že bych nesla maso a ještě k tomu jela na koni. Tedy odmítám. Jedu dál. Potkávám řadu autobusů a tiráků. Nemám skoro kudy jet. Najednou se zamotám do těch tiráků, pustím koně, kůň se nějak vymotá a já skončím jak hobo pod tirákem, který se najednou rozjede. Opírám se o jakousi pneumatiku a pérování a kolem to smrdí typicky tirákově. Je to tam docela pohodlné, ale strachuji se o koně. Můj tirák jede do levého pruhu a vedle jede další tirák. Zakřičím, aby si mě všimnul řidič skrze okénko. On si mne všimne a zastaví svého kolegu. Já slézám a přemýšlím, jak asi s koněm vlezu do metra, kde na mě čeká rodina. Po eskalátorech asi ne…

Běžím zpátky po trati a volám na koně, jehož jméno jsem ze stresu zapomněla. Ptám se kolemjdoucích lidí, občas někdo nějakého koně viděl, ale nemůže mi říct, jestli to je ten můj. Asi jsem ztratila koně…

Mám z toho špatný pocit, běžím až na hranici mých sil. Přesto vím, že jsem nemohla dělat nic jiného, ale mám pocit viny.

3 komentáře u „O koni a tirákách“

  1. …ja som teda z koňa ešte nespadla, a dúfam, že to tak aj ostane 😉 btw, vo sne mám svojho koňa, už celé roky rovnakého. hm.

  2. Byl to fakt hrozný sen, ale ten následující je sice hezký, tvořivý, ale vycházející z hrozných podmínek.

Komentáře nejsou povoleny.