Záhada lískoveckých chodeb

Dneska jsem to vzala nějak poctivěji a i když každý večer luxuji rohožku před dveřmi, tak jsem jí otočila a chtěla vyluxovat chodbu, no co jsem nespatřila… Růženec. To jsem teda čubrněla.

Kdo mi může dát pod rohožku růženec? Sousedi? Já? Já nevím. Možná jsem ho tam kdysi dala a už na to zapomněla. Růženec skoro nebyl vidět, je možné, že jsem kolem něj už mockrát luxovala a přehlédla jsem ho. Koneckonců, je to teprve asi tři týdny, co mám nové brýle, takže mám takovou oprávněnou výmluvu. Neviděla jsem ho, až teď.

Když se nad tím pořádně zamyslím, tak asi žádný soused by mi nedal pod rohožku růženec. Natolik snad nikoho nezajímám. Asi jsem si ho tam dala sama a už to zapomněla. To je možné. Už byl přetržený, přeci jenom rohožku využívám několikrát denně, abych doma nemusela tolik uklízet. To se divím, že je přetržený jenom jednou.

Tak – můžete bednit. Kdo mi dal růženec pod rohožku??? 🙂

2 komentáře u „Záhada lískoveckých chodeb“

  1. Von Rammstein. Natolik zděšený tvou duchovní praxí, že vypátral adresu a pokusil se tě tajně svěřit do péče Panny Marie 😉

  2. Ano, opravdu tam je Panna Marie. Že by se Von Rammstein tolik namáhal? 🙂 Pak mě ještě napadá ten šílenec, co stojí před brněnskou porodnicí s třímetrovým křížem a pak kdokoli, kdo si může myslet, že tu dělám černou magii. Ale to je poprvé, co vidím takhle velký předmět přenášet myšlenku. Pokud je to od někoho cizího… Tybrďo. Jako chránit dům před zlořádem Polákovou. Cizí voodoo. Copak panenky, ty už vyšly z módy. I jehly pod prahem s namotanou nití, jako aby škodily. Napravit mě 🙂 🙂 🙂

Komentáře nejsou povoleny.