Tak je to takhle

Řekla, že si přečetla na mém blogu, že s ní nechci dva až tři roky mluvit a stýkat se s ní. Že jsem vám de facto podala částečně pravdivé informace, o kterých jste spekulovali. Řekla, že se k tomu připojuje a ráda se sejde s mým psychologem, aby se dozvěděla, kde dělá chybu. Předtím mi dala modrý ibis k narozeninám. Tolik ve zkratce dnešní hodina a půl s mojí maminou.

To všechno je korektní.

Pravděpodobně první, koho napadlo přerušit styky je mé podvědomí. Zdálo se mi o tom ve snu. Přesně tohle jsem řekla: „Potřebuju si od ní tak dva až tři roky odpočinout.“ Samotnou mě to uvnitř snu překvapilo, takové radikální řešení. Pak jsem o tom dlouho přemýšlela, napsala jsem to i na blog, popovídali jsme si o tom, probrala jsem to i s psychologem, který tak radikálnímu řešení nebyl nakloněn, protože to je extrémní řešení a to on má právě brzdit. Věděla jsem to, že to je extrémní řešení. Poslouchám ale svoje podvědomí pečlivě, protože má vždycky pravdu, ať jakkoli ukrytou. Dát na intuici se mi vždycky vyplatilo.

Byla jsem moc obolavělá po těch všech slovech z nichž některá byla manipulativní a opravdu se mi to nechtělo řešit a tak jsem si řekla, že to bude asi fakt nejlepší než nějaká polovičatá řešení.

Pochopitelně, když jsem tu psala o všech událostech a pocitech, nežila jsem ve vzduchoprázdnu, dělo se kolem mně pořád spoustu věcí, jak už se v rodinách děje, i dobrých i špatných. Přiznám se, že já jsem to nikdy v potaz nebrala, protože jsem řešila ten daný problém v tu danou chvíli, ale je to logické a spousta z vás si to uvědomovalo. Vždycky jsem si uvědomovala, že si konkrétní blog a komentáře může přečíst moje máma a někdy jsem tím i něco sledovala. Říkala jsem jí vlastně, co jsem jí potřebovala říct a blog byl pohodlná volba.

Takže jsme se domluvily. Nevím, jak ji, ale mně to nebolelo, protože jsem věděla, že to je nutné. Byl to řez z milosti. Takhle se k sobě ještě můžeme vrátit, ale pak už bych třeba překročila vnitřní hranici a už by to nešlo. Nevím, ale moje podvědomí mě vyloženě zalarmovalo.

Tak teď budu pár let žít jen sama za sebe. Asi to je dobře.

Čas rány zahojí…

22 thoughts on “Tak je to takhle”

  1. …..zahojí. ale chce to veľa času. veľa. a taky sa nedá spoliehať len na čas. ale to ty určite iste dobre vieš. btw, predsa nikde nie je napísané, že za pár mesiacov sa niečo nemôže zmeniť. no, držím labky. je to náročné. vzťah s matkou je oveľa dôležitejší, ako som si myslela. hm.

  2. To je sice pravda, že se může leccos změnit, třeba můžu začít nosit jiné než červené rtěnky :), ale vždycky je to složitější. Můj vztah k mámě je prostě komplikovaný a je to prostě obojaké. Já věřím, že ty dva až tři roky (nejméně) to bude chtít. Věřím svému podvědomí. Komu už jinému bych měla věřit. A pak věřím tarotu a Ravenu Argonimu, který řekl, že abychom se všichni sešli, musíme se nejdříve rozejít. Já se tak samoty nebojím, žiju sama už rok a i dříve jsem žila sama léta. Důležité je okolí. A pak člověk sám.

  3. To mu moc nerozumím (což tak klidně může zůstat)… Dávat si nějaké časové horizonty nebo dokonce termíny, odkdy dokdy se s někým nebudu vídat – to mi nesedí. Ale nepochopila jsem, co to znamená, do jaké míry"žít jen sama za sebe", jestli bez podpory finanční nebo bez setkání nebo bez jakéhokoli kontaktu… nebo jen domluva, že je to tak a tak a je potřeba si odpočinout a prostě jen na sebe nevalit věci, slova, nároky. Dát si pohov, ale dál se občas vídat?

  4. Vztah dcery s matkou považuju za nejkomplikovanější vztah. (Možná být muž nebo z jiného hnízda, soudím jinak.)

  5. 2SV:Nerozumím, vysvětli mi to, prosím.2Liška:Já mám komplikované všechny vztahy ale s mámou jsem bývala nejvíc, proto je to asi nejkomplikovanější. Taky ona je střelec s asc ve střelci a já blíženec s asc v blížencích, takže jsme oheň a voda. Ten časový horizont určilo moje podvědomí ve snu a ten jsem převzala. Odpočinout si jedna od druhé – asi jsme jedna od druhé chtěly moc. Odpočinutím tedy myslím to, co píšu – prostě žádné telefonáty, žádné schůzky, žádné nároky, žádné nadávky, žádná manipulace, žádné trpění. Pouze vlastní život. Věřím, že pro obě to bude úleva. Máma nebude muset trpět moje červené úlety, to, že dám na Kojota víc než na ní a ty výmysly na Kojota už nebudu muset poslouchat. Prostě klid, nic nechci, nic nežádám, chci klid. Řekly jsme si naprosto lapidárně, že když bude něco závažného, tak se jedna druhé ozveme. To stačí. A jak to bude doopravdy, to uvidíme až časem.

  6. Lucienne 6: "Důležité je okolí. A pak člověk sám." Naopak, tzn. dôležitý je človek sám. Teda v tých súvislostiach, ako sa tu teraz bavíme. Pretože napr. tvoja maminka už asi iná nebude. Dôležité je, čo s tým, s vecami, ktoré ťa zraňujú, urobíš ty sama. Z toho, čo o veci viem, sa mi zdá, že si sa rozhodla správne.

  7. Liška 5: muži to majú s matkami rovnako komplikované, ako my ženy. možno ešte aj komplikovanejšie, pretože muži a ženy myslia úplne inak 😉

  8. a co teprve otcové a synové?Lucienne, na mě to působí nejvíc jako trest pro tvoji matku (ačkoliv neznám souvislosti a nevím, kam odkazuješ, co se týká těch problémů, které jste spolu řešily…). Nedovedu si představit, že bych byla na 3 roky odsouzená život svého vlastního dítěte sledovat pasivně z pozice vzdáleného pozorovatele přes jeho blog.

  9. 2SV:Já si taky myslím, že jsem se rozhodla správně. Prostě tomu dám čas. 2psice:No, to je zajímavý úhel pohledu. Já jsem to sama mámě navrhla, že může sledovat můj blog, že tam se o mně dozví aktuální věci. Nenapadlo mě, že to pro ni může být trest, protože to dělá už dneska a vyvozuje z toho závěry, kterými zase trestá mně.:) Ono psát blog anonymně a nebo veřejně je rozdíl. Koneckonců, kdyby se chovala normálně, nic bych neřešila. Ale takhle je to o ničem.

  10. lucienne: no to si právě myslím, že je lepší to dítě ztratit z dohledu úplně, než se držet za hlavu, jéžiš, co ta lucienne zase provádí, ať se radši drží doma a udělá si meduňkovej čaj, vohřeje večeři a ty pletený fusekle od babičky. Právě že když člověk neví nic, tak se může vždycky utěšovat tím, že si to představuje daleko lepší a bezpečnější než je je realita.

  11. ( a naopak ty méně rodičovsky oblíbené činnosti si zase převádět do absolutních tragédií…)

  12. 🙂 Psice, mluví z Tebe rodič :))) Já ještě rodičovstvím postižená nejsem, takže si to nedokážu představit do podrobností. No příští středu jdeme k psychologovi, abychom si to všechno vyjasnily, to bude zase dryák. Už to slyším. Nejhorší je, že mi po mém rozhodnutí významně odlehlo a i se mi líp spalo. Prostě o problém míň. Teď, když s tím psycholog takhle zamíchal, začaly se mi zase zdát noční můry a míra klidu v duši poklesla na mínus x. To mě bere nejvíc. Zase ta nejistota.

  13. …ty si wellmi dobrý rodič – povedala som nedávno kamoške po piatom pôrode 😉 smiala sa. no ale vážne. Psice má z pohľadu rodiča možno aj pravdu a to, čo poviem, asi vyznie, ehm, drsne. ale ja tu neriešim maminku od Lucienne. to je pre mňa cudzí človek, o ktorom nič neviem. mne záleží na tom, aby Lucienne dobre bolo.

  14. to, čo Lucienne potrebuje, je okrem iného aj pokojný spánok. a k tomu je nutne treba určitá míra klidu. bez toho to neodtiahnu ani štyri Rohypnoly s vodkou. to iste chápe aj pan psycholog, aj paní maminka. a aj oni iste chcú, aby Luc dobre bolo. Pan psycholog to iste myslí dobre. Ale aj on sa môže mýliť.

  15. 2SV:Všichni máte pravdu, to je to nejhorší 🙂 Je fakt, že pokaždý, co se vzbudím, vzbudím se z noční můry jako hrom. Fuj fuj fuj. Už aby se to hnulo. Jsou to tak hnusný noční můry, že je ani nemůžu napsat, protože jsou fakt strašlivý a navíc ukazují na má extra slabá místa a to si zase nechci dovolit tady na blogu takhle veřejně.Prostě doufám v co nejlepší řešení, jako ostatně každý zanteresovaný v této věci.

  16. 2psice2:Myslím, že moje máma je zasekaná v absolutních tragédiích i když se mnou byla v kontaktu. Myslí si například, že jsem nikdy nepracovala. Že jsem dělala dvanáct let jí už nedojde. Vidí jen to, co je teď. A tak. Máš naprostou pravdu, absolutní tragédie, to teď budeme řešit.

  17. 17: fúúúú to sa pokúšam odfúknuť tvoje noční mory…. (btw, dnes to bolo aj u mňa teda komplet horor – keby som z toho vytvorila film, ako horor by mal úspech….)

  18. 🙂 Díky SV. Na dnešek jsem spala dobře svých dvanáct hodin a ani jsem se v noci neprobudila. Tak to vidíš, jsi malá čarodějka 🙂

Komentáře nejsou povoleny.