Úplně blbá zubařka aneb IQ tykve a snění o zubařce jako o pubertálním výrostkovi v černých džínách

Včera se mi jako na potvoru zlomila sedmička vpravo nahoře a pořezala dáseň, ze zubu zbyla jen větší půlka, docela ostrá. Asertivně jsem se vnutila paní zubařce, protože zub bolel jako prase. Bylo to docela těžké, ale zvládla jsem to.

U zubařky jsem dostala na vybranou tři možnosti – buď za nemalou sumu jakousi nadstavbu zubu, pak chodit tak jak jsem k ní přišla, pokud mi to nějak extra nevadí a nebo, když bych fakt chtěla, vytrhnutí. Zub bolel, protože mám pořezanou dáseň. Dala mi tam provizorní plombu, která prý vydrží pár měsíců a pak budu, pokud neseženu tu sumu, chodit tak, jak to bylo, když se to zlomilo. Dneska už se prý všechno netrhá.

No co byste na to řekli? Dobře to vystihl můj denní sen, když jsem dospávala zub v posteli, že zubařka je pubertální výrostek v černých džínách, který mě chce zneužít pro své touhy a já ho napadám kuchyňským nožem v husté vánici v zapadlé uličce se schody dolů do temnoty. Tedy zima, sníh, mráz, temnota, zapadlá ulička – o kus dál je rozpadlý trabant z minulých snů a vedle mě jdou dvě jakokamarádky, které mi radí císařské rady, které mi stejně nepomáhají. Musím to oddřít sama, sama si poradit s tísní, jestli jsem nereagovala nepřiměřeně, jestli kluk nezmrznul a co mám vlastně v budoucnosti dělat. Nevím. Asi si budu chodit dělat provizorní plomby, s tak špičatým zubem chodit nechci, to je o život.

Zubařka je magor. Já se nesmím dát! Ale říct mi, že takhle budu chodit co budu živa, to snad nemůže říct nikdo soudný, kdo nemá IQ tykve. Je mi z toho špatně. Vlado včera říkal, že lidi jsou svině, ale že jsou takový svině, to jsem si nemyslela.