Jeden pětadvacetikilovej pes zabere prostor celého 1+kk, kočku zažene na křeslo

Opět se mi vrací pocity, které jsem měla, když jsem se nastěhovala ke Kojotovi. Co jsem proboha dělala celé dny, kromě mazlení  Myšinky? Je to jasný, chybí mi tvrdej režim – mít psa. Nejlépe v úměře – čím menší obyvatelná plocha bytu, tím větší pes. No, vlčák zabere celej byt, ale mít ňáký  mrně, to bych se musela stydět vylézt před barák a zařadit se do plantáže mini kříženců, yorkšíráčků a bišonků. A to jsem dneska plakala smíchy nad Mirunovým koncem Bišonka. Kdo neví, kdo je Mirun, styďte se a najdete ho na Aktovka-x.net, příhoda s vysavačem. Ale ono se vám nic nestane, přečtete-li si celou Aktovku-x. Já jsem letitý fanda, takže značka kvality.
Ale jinak na psovi v domácnosti to nic neřeší. Už jsem vyřešila spaní Elišky, jídlo jsem poodnesla do méně konfliktní oblasti no a teď si jenom musí zvyknout, stejně jako Eliška s Kulíškem. A to proboha nemám takovýho magora domácího, ale přístupného normálního člověka, takže naprostá výjimka a veliké štěstí, asi jsem byla hodná. Jo a má rád zvířata. Ten by si určitě nedával mokrej hadr na hlavu z drápků Elišky, že mu poškrábou jeho echt podlahu. To byla tenkrát scéna…