Myšinka šílí z Ikey

Před pár dny přišel do schránek katalog Ikea. Zajímavé na tom bylo to, že si ho každý odnesl domů. Máme totiž v domě jednu velkou krabici od banánů a v ní jsou letáky, které nikdo nečte. Nad ní je velká police, kde jsou další letáky, které po krátkém čase opět skončí v krabici od banánů a jednou týdně se vyhodí do kontejneru. No a pointa je v tom, že žádný katalog Ikea neskončil ani na polici, ani v krabici s nepotřebnými letáky. Zřejmě je Ikea oblíbenou destinací sídlištních rodin.

Vůbec psychologie sídliště je zajímavá. Zatímco v Černých polích snad každá rodina dala možnost nosit věci dál, pokud někomu jsou, a hadříky čekaly čisté a navoněné v hraničkách u popelnic, tak tady nic. Tady to snad rovnou házejí do kontejnerů.

Jednou ale, to vám musím prozradit, jsem velice trpěla pro své hadříky vysoké kvality. Vzala si je sousedka, ale na hadry. No to jsem myslela, že mě mikne. Jdu ze schodů a má bavlněná indická košile, která byla také v té voňavé hraničce prádla i s igelitkou, aby to měl dotyčný v čem odnést domů, zrovna vytírala ten nejšpinavější kus chodby a to pod sousedčinou rohožkou. Kristova noho, já měla takový svrbění jí říct, že to bylo určené k nošené, ne na hadry… No nic.

A tak se tak probírám Ikeou, až přijde kočička a udělá velké hop a rovnou hlavou do boční strany skříně. Pochopitelně se napůl v bezvědomí svezla po stěně a pak jí asi minutu trvalo, než se vyškrábala z prostoru u skříně. Ta Ikea dělá s kočkama věci.

No a tak… Jestli mají takový reakce i psi…:)