Podzimní listí má na sobě jemné chloupky

Totiž – rozhlídla jsem se kolem a co nevidím. Na koberečku pro Elišku listí. Občas v místnosti chuchvalec chlupů (a to jsem včera luxovala). Ze sklonu se podívám na ubohou podlahu – vytřít jí jednou za dva dny je málo, chtělo by to každodenní luxáž a laváž. Která z nás to nezná, že?

Když jsem byla v Anglii a Severním Irsku, tam jsem se teda opravdu namakala. A pak už mi to ani nepřišlo. A nejhorší na tom je, že tenkrát mi to nepřišlo a luxáž a laváž byla denně a teď mi to sakra přijde. Kolik tím člověk stráví času, který by mohl strávit úplně jinak, žejo. Třeba psaním kravin na wordpress. Tenkrát to ještě tak nebylo a měla jsem možnost, kdybych chtěla, pustit si na domácí 486 Solitaire. Mezi vařením a uklízením. Hehe. To byl tenkrát dobrý vtip. Dnes už si Solitaire nepouštím, ani mě to nenapadne.

Momentálně můj největší problém je v tom, že je mi tu zima a to tu mám 24 stupňů a na víc se topení nastavit nedá. Nevím, proč je mi furt zima (koho napadne jako první sousloví „chlap v posteli“, dejte si do dršky).

V létě mi bylo vedro, na letošní zimu budu asi hodně háklivá, zažila jsem zatím jen jeden letošní zimní den a už mě zima nasrala tak, že spolu v roce 2012 i 2013 po dobrém nevyjdeme. Centimetr sněhu a zima jak v Rusku. Vzpomínám si na ten teploměr na ruské silnici, kde je zakázáno jet víc než padesát a na něm -50°C. Já se cítila na -100. A vichr ledově vál, na horách napadlo dvacet centimetrů. Ti tam mají jinačí tělesné teploměry než já. Jsem zkrátka nějaká moc zušlechtěná, nic horšího už mě nenapadá.

Nevím, jak přežiju -20, která letos určitě přijde. Asi zmrznu. To mi potom ten padlý list bude k smíchu. Připomene mi totiž těch čtrnáct dní na jaře a čtrnáct dní na podzim, kdy je teplota kolem dvaceti až dvaceti pěti a mně je v takových teplotách dobře. Ani moc, ani málo.

A komu ne, že?