Peklo

„Jako komunista nevěřím v ráj a bibli, jako vědec však nyní věřím v peklo. Netřeba dodávat, že jsme byli opravdu šokováni tímto objevem,“ nechal se slyšet vedoucí projektu Dmitrij Azzakov.“

Toto je citace z Šípu z článku o kolském vrtu. Možná  je to městská legenda, možná taky ne. Každopádně žiju velmi klidně nebo se o to aspoň snažím. Víc klidu, víc pohody rovná se lepší zdravotní stav a tudíž i lepší psychika. Logika.

Poslední dobou se však cítím dost vyčerpaná, spím strašně moc hodin denně, v noci se budím třeba pětkrát, desetkrát, takže jsem furt nevyspalá a nezvládám denní věci. Vězte, že je to situace hrozná. Bez prášků neusnu, neustálá bolest hlavy, hrozný. Poslední měsíce docházím akorát tak k doktorovi a na nákup.

Až dnes v noci jsem zjistila, proč tomu tak je. Totiž, před pár lety jsem byla prakticky a jasně řečeno exorcista. Pořád jsem měla plné ruce práce s různými entitami a démony.

Sama tomu teď už těžko věřím, ale je to tak. Akorát jsem si  „změnila identitu“ na skoro běžnou ženu a tím pádem už jsem nedělala takové věci a rituály, jako jsem dělala předtím. Tenkrát jsem vymítala o sto šest použitím křesťanských vymítadel, která fungovala fakt dobře. A lepšila se krajina, místa, moje zdraví a entuziasmus. Nicméně to bylo tak náročné, že by to porazilo vola a naprosto věřím pravost víry páteru Amorthovi, exorcistovi z Vatikánu, protože to vydržel celý život. Bez víry to za prvé nefunguje, za druhé to člověka sežere. Já jsem udělala všechno proto, abych legálně sešla z cesty a napojila se na cestu manželskou. Náš manželský slib umožňoval práci s energiemi a se Zemí, ale já jsem to cíleně nevyužívala, nebo aspoň ne moc, protože jsem se chtěla stát normální ženou, s normálními problémy a radostmi.

Nicméně člověk míní a pánbůh mění. Už jsem zase v tom. Tohle je taky jiný stav, akorát trvá 24 hodin denně, 365 dní v roce.

V noci jsem se probudila jako obvykle, přinasrala jsem se, protože už zase nespím a jak budu ráno vypadat, mám povinnosti. Podívala jsem se, jestli hoří svíčky – svíčky už dohořely – a v tom jsem spozorovala, že na mně leží dvě stínové ruce a vysávají mi energii z hrudníku. No já v tu chvíli neměla slov.

A pak jsem se vrátila zpátky o pár let, oprášila umění, které se nezapomíná, celý byt povymítala a dalo to sakra práce, než jsem přišla na to, jak to vůbec udělat, protože to tam bylo moc dlouho a já jak nebyla při síle, tak jsem nic necítila.

Prostě jsem si nepřipustila, že zlo už ke mně nemá přístup a při svém zapomínání jsem prostě zapomněla i na tohle a vůbec si nevzpomněla, že právě sídliště a velké plochy jsou rejdištěm pro démony, různé problematické energetické koule a tak dále. Budu tu tedy dělat pravidelné rituály, za cíl si dávám vyčistit sídliště. Díkybohu se blíží zima a tma a lidi jsou zalezlí ve svých kutlochách a mně to vyhovuje, protože právě ve tmě a zimě, nejlépe pod mínus deset stupňů, se mi nejlíp dělá. A taky si člověk nepřipadá jak idiot, když s kyvadlem prochází ulicemi a kolem je spousta lidí.

Pro všechny nevěřící – nejsem schizofrenik, jsem prostě jinak nastavená. Mám to dokonce ověřené od jisté pražské čarodějky Dagmar z Prahy 6, co dělá hippoterapii s dětmi, protože jedna moje kamarádka nevěřila mně a věřila jí a vzala mě k ní tam a tam se ukázalo, že jsem opravdu čarodějnice ve všech smyslech toho slova. Dokážu pracovat s tím dobrým i s tím zlým. A něco bulváru – mám dokonce na špičce nosu bradavici a v ní chlup 🙂

A pod tím spojením pekla, křesťanství, modlářství, dobra, zla a nebe – mág, stejně jako čarodějnice umí užívat různé cesty. Já používám pohanství a pohanské bohy, potom křesťanství a křesťanské svaté a pak jsou bytosti, které sídlí na místech, jsou pozitivní i negativní, ono je to jedno. Ale je třeba mít odstup a nenechat si takhle pitomě zaplavit dům negativníma bytostma bůhví jakejma a pak marodit a nespat.

No doufám, že to nejhorší mám za sebou a protože mě čtou tak dva lidé – já a kojot, tak to zůstane dokonale hermeticky uzavřené téma 🙂

Nejlepší na tom je, že pohanský praktik může bez problémů praktikovat křesťanskou magii ač křesťanství čarodějnictví potírá. Na každém šprochu pravdy trochu – může poplést krajinu, může se zbláznit a proto jak říká Kojot, lepší je do toho se vůbec nepouštět neboť je to cesta na celý život a jak dodává Karika – jak se jednou na tuhle cestu vydáte, tak už se nikdy nevrátíte nebo budete mít v hlavě tupo. Nebo tak nějak je to ve Slovanské magii.

A jak už nejsem moc zvyklá na signály shůry, tak mě nekleplo, že jsem si zrovna den poté z nějaké pozůstalosti vybrala od Kojota křesťanskou knížku o životě bez všedních dnů a v noci, po vyúčtování s těmi černými rukami jsem bojovala s pavoukem, který mi přelézal přes obličej, tak jsem se zase musela vzbudit a mordovat pavouka.

Vítej křesťanství v mém životě. To mám teda radost… Víte, jakou to přináší odpovědnost? Strašnou. Nesmíte nikde udělat chybu, jinak se vám to sakra vymstí. Ale ač pracuji s Biblí, tak jsem ji nikdy nečetla a přesto to funguje. Jak umíte zacházet s vírou, je to silnější než písmenka.

1 komentář u „Peklo“

  1. Čistá pravda – smolně nemůžeme používat jenom to, v co věříme osobně my, ale musíme se přizpůsobit druhé straně – takže na démony, zformované křesťanstvím holt křesťanské vymítaní funguje. Já si takhle nedávno celkem naběhnul, když jsem používal řekněme postmoderní techniky na Goetii – jako ono to i jde, ale je to boj. Zatímco s tradičním přístupem, na který jsou zvyklý je to hned něco jiného.

Komentáře nejsou povoleny.