Zakázané ovoce nejvíc chutná

Možná už jsem o tom psala, možná ne, ale bydlím v bytě s balkonem. Balkon je široký jako celý byt a je na něm lavička, takže můžu ve dne relaxovat na lavičce aniž bych hejbla zadkem a sjela dolů do panelákové zeleně. V létě bylo horko, takže jsem lavičku nevyužívala a radši zavřela balkonové dveře, aby mi tam teplo nepronikalo tak drasticky. Druhá možnost, na kterou jsem byla připravená, byly síťované dveře, které nezapadaly do drážek a bylo nutné je přilepit lepicí páskou k umělohmotnému okraji dveří. Nicméně – měla jsem omezený přísun vzduchu, protože síť byla fakt hustá a kočička se mohla koukat na balkon, kam nesměla, když jsem šla věšet prádlo a vlastně tam nesměla vůbec, aby nevyskočila a nespadla z pátého patra.

Mému bratrovi totiž kocour skočil ze třetího patra a měl komplikovanou zlomeninu nohy, brácha už v operacích utopil přes dvacet tisíc korun. Takže špatný příklad. Prostě kocoura dole někdo zlákal a kocour skočil.

Jak to udělat, aby kocour nebo kočka neskočili a přitom měli přístup na balkon? Abychom si navzájem věřili, že kočka neskočí, ať už za člověkem nebo za muškou? To, co tu někdy Myšinka předváděla s létajícím hmyzem, bylo doslova peklo, protože skoky metr padesát vysoké metrové zábradlí balkonu nezadrží. No, jak to udělat? Kdo ví? Já vím!

Nenechat balkon jako zazázané ovoce, ale povolit ho, za jistých, kontinuálně působících, podmínek. Samozřejmě, je tu vždycky riziko, že něco selže a kotě se zapomene a skočí, ale přeci jenom, je to při mém postupu minimalizovaný risk.

V první fázi se připravíme na dlouhý pobyt na balkoně. Sundáme síťové dveře a zahodíme je za skříň. Jdeme do rizika. Kotě vyběhne jak střelené, vždycky to tak dělalo, aby se aspoň na pár sekund dostalo na zakázaný balkon. Pod lavičkou se tváří, jako že tam není a že splývá s pozadím. Pak si začne budovat pozici. Leze po balkoně všude. Roh balkonu, který je nebezpečný a pak potencionální skoky z lavičky přes zábradlí balkonu hlídáme a kočku vždycky seřveme a sundáme na podlahu balkonu. Kočka se pomalu unaví z kliček a na podlaze usne. V tu chvíli přišla naše chvíle – odejdeme z balkonu.

Kočka se probudí. začne šmejdit, protože jí to začne nudit. A pokud už jsme s kočkou strávili několik dní na balkoně, víme, jaká je její strategie šmejdění a začneme s novým postupem. Z balkonu zmizíme a tak v pětiminutových intervalech začneme kočku volat. Kočka se vždycky po nějaké době smiluje a z balkonu vyleze nebo se aspoň ukáže ve dveřích a zamňouká. Zatím vyhráváme. Kočka přestává mít na balkon chuť a ukazovat se co pět minut na balkoně, to je režim, který se neděje nikde jinde v bytě, než tam. Kočku to přestává bavit. Dokonce někdy z balkonu odejde, aby si od nás odpočinula. I my si odpočineme od neustálé pozornosti ke kočce a balkonu. Je to vyčerpávající pro obě, ale vidina dvaceti tisíc u zlomeného čehosi, trpící kočka a těžký život s tím proklatým balkonem, to vše nás táhne dál.

Kočku začneme volat čím dál tím míň, ale někdy přidáme, aby si kočka moc nezvykla na volnost. Po nějaké době už má kočka dobře ukotvený Pavlovův reflex a ví, že když jde na balkon, je kontrolovaná. Ovšem volnost balkonu ji pak přestane bavit. Už to není zakázané ovoce, ale najednou zjistí, že je tam zima na tlapičky, fouká tam, je tam horko, žádné mušky, nikdo ji už dlouho nezavolal a tak dále. Začne vnímat celistvost balkonových impulsů.

Od této chvíle už kočku na balkon pravidelně vypouštíme a zjistíme, že se vrací třeba i po pěti minutách a jde si lehnout do postele, na topení, jde se najíst, škrábat prahy, nadávat nám a tak. Balkon jako nebezpečí vymizelo.

Doufejme, že nikdy nenastane i přes naši pernou dřinu konstelace, aby kočka skočila. Nikdy to totiž není jisté.

1 komentář u „Zakázané ovoce nejvíc chutná“

Komentáře nejsou povoleny.