Breathariánství – klíč k zámku, který leží nikdo neví kde

Udělejme si jasno. Já to vím. Ví to možná víc lidí, ale vím jenom o jednom, který to umí. 

Já to nejsem. Tajemství se udržuje živé na podkladě plánů – v Bibli, Koránu, na webových stránkách lidí, co to buď umějí (někteří se tak prezentují, ale neumí to) a nebo, a těch je většina, to odněkud opsali a neumějí to. 

Breathariiánství znamená žít z dechu. Tuším v Mediu z letošního června se o breathiánství píše jako o jakési nadstavbě vegetariánství, veganství a semibreathariánství. Tedy o žití z rostlinné a bílkovinné stravy v podobě mléčných výrobků, vajec a mléka (sama znám z vlastní jedenáctileté zkušenosti), veganství – rostlinné stravy, semibreathariánství – žití o vodě a vzduchu, tedy dýchání. 

Před kamerami každý selhal, protože je to za prvé velice těžké a za druhé se k tomu pojí jisté tajemství, které zná velice málo lidí nebo si to velice málo lidí, co mají takové sklony, neuvědomuje. 

K breathariánství zaprvé potřebujete letité zkušenosti půstu o vodě. Koho by napadlo nejíst, nepít a rovnou dýchat, ten umře. Zcela jistě. Takže začněte půldenním půstem (dopoledne), odpoledne jezte jen trochu zeleniny. Za týden si dejte jeden den vodu (pro hardcore – nedoporučuji – destilovaná voda – ne pro začátek), druhý den po třech hodinách zelenina – ovoce – zelenina – ovoce – vždy po hrsti. Další týden třídenní půst, třídenní vracečka. Za další týden zase třídenní půst, třídenní vracečka. Pak ještě jednou a pak týden. Zase týden vracečka. Vracečka je vždy těžší než samotný půst. Pak následuje čtrnáct dní a čtrnáct dní, pak jednadvacet, čtyřicet a tady by to mělo končit. Tolik samotné půstování jak ho znám a jak mi bylo doporučeno chlapem, který breathariánství umí. 

Nadstavba nad tohle je dalších dvacet dní půstu, tedy celkem šedesát a pak pomalu odstavovat vodu. Když zhrubne pokožka, vodu vrátit a tak pokračovat, až se dostanete k samotnému vzduchu, což probíhá fyzicky tak, že se vám břišní čakra naplní vodou ze vzduchu a přiberete asi pět kilo. Tělo si pak samo pro energii sahá a tahá si ji ze vzduchu samo čakrami, tedy kůží a dechem, tedy plícemi. To už vám nikde neřeknou, protože to neví. A to je jenom půlka tajemství.

Druhá půlka tajemství je v duchovní přípravě. Během půstu se musíte duchovně připravovat, modlit se, meditovat, pak přestanete spát, to přijde úplně samo, když to děláte správně, máte dost energie na svůj život i svoje čištění. Čistíte se v první řadě tělesně – močí, stolicí, dýcháním, po třech dnech čisté vody ustane práce trávicího traktu, žaludek na vodu nereaguje trávením. Poslední stolice odejde asi třetí den a pak za týden, pak zhruba za tři týdny a pak už nic. Také děláte jógu, speciální cviky, při správném půstu by to mělo přijít samo a v noci, tělo by se mělo nanavigovat na samotné cviky po meditačním působení. Život se vám narovnává do centra – všechny chyby, které kde děláte, vám přirozeně odezní, což je strašlivě blbá zkušenost, já sama jsem zjistila, že jsem strašlivě zanedbaná v duchovní péči o sebe a to jsem už pro sebe dost dělala. Málem jsem dala výpověď v práci, odstěhovala se z domova, začala řešit zdraví, vztahy atd. Všechno najednou, protože to mysl a tělo vyžadovalo. Nemělo stravu a tak řešilo ducha. Fuj. Bylo to odporné, všechno najednou a bylo toho hrozně moc. Neměla jsem zkušenosti, jak se zvládnout, neměla jsem žádného učitele, nic. Takže, jak se vám tohle stane, tak se snažte meditovat, modlit se, zavést si režim a zkusit dát věci do pořadí, v jakém je budete řešit a jestli to radši nenecháte, abyste po půstu přežili. Dát výpověď z práce, kde jste nespokojení, není dobré, pokud nemáte jinou. Člověk v půstu daleko hůře dělá běžné věci, pokud mu nějak vadí. Má tendenci uvést se do klidu. Co breathariánství, už půst vás může zabít.   Je to nekontrolovaná střela. Nicméně, pokud nemeditujete, nezpracováváte duchovno, jako byste dělali jen půlku půstu. Bez duchovní práce je půst zbytečné zatěžování, respektive odlehčování těla. Pokud chcete něco shodit, je lepší racionální dieta v dlouhodobém horizontu. Půst na to není stavěný. Půst je především duchovní práce a vřazení jedince tam, kde má být. Realizace božího plánu.

Ale když vám někdo řekne, že máte jen dýchat, tak umřete hlady a žízní. Něco takového jako žití z dýchání čeká jen vysoké zasvěcence ducha zvyklé na sobě tvrdě pracovat, cvičit, půstovat a žít harmonicky. Nic si nenamlouvejte. Není to sranda. Opravdu musíte se sebou umět pracovat. A to se dneska nikde neučí a ani slavný kurz za čtvrt milionu od Ravena Argoniho Jak nestárnout, vás to nenaučí. Raven koneckonců na takové věci nevěří. Je to úplně jiná cesta – ta jeho. Ale nebudu prozrazovat jeho know-how, to bych špatně dopadla. 

Takže, než tu umřu, jsem předala dál pár vědomostí, ale jestli někomu budou platné, to netuším. Každopádně můžete říci, že o breathariánství víte více, než ví kdokoli okolo vás, protože já to mám z vlastní zkušenosti.