Už vám někdo v neděli v sedm třicet vylíznul oko?

Mně se lízání koutku oka děje každou chvíli. Je to stejně neúprosné jako studený čumák vložený do koutku oka. Je to příšerný. Myšinka mě tím častuje každý den, k mému vzteku, protože zjistila, že to na mě platí a vylezu z postele, abych jí utekla. Mezitím samozřejmě Myšinku ze sebe desetkrát sundám, ona si desetkrát vyleze na postel a dělá, že nic, a pak zaútočí. Teplej jazyk a studenej čumák. Fuj! To je kombince, to by nikdo z vás, pokud není masochista, nechtěl.

Ale ono se to neděje jenom v posteli. Ono se to děje i na stole, když zrovna čtu články a nic nedělám. To je signál, na který Myška čeká a okamžitě vycítí. Jde tvrdě za cílem – skočí na stůl, přitulí se jako bychom si hrály na hlazení fousků nosem a už ho tam mám, ten teplej jazyk.

Úúúúúú……  No pořád je to lepší, než přecvakávat zuby tenké dráty případně čůrat do postele, jak znám případy koček ze svého okolí. Ale je to strašná vlastnost.

Zajímavé na tom je, že Myška pozná, kdy se v posteli jenom tak flákám a přemýšlím a kdy jdu doopravdy spát. Možná ta spací pozice, nevím. Ale nějak to pozná a pak mě neterorizuje.