Atomovka plná bahna

S vlčákem přišel problém špíny. Obyčejná špína, kamínky a další bordel, to se dá vyluxovat a vytřít. Ale tohle – bahno, že se z něj dá vytvarovat kostička, takové má v tlapkách Eliška. Na podzim tu totiž všude kopali vodu a volnou hlínu poházeli po trávě. Právě taková mazlavá hlína se ve vysokém počtu vlije do Eliščiných tlapek a je po srandě. Nejdříve sbírám zbytky po baráku, pak přijdeme domů a z Elišky to opadává několik hodin, než to uschne a to už je zase čas jít ven. Když už jsem se naučila vytírat jednou denně celý byt a čtyřikrát denně předsíň, tak teď to mám okořeněné opadanými kusy bahna a když se je snažím z  Eliščích tlapek vybrat, Elišku to lochtá a utíká. S ní i to bahno a dělá velké blátivé stopy. Je to na nic.

Jediné, co mě napadá je chodit na jiný trávník, kde není hlína, mít ji permanentně na vodítku a šlapat po chodníku. No tak jsem si to nepředstavovala, ale třeba to bude v létě lepší…

2 komentáře: „Atomovka plná bahna“

  1. No téda, to si ani neumím představit!

    A co dneska – tady večer nasněžilo a dnes do toho celý den leje, jsou tu sněhové louže, hluboké, a vyhnout se jim nelze, protože se prolínají, jsou všude. Jak čvachtáte?

    1. U nás to tak strašný není, chodíme po ledu. Ale jak je nad nulou, tak střežím Elišku, aby nešlapala po bahně, což je těžký. Chodit jenom po trávníku, to je jak chodit po bílých dlaždicích po černobílé šachovnici.

Komentáře nejsou povoleny.