Tak se k nám brutálně vloudil podzim

Prší. Prší. Prší… Ale nemyslete si, že mi odlehlo od lidí, co mi (sečtělí vědí) říkají, že mám nosit ponožky a teplé boty, když jsem se odřízla od mámy a od mého bývalého domácího, co ze mně pravidelně dostával infarkt, páč mě viděl bez ponožek imrvére, protože si na svou hospodu, kde jsem bydlela, pořídil hvězdářský dalekohled, čímž všechny dotyčné špehoval. Aby mu náhodou hospodu nikdo neukrad přes noc. No a pochopitelně jestli má Poláková ponožky. Teď mě bude pérovat Kojot, když já si myslím, že při takových pěti sedmi stupních není ještě teplých bot třeba. Mně zima není a jestli je ostatním zima, to je jejich problém. Já se zchoulostivět nechci a chci být otužilá. Mám ale aktuálně jeden problém – odcházejí mi moje letité pantofle, musím našetřit na nové. Moje diabetické nohy nesnesou nic hrbolatého a tak jsem svoje záložní botičky dala Kojotovi, který je z nich nadšen, já mám ale kulo. No nic.

To mi připomíná mé činy před pár lety, kdy jsem bydlela sama a nikdo mi nic neříkal, i když jsem páchala mnohem horší zvěrstva – v půl šestý ráno jsem vyrážela ze Žižkova do Hostivaře na kole – v dubnu až listopadu, v nátělníku a kraťasech – bylo tak pět až sedm stupňů nad nulou. A hlavně, když jedete takovou padesátkou, tak mi mrzly slzy tekoucí z očí z rychlosti. Ale pravda, měla jsem ponožky. Podkopněte pedál pantoflí a je to řacha jak na motorce. Pak si nohu léčíte týden. To byl jeden z mých začátků. Ještě předtím jsem esotericky ohřívala sama sebe podle Bardona no a fungovalo to. Ráno kartáčování a ledová sprcha, pak na to kolo a zima nebyla. Jenom občas tělesné reakce jako třeba slzy z rychlosti. Kdo kdy potkal blondýnku v bílém nátělníku a světlemodrých kraťasech na desítce na kole, zdravím!

Teď už jsem zbabovatěla, takže vstávání v půl šestý mi je dost cizí a jenom se podívám na kolo, tak je mi špatně a to je to přitom jen deset let nazpátek. No jo tak jde život…

 

2 komentáře u „Tak se k nám brutálně vloudil podzim“

  1. tak držím palček v novej práci. btw,je dobré zladiť svoje predstavy o otužilosti s možnosťami svojej telesnej schránky 😉

Komentáře nejsou povoleny.